Snídaně

Nezbývá, než souhlasit s komentářem toho kolíka Kulyka z hradu Kulíkov. Jen dodám, že nedávno nahradila jakousi zapomenutelnou dvojici jistá dvojka hard core gayů (možná jen přihřátých metrosexuálů), kteří pouští frky o 106² a je to tak trapné, že mi moje 49'' LCD po každém tom frku sletí ze zdi. Ale jak říkám, jsou to gayové, tak jsem shovívavý. No, nekecej, ty pyčo! Tak je společnost totiž nastavena - aby byla ke gayům a metrosexuálům tolerantní a shovívavá. Televizi vždy znovu pověsím. Update po pár letech. Zvykl jsem si snídat u proužku čt24, ale v poslední době čtu tak hrozné zprávy, že dám raději přednost žoviálním nováckým dvojicím, kteří dělají investigativní novinařinu s babičiným cukrovím, dědovým medem, tetčinou voňavkou a posilovacím přístrojem otylého vejsrostka z neznámého kolene. Fakt v klidu. Člověk nic ráno neřeší. (19.10.2012)

Je to monotonní pořad, který se opakuje neustále pořád dokola (jak to vystihl můj bratranec xladojx). Ale každé všední ráno si u něj dám čaj, podívám se na ten nejubohovější přehled zpráv, zjístím kde se vymlelo auto a co píšou v Blesku. A to mě k tomu rannímu vzbuzení a uschopnení do čůrakoviny zvané hokna stačí .-) (25.02.2009)

Pamatuji si že tento pořád, ještě když jsem chodil posledním rokem na základku, mně občas po ránu dělal doprovod...Jednoduše jsem s ním vstával..Ale to jsem ještě neměl internet, rádio poslouchal zcela sporadicky. Nicméně časem a stálými změnami i co se týká třeba častým střídáním a měněním moderátorů pořad ztatil svůj původní lesk, prostě se to okoukalo a v dnešní době nato už ani nemám čas a také dávno už využívám úplně jiných informačních médií...Těžko říct kdo byl z celé této skupinky lidí nejlepší a nejpříjemnější, jestli první moderátoři Boura s Mayerovou nebo někdo jiný, jako třeba Gondíci kteří to pojali za svou estrádní šou typu Go-Go, vždy záleželo na jednotlivé přístupu, nápadu, příjemnosti a nakonec celkové oblíbenosti.. (11.02.2009)

Dnes v noci jsem oka nezamhouřil. Hlavou mi prolétávaly bezduché myšlenky, jež se nenápadně otřely o moji mysl, aby mohly záhy zmizet v zapomnění. Pak to přišlo. Za minutu šestá hodina ranní. Ptáčci štěbetali na okenní římse kouzelnou operní árii, slunce vycházelo zpoza temného obzoru a na jedné nejmenované televizní stanici začala běžet Snídaně s Novou. Jsa přikován k lůžku v důsledku nočního obžerství, jsem nebyl schopen natáhnout se k ovladači, jež byl ukotven v prostoru mezi umaštěným papírem od jitrnic a nedojedenou štanglí loveckého salámu. Takže mi tedy nezbylo, než dát nedobrovolné sbohem myšlenkám o holografických prostitutkách a na celé tři hodiny se pohodlně usadit do duševního kómatu. Z tohoto důvodu jsem nucen zvednout původní hodnocení z odpadu na celé tři hvězdy, poněvadž můj mozek díky této půvabné relaci navštívil zcela nová zákoutí blíže nespecifikovatelných dimenzí. Když se ze začátku tuze ospalí a podezřele vypadající moderátoři snažili dělat fórky na úrovni netradičně rozžvýkané placenty, měl jsem jemné obavy o své duševní zdraví. Ale když jsem asi po třicátépáté uzřel ty stejné, v nekonečné smyčce se opakující zprávy, moje cerebrální kapacita přepnula do infinitního módu a v mé hlavě se začala utvářet doposud neobjevená pejorativní spojení, o nichž jsem neměl doposud ani tušení. Mrdomír, fičižbluňk, hovenšvec, kastroslav, výmrdkoid, kazozub, potenčně nepřizpůsobivý žalud tvýho fotra, syflšek, šukomech a někde jsem tam snad zahlédl i fetopíčondu. A ten blbeček, co seděl u počítače a gůglil tam debiloviny, byl totální, totální a naprosto totální čuziádr! Sice vám v záchvatu vzteku nemohu ještě úplně upřesnit, co to znamená, ale jsem si jist, že je to daleko urážlivější, než píča všech píč, která dotykem proměňuje všechno na další plejádu zasraných píč. Uf, děkuji za pozornost a rozhodně doporučuji. (08.04.2014)

Uuuuuh měl jsem tu čest vidět několik dílů v posledních letech a jsem opravdu rád, že jich nebylo víc. Tam by mohl vystupovat asi každej, protože to jsou takoví amatéři, že to ani není možný. Cituji první dva vstupy jedné z moderátorek - první nastal hned na začátku, kdy oba většinou říkají dobré ráno atd.: "Mám v botě kamínek a hrozně mně to tam vadí, budu si ho muset vytáhnout." Střih a po pár minutách vstup č. 2: Ježiši, jsem se tady skoro sklátila teďka!" A vzhledem k tomu, že to nebyl vtip, ale bylo to myšleno naprosto vážně, to mluví za vše. Naštěstí vstávám bez televize (16.02.2009)