Poznáš muže svých snů

Píšu to do většiny komentářů k filmům mého oblíbence, ale znovu: Woody Allen mě asi vážně nemůže nikdy zklamat. Opět se totiž jedná o krásně napsanou fresku lidských životů, která nezávazně pobaví a nejen svou lidskostí si opět své diváky určitě získá. Líbí se mi, jak Woody se svým odchodem z prostoru před kamerou opustil od kulometu hlášek a maniodepresivních jedinců, které stejně dokázal "zahrát" jedině on a vytváří vážnější, i když pravda stále lehce pitoreskní, postavy. Filmy tak získávají lehce vážnější nádech. Chvíli mi trvalo než jsem si na to zvykl, ale dnes už novou polohu Woodyho filmů můžu všemi deseti. Super, čisté a krásné čtyři hvězdy. You've been watching me for a while, haven't you? (11.06.2011)

Domnívám se již delší dobu, že není režiséra, který by dokázal mezilidské vztahy vykreslit lépe, než Woody Allen. Tento film lze brát jako návod do budoucna, připomínku minulosti anebo bolavé kousnutí přítomnosti. Lze se jím bavit, plakat nad ním anebo u něj zpytovat svědomí. Dokonce i plány se u něj dají spřádat. A to díky tomu, že film je skutečným obrazem života se vším všudy, co nám přináší. Brilantnost Woodyho umění podtrhuje i samotné obsazení. On si zkrátka může luskat prstem a ukazovat na jména jako v restauraci na názvy jídel v menu. A herci si jeho nabídku ještě rádi schovají na památku. Někteří sice neměli dost prostoru na to, aby dali dostatečně vyniknout svému hereckému umu, ovšem už jen svou pouhou přítomností přidávají filmu na kvalitě, pověsti, obsahu a zážitku. Abych však byl spravedlivý, musím uznat, že tento snímek mě nezasáhl natolik, jako mnohé předešlé. Stále je však řeč o velice vysoké úrovni, o které se leckomu do smrti bude jen zdát. Woody Allen zkrátka točí proto, že nám stále má co říci. A já mu rád naslouchám... (21.02.2011)

Člověk je od přírody nespokojený tvor, který sní o lepším životě. I já si umím vysnít dokonalou životní partnerku, nekonečný přísun financí, duševně obohacující práci, skvěle vychované děti a vynikající sportovní výkony, ale to vše mi může nabídnout jedině Matrix. Ptal jsem se všech strojů v okolí, ale žádný z nich nechce, abych mu výměnou za vysněnou realitu dělal baterku. Proto jsem spokojen se svým životem a mohu si v klidu prohlédnout snímek, ve kterém si lidé neváží svých vztahů, chtějí "něco víc" a místo toho dostávají od reality navolňující údery, tvrdé kopy z otočky či zaručeně pravé spirituální kontakty. Netvrdím, že je to špatné, ale pan Allen mi již mnohokrát provětral bránici daleko svědomitěji. (26.05.2014)

Nikomu inému by som neveril. Woody Allenovi to žeriem! Takto koncentrovane cynický chrcheľ si môže dovoliť vyplúť iba on. A iba on dokáže takto si uľavovať a zároveň (sa) zabávať. Nemoralizuje, nesúdi, od toho má na míle ďaleko. Pobavene sleduje to najväčšie a v celej svojej prízemnosti aj tak najkrajšie predstavenie vôbec. A čo viac, delí sa o to s nami ako najlepší kamarát. Radosť ho poznať! (03.06.2011)

Může se zdát, že je to zase lehké a komediální, jako další Allenovy filmy z tohoto období; vybízí k tomu uvolněná hudba, světlé interiéry i exteriéry. Co se ale může během sledování jevit poklidně a v některých momentech odlehčeně, je však během děje neustále narušováno a v závěru smeteno, až připomíná ty nejtíživější Allenovy filmy (Interiéry, Září, chybí snad jen ona krutost z Manželů a manželek): Roy odcházející z nemocnice, Sally loučící se se svým šéfem, Helena, když odmítá dceři půjčit peníze, Alfie, který musí žít s tím, že dítě nejspíš nebude jeho - hlavně záběry na jejich tváře v tyto momenty. (02.05.2017)