Dny vína a růží

Po filme U strážneho anjela je veľmi ťažké objektívne hodnotiť staršie filmy o alkoholikoch, keďže všetky oproti nemu musia nutne pôsobiť veľmi "lajtovo", Ale s ohľadom na roky vzniku musíme oceniť ako Dlhý víkend, tak Dni vína a ruží, ako aj niektoré výborné československé snímky. Edwardsov film má dosť chýb, pôsobí unáhlene, skáčeme rýchlo v čase, niet času premýšľať nad tým, aký dopad mal alkoholizmus rodičov na dieťa, ako to bolo s financiami a podobne. Napriek tomu perfektné herecké výkony, niekoľko výborných momentov a dobová atmosféra robia z filmu klasiku. (24.08.2023)

Z dnešního pohledu nepřesvědčivě zpracované téma, které nesnese ani zbla povrchnosti, bohužel přesně tak film ve výsledném dojmu působí. Jedním slovem - nevyvážené: slibný začátek, pak se kvalita postupně vytrácí do ztracena, závěr opět skvělý; herecké výkony kolísaly od výborných momentů (závěrečná scéna) až po směšné (scény v motelu a ve skleníku). Působí až moc okatě, že Lemmon a Remick si na alkoholiky jen hrají (hořký fakt, že Lemmon se o pár let později s alkoholismem potýkal tzv. v reálu, ponechám bez komentáře). Hudba vynikající, k filmu mi ale vůbec nepasovala. Hodnotím dvěma a půl, i s odstupem padesáti let je to koukatelný film (přestože mi vadilo, že alkoholismus zobrazuje dost zjednodušeně), ale popravdě řečeno, asi bych se bez něj obešla. (14.08.2012)

Slabosťou filmu je veľmi nevyvážený scenár. Konanie postáv na začiatku je pomerne úsečné, nejasné, režisér nasilu "vlepuje" zábery s pohárikom alebo narážky na "drink", aby sme náhodou nezabudli na tému filmu. Približne po 50 minútach film prepína na "vysoké obrátky", dostáva sa vyslovene k patologickým alkoholickým stavom. Pre mňa v tomto momente scenárista až príliš tlačí na pílu, pretože alkoholizmus zďaleka nemusí byť tak explicitný (viem o čom hovorím). Našťastie, po tomto všetkom prichádza naozaj skvelých 20-30 záverečných minút. Z vlastného "výskumu" alkoholizmu môžem povedať, že ani zďaleka nemusia byť jeho prejavy takéto jednoznačné, zretelné (delírium, kazajky). Scenár síce neposkytuje úplne komplexný pohľad na fenomén (napríklad fázy odvykania, liečenia sú tam takmer úplne preskočené, tak isto motívy k pitiu tu v podstate neexistujú, aj keď pri alkoholizme sú motívy vlastne nepodstatné, keďže "dôvod na pohárik sa vždy nájde"), ale na druhej strane veľmi presne ukazuje, že boj so závislosťou je ako ísť proti pohyblivým schodom - ak človek zastane alebo zakopne, ide okamžite dole. A je to na celý život. Na film som sa dlho tešil, možno preto po jeho zhliadnutí mám pocit, že som čakal viac. Kvôli záverečnej polhodinke sa to ale určite oplatí pozrieť každému. (11.06.2012)

Jack Lemmon v ukázkové nemoci z povolání, která ho plíživě přinutí nosit si práci domů a v zájmu manželského souznění zapojit i Lee Remick - mít obojí však lze jen do okamžiku, než si jeden z dvojice přizná, že víno začíná s děsivou naléhavostí růže zaplavovat... a mně nezbývá, než žasnout nad Edwardsovou režijní syrovostí a Lemmonovým dramatickým výkonem, až jsem v pokušení si myslet, že dnešní herecká elita by musela určité party odehrát před modrým pozadím za elektronické výpomoci, která by jim adekvátně odpohybovala mimiku a doladila abstinenční chroptění. Určeno osobám pohybujícím se v "public relations" a ženám na MD, neplatí pro kvartální pijany :-). (27.04.2013)

Velmi slušné. V pozvolném vyprávění příběhu se lehce pokulhává, avšak jako ukázka sebedestrukce alkoholem funguje tenhle film skvěle. Lemmon a Remick jako polapený a potopený pár hrají skvěle. Zejména řádění opilého Lemmona ve skvěleníku, plného krásných rozkvetlých květin (škoda, že je snímek černobílý), je až děsivé a velmi emotivní. (28.07.2013)