Lůno

Hodně rozpačité dojmy. Na jedné straně vizuálně robustní a meditativní styl Benedeka Flieghaufa podpořený nádhernou kamerou a výpravou v téměř bergmanovském bezčasí, na druhou stranu nutnost konstruovat hypotetickou situaci a jakýsi "über"freudiánský paradox, v němž se symbolické zdvojení matka-milenka stává biologickou realitou. Právě v té hypotetičnosti možná tkví zásadní problém - ačkoli režisér přiznává fascinaci genetickým determinismem, jediný, kdo by mohl tenhle film adekvátně posoudit, je psychoanalytik. Jde tu prostě víc o symbolické než "tvrdě vědecké" ztvárnění fantazie o matce, které není vázána neprostupným tabu. V Lůně je spousta výborně vystavěných situací, na druhou stranu v něm vidím velké napětí mezi Fliegaufovou metodou "chladného pozorovatele" a zúčastněného komentátora. Přišlo mi, že nikdo na place (pochopitelně) nevěděl, co si o příběhu a vztazích postav myslet - je to tak nesmírně složité a spekulativní, že se celý film uhnízdil na hodně nestabilním podloží mixu dramatu, romantického filmu a pohádky. Následkem toho se z něj vytratil ohromující dojem soustředěnosti, jaký jsem pociťoval při sledování Dealera a občas se do něj vkrádá dojem brilantně natočené bezpohlavnosti. (10.08.2011)

Eva Green je známa svojou tendenciou hrávať v tzv. artových filmoch či seriáloch, ale nie vždy sa jej táto voľba podarí. Hoci jej hranie je vhodné do podobného typu, toto bol krok vedľa. Film nemá čo priniesť, je zvrátený celou svojou pointou. Kvitujem len jediné, že napriek úsporným dialógom sa tu dej celkom posúva, nie je to taká nuda, ako tu niektorí naznačujú. Ale zmysel tohto filmu nemôžem uznať len preto, aby som sa hral na pseudointelektuála. (28.09.2017)

Tak spojovací článek mezi opočlověkem a homo sapiens nevyhynul, byl spatřen na britských ostrovech a dostal jméno Matt Smith, to vysvětluje jeho výběr, coby vhodného objektu ke klonování, já bych ovšem volila raději formaldehyd... Tolik k obsazení mužské role, která mně narušila veškeré soustředění v pod nehty zalézajícím, bezútěšném čekání na dozrávajícího milence. Konečný mírný nadprůměr tak vděčí námětu, nehostinné kameře, jedinému možnému konci a pasivnímu odevzdání se Evy Green. (15.10.2013)

Zvláštním způsobem krásný film s podmanivou atmosférou, nádhernou klidnou kamerou, v pomalém tempu vyprávěný, s něžnou a okouzlující hudbou a v neposlední řadě o málo slovech.. Rebecca v podání Evy Greenové fantastická, nemám žádné připomínky, uvěřila jsem jí každý pohled, každou prolitou slzu a podlehla jsem příběhu o její životní lásce, opravdové, hluboké, zraňující a ve finále fatální.. Nesoudím, to mi nepřísluší, jen hodnotím velice dobře odvedenou práci a proklatě zajímavý námět k zamyšlení.. (20.06.2021)

Podobné Glazerovmu Birth, ale zároveň úplne iné. Spoločným prvkom je sexuálne napätie medzi dospelou ženou a dieťaťom. Neviem, ktorý z filmov bol natočený zaujímavejšie, ale obidva pojednávajú o zvrátenej intimite, alebo vzťahoch, ktoré by v reálnom živote boli odsúdeniahodné ale vo filme si udržiavate odstup a tak jednanie postáv viete pochopiť. Preto si aj môžete uvedomiť, že keby sa niečo také naozaj stalo, nebude to zvrátené ale prirodzené ako všetky ostatné city, len v bizarnejšej situácií. Možno som úchyl, možno skôr empatický, ale viem, že chcem takých filmov viac. (07.09.2012)