Dny vína a růží

Tvůrce "panteří série" či "Snídaně u Tiffanyho" uměl natočit i pořádně syrové drama. Nezvykle otevřený film zaznamenává závislost dvou pijáků (což je neobvyklé, protože tématicky podobné filmy se většinou zaměřují na solitéry) a mapuje jejich manželství až k rozpadu. Edwardsův snímek, využívající záběry s velkou hloubkou ostrosti, začíná jako lehká komedie ve stylu Billyho Wildera, ale směr, kterým se záhy ubere, je v kontextu předešlého dění šokující. Jack Lemmon, známý především jako představitel milých chlapíků z vedlejšího apartmá, se odklonil od svého zavedeného hereckého projevu a vyměnil ho za studii člověka propadlého závislosti. Vzhledem k dalším Lemmonovým filmům lze tento obrat přirovnat k proměně Jimmyho Stewarta ve "Vertigu". 9/10 (11.04.2010)

Já nevím. Tři hvězdičky dávám za vynikající herecké výkony a pár dobře napsaných dialogů. Ale jinak mi tento film příliš nesedl: Mám totiž dojem, že v něm chybělo to nejpodstatnější - osvětlení toho, proč se ústřední dvojice alkoholiky stala/přestala jimi částečně být atd. Scénář jako by si ukousl příliš velké sousto. Ukazuje hrdiny v průběhu několika let, ale nikdy se na žádnou časovou etapu pořádně nesoustředí a vykreslení charakterů je tak poměrně povrchní. Nikdy se vlastně nedozvíme, jak byli motivováni k tomu, co (ne)dělají - a ještě hůř jsou na tom vedlejší postavy, které se ve filmu vždycky z ničeho nic objeví a potom zase beze stopy, bez vysvětlení zmizí. (Rozumějte, jsem odkojen drasťáky jako Ikarův pád, kde jsou hrdinové v ibsenovsko-čechovovské tradici pitváni až na atomy. Proti nim jsou Dny vína a růží poměrně čajíček.) (20.10.2006)

Blake Edwards sa mi spája predovšetkým s Ružovým panterom, ku ktorému nemám nejak zvlášť vrelý vzťah. Podvedome som teda nečakal nič prevratné, no ako veľmi som sa mýlil... Dni vína a ruží je jeden z mála filmov, ktorý po vzhliadnutí ostane vo mne už navždy. Mám rád opilecký námet a problémy s alkoholom vo filme, možno práve preto, že som si v detstve v rodine prešiel niečím podobným, preto postavy, najmä tie detské, dokážem dokonale pochopiť, v tomto smere ma neoklame absolútne nič. A čo sa týka tohto filmu môžem len potvrdiť, že ide o chirurgicky presnú, dokonalú a desivo reálnu anatómiu moci alkoholu nad človekom, od nevinných začiatkov a prvého potykania si s fľašou až po trpký a smutný koniec (hlavne v prípade jednej postavy). Obaja herci boli fantastickí a absolútne presvedčiví, napr. na Lemonovu scénku v skleníku nezabudnem nikdy, tak deprimujúce až sa mi chcelo zakrývať si oči. Nádherný snímok, film, na ktorý sa nezabúda! (11.05.2016)

Film zacina jako romanticka komedie, ale postupem casu se s pribyvajicim alkoholem meni v drama. Resi problem manzelu, kteri se sice neprou a maji radi, ale ani jeden nezvlada svuj boj s alkoholem. Film zabira celkem velky casovy prostor a tak si muze dovolit i volnejsi zacatek. Velmi dobry film s vdecnym tematem demona Alkoholu. Na toto tema predevsim muzu doporucit Wilderuv Ztraceny vikend a Fricuv Dnes naposled. Vidno, ze Jack Lemmon umel i krome komedii zahrat vaznejsi role a je, jako snad vzdy vynikajici! Sympaticka Lee Remick mu vsak zdarne sekunduje. (28.12.2013)

Zpočátku úsměvná romantika, postupně však čím dál depresivnější drama stojící na velmi přesvědčivé ústřední dvojici. Výborný film o závislosti a jeho (pro mě překvapivý) konec jenom potvrdil, že zdaleka nejde o obyčejný snímek s nalajnovaným vyústěním. Jen ta péče o dítě trochu drhne, přitom ono samo mohlo být pro příběh využito ještě lépe. Celkově hodnotím 4* a kvituju, že můj oblíbenec Edwards si uměl dobře poradit i s nekomediálním žánrem. (19.05.2013)