Chata v horách

Joss Whedon je nejen v Hollywoodu, ale vlastně na celém světě pojem, co se týče scénáristické originality, srší nápady na všechny strany a když se mu povede něco dotáhnout do konce, je to často událost. A nebo taky ne, protože leckteré nápady dokáže zabít přímo fascinujícím způsobem. Jestli je něco na Chatě v horách opravdu zajímavé, je to právě námět, který spojuje starého dobrého Lovecrafta s moderními teenagerskými vyvražďovačkami a spoustou hororových rekvizit, celé to pak zastřešuje sympatickým nadhledem. Potíž je v tom, že Chata v horách je přeplácaná, nedotažená, osciluje mezi několika žánry, přičemž to, v čem je nejlepší, tzn. komediální poloha, se jako už ostatně tradičně na ČSFD v hlavičce neobjevuje. Drew Goddard nemá režijní zkušenosti a nejspíš ani dostatečný filmový cit na to, aby dal filmu nějakou fazónu, Whedonovy nápady pročesal a především tomu vtisknul atmosféru. Scény, které jsou potenciálně hororové, strach nevyvolávají. Ty, které mohou být napínavé, jsou uspěchané nebo promarněné. Ironické prvky sice fungují, ale mohly by být mnohem účinnější - takovému Samu Raimimu a jeho nejlepším kouskům se to ani nepřibližuje. Nakonec z toho vychází plichta, rozhodně se nedá říct, že by šlo o vyloženou ztrátu času. Na jedno podívání s Chatou v horách nemám nejmenší problém, ale vracet se k ní nebudu. Celkový dojem: 55 %. (01.12.2013)

Při současných globalizačních trendech narvat do jednoho filmu všechny ty americké supergaye z pomatených omalovánek pro tlusté děti, co se ještě neodvážili sáhnout na Heryho Potrata, protože nemá bubliny s velkými písmeny, je nasnadě, že bylo jen otázkou času, kdy ten šeredný, zakrslý plešatec a nekorunovaný král infantilních, nekonečných televizních sraček přileze zase se svou troškou do McDonalda. A tak tu máme eintopfové defilé všech možných hvězdotřpytných bubáků, kterými kýčovití rodiče strašívají své sebevědomé, pubescentní fakany, aby nešukali po lesích než prolezou střední školu a nastoupí k pásu u Forda. Takže vykradeno a prodáno, Joss si zase může dovolit koupit trochu lásky a trochu přibrat a na světě je další zlodějský blábol, u něhož se budou hrdí a dospělí septimáni tahat za rašícího kníra a zkoumat účinky prvních erekcí. Závěrečný masox je ale vcelku vyvedený a nešetřilo se ani přístupností, takže v zájmu zachování mé subjektivní objektivity za tři, ať nežeru. (15.08.2012)

Tha Cabin in the Woods představuje (r)evoluci moderního horroru, vracející se zpět k samotným kořenům. Tahle chata je doslova přeplněna neuvěřitelnými nápady, příjemnými odkazy, neopakovatelnou atmosférou a nevtíravým humorem, který jen dokresluje celkovou poetiku filmu. A co víc, všechny tyhle atributy jsou i přes všemožné alternace narativu dokonale kompaktní, zejména díky ohromnému nadhledu, jenž si Whedon s Goddardem dokázali udřžet v průběhu celé stopáže. Samotné propojení s mistrovým dílem pak funguje přímo bravurně. Máme před sebou novodobou klasiku. (21.08.2012)

,,OVCE PROŠLI BRANOU. BLÍŽÍ SE NA PORÁŽKU. JEJICH ZASLEPENÉ ZRAKY NEZŘÍ NADCHÁZEJÍCÍ HRŮZY. JEJICH SLUCHY JSOU HLUCHÉ. OČISTĚTE JE. OČISTĚTE TENTO SVĚT OD JEJICH NEVĚDOMOSTI A HŘÍCHU. DOPŘEJTE JIM KOUPEL V RUDÉ....“ /// Všichni připraveni? Tak vyrážíme! (řek bych, že vás čeká parádní víkend)... Taková ta pravá hororová klasika – kluci a holky jedou na vejlet. Tam někde v prdeli na ně čeká strašidelnej čerpadlář a chatička, že by Bruce Campbell motorovku voprášil. Jo a navíc ještě TI vědci. Hmm, slušně se to rozjede podle známýho schématu (hmm a co ty vědci? drž hubu a nevyrušuj…) a překvapivě mě neserou žádný dementní zkraty v chování. Všechno je to tak jednoduše vymyšlený, nereálně realistický (jako že by se ti to mohlo stát? si děláš prdel, dyť ani nemáš chatu!). Jasně. Kecám. Důkazem nechť je fantaskní závěrečná řežba, kde se rudou, všema možnejma (i nemožnejma) příšerama (včetně Ripleyový) a efektama nešetřilo. Zábava, která splní účel a nechá člověka těšit se na příště. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, kdy se mi může hodit zombí ruka. 2.) Tvrdím, že správnej horor musí bejt kapku ujetej. 3.) Dlouho jsem neviděl klauna. (V hororu.) 4.) Thx za titule ,,petka“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ * (21.08.2012)

Když ponecháme stranou hrstku kreativních a nápaditých titulů určených vytříbenému a poučenému publiku, jako jsou "The House of the Devil", "The Innkeepers" či "The Woman") a ojedinělé výjimky jako bravurní "Piraňu 3D" upadl v posledním desetiletí americký mainstreamový horor do zdánlivě nekonečné spirály sérií postavených na prvoplánových lekačkách a sadistických obrazech agónie. Do tohoto kontextu vstupuje "The Cabin in the Woods" jako ryzí zjevení. Jednak představuje film, který osloví obyčejné diváky i protřelé fanoušky, ale především navrací hororu zábavnost a humor, tedy elementy charakteristické pro žánrové klasiky osmdesátých a devadesátých let. Klasická a prazákladní schémata žánru jsou ve skvostném vyprávění jednak odhalována a zesměšňována, ale současně také oprašována a ospravedlňována, při čemž celý příběh o žánrovém světě vytvořeném pro ukonejšení rozmarných božstev lze vnímat po vzoru "Inception" jako otevřenou paralelu k fungování zábavního průmyslu vůči divákům. Ostatně vřískotovská figura filmového znalce, jenž dokáže dekódovat klišé a odhalit ústrojí šlapající v nitru příběhu, přivede celý "průmysl" do záhuby. Film vlastně předkládá ospravedlnění klasických schémat a přímo konstatuje, že jejich obcházení nabízí pouze slepé uličky, jež nakonec stejně donutí tvůrce vrátit se k osvědčeným postupům. A tak ačkoli z čistě ekonomického hlediska "The Cabin in the Woods" sama představuje jednosměrku, která žánr jednorázově osvěží, ale nemůže být základem trendu, jenž by mašinérii udržel v chodu na příští roky, pro konkurenci alespoň znovu objevuje sílu a životnost prazákladních formulí. Není vyloženě nutné, aby se studia a filmaři pokoušeli přijít s podobným mixem sofistikovaného nadhledu a dynamické zábavy, jakou předvedla malá chajda v lesích, ale pokud si k srdci vezmou přinejmenším to, že schémata mohou sloužit jako výchozí bod pro zábavné uchopení žánru, bude horor a s ním i svět zachráněn. (21.06.2012)