Iluzionista

Na první pohled se Chomet oproti svému nejslavnějšímu kousku (ano, mám na mysli Trio z Belleville) zklidnil, vzdal se rozjuchané ke karikatuře směřující kresby. Zkrotil svůj tvůrčí rozlet, aby adaptoval cizí látku a natočil melancholický příběh stárnoucího baviče, který se nehodí do nové uspěchané doby, a energii, která mu zbývá, věnuje chudému děvčeti a otevře jí svět velkoměsta, před nímž sám unikl na venkov. Kabaretní kouzelník s králíkem, nezbytnými rekvizitami a zásobou osvědčených neměnných triků je ze scény nemilosrdně vytlačován hlučným rockenrollem a novou technikou, která nabízí větší zázraky než ošuntělý mistr. Nemá domov, nemá budoucnost a přítomnost vypadá stále bezvýchodněji. Zůstává jen nostalgie a vzpomínky na lepší časy. Pomalé tempo v tomto případě nevadí, protože odpovídá zvolené filmové poetice a námětu. Celkový dojem: 80 %. (15.10.2013)

Pro mě rozhodně lepší než Trio z Belleville... Tam mi i sebelépe vykreslené a sebezajímavější postavy (jako třeba číšník) za nějakou chvíli začaly lézt na nervy, pro což v tomto snímku není místo, postav je tak akorát a mají přiměřeně prostoru ;). Budu toho od vás asi muset shlédnout víc, pane Chomet :-). Btw, krvežíznivý králík to u mě vyhrál na celý čáře :o) (09.07.2010)

Iluzionista je lepšie zvládnutý film po animačnej stránke, ako Trio z Belleville. Je to otázka vkusu, ale tento film je trochu menej bizarne animovaný a tým pádom mi bol bližší. Bohužiaľ nemá silnú zápletku, skôr sa jedná o príbehy z netradičného partnerského života jedného páru. Predstavte si, že by nebola okolo neho tá Tatiho omáčka a film by bol iba o ľubovoľnom iluzionistovi. Bol by tak silný? Niekedy milá, melancholická atmosféra stačí, niekedy nie. Iluzionista je niekde medzi. Záverečných 15 minút je na čistých päť, škoda, že rovnako emocionálne silná nie je aj zvyšná stopáž. 70%. (08.09.2012)

Sylvain Chomet je výborný režisér, což je vidět i na této v podstatě velmi smutné komedii. Scénář Jacquese Tatiho asi nebyl pro autora zrovna typický, spíš jde o nostalgické povzdechnutí nad koncem jedné éry než o cokoli, co by připomínalo ztřeštěné eskapády pana Hulota. Chometova pocta Tatimu se opět obejde skoro beze slov (a těch pár vět český distributor moudře nijak neotitulkoval) a všechno odvypráví obrazem. Jeden z nejzajímavějších animovaných filmů posledních let, ale Trio z Belleville u mne pořád vede. (29.11.2010)

Naše existovanie /potreba lásky, nevyhnutnosť priateľstva/ čoby najväčšia ilúzia, neuchopiteľná a nepochopiteľná, napriek tomu krásna a nekonečne inšpiratívna. S minimom slov (veď na čo), v hopperovských farbách, nostalgicky, clivo, s vtipom a odvahou (ach tí kabaretní umelci), láskavo, s pokorou a obdivom k svojmu autorovi. Pohybujúce sa obrázky a La Grande Illusion...a ja teda už mlčím, psssst... (12.07.2010)