Glee

"Připrav se, černoško ze sboru, na jejíž jméno si teď nemůžu vzpomenout, budeš holka velkýho Puckstera." Školní sbory byly vždy mimo můj zájem, neboť mám doživotní zákaz zpívat i při hromadných vystoupeních. Občas ho sice poruším při sprchování, ale všímám si přitom, že ani té sprše to evidentně nedělá dobře. Přesto jsem se vydal sledovat seriál, kde hráči amerického fotbalu zpívají, vozíčkář tančí a roztleskávačky tomu dodávají trochu ... no inteligence to nebude. Na můj vkus je to sice trošku multi-kulti, ale je to v USA a tam mi to křížení ras, náboženství a pohlaví zase až tak moc nevadí. Navíc ta hudební čísla mě baví a je to celé takové pozitivní, tak tomu nebudu hodnocením ukazovat temnou stranu svého vrozeného cynismu. (03.11.2016)

Je mi jedno, že je tohle přirovnáváno k HSM. Může být. Jenže Glee má skvělé postavy, které mají své problémy a překvapivě nejsou povrchní. Ne vždy, ale přece. Co se týče hudby, tak mám pár výhrad. Rachel mi přijde uřvaná, ale pěvecky je na tom výborně. Kurt mě baví, stejně tak skvělá Sue. Musím vyzdvihnout song Defying Graviti v podání Kurta a Rachel. Nádherně zazpívané. Za mě silné 4*. (25.09.2010)

1) *** (Všichni kolem to vychvalovali, takže jsem se na muzikálový seriál hodně těšil. Potom nastalo zklamání. Sice se to nebere vážně ... ještě to tak ... ale stejně, drží to nad vodou dvě věci. Tou první je samozřejmě hudba. Sice nemám rád žádnou modernu, kterou hrajou od rána do večera v rádiích, ale písničky se kupodivu dobře poslouchají a předělávky typu Rehab nebo Proud Mary jsou opravdu pěkné. Druhou věcí je Sue Sylvester. Co věta, to perla. Seriál není žádný zázrak, ale týden před státnicema mi alespoň na chvíli pomohl myslet na něco jiného. Uvidíme, co přinese druhá řada.) (24.06.2010)

“Being part of something special doesn’t make you special, something is special because you’re part of it.” Popularita tohohle seriálu se zrodila snad doslova přes noc, a mojí pozornosti samozřejmě neušel. Někdy před pěti lety jsem si řekla, že to taky zkusím. Ze začátku jsem měla dost rozporuplné pocity - hudební čísla a vystoupení byli občas až dechberoucí, kdežto zápletky se mi zdály buď nezáživné, nebo naprosto absurdní. Víceméně jsem u toho vydržela právě díky těm písničkám (ale když se sešli hrozné písničky a strašný díl, tak jsem se musela přemáhat, abych to vůbec dokoukala), kdesi v půlce první série se to mírně přehouplo a stáhlo mě to mezi ostatní Gleeky - oblíbila jsem si některé postavy a zvykla jsem si na styl humoru. Druhá série se mi děsně líbila, u třetí už to bylo o trošku horší, ale pořád se dalo. Jenže pak nastal zlom, po třetí sérii. Polovina postav odmaturovala a buď zmizeli ze seriálu úplně, nebo se přestěhovali do NY a jejich místo na McKinley zaujaly nové postavy, které byly naprosto nezáživné. Naštěstí měl tvůrce seriálu tolik rozumu, že díly propojil právě s NY, který pro mě celou sérii držel nad vodou. Problémem taky začal být výběr písniček, některá čísla byla dobrá, ale faktem bylo, že se objevovalo stále méně chytlavých písniček. No a pak přišla pátá série a s ní velká rána v podobě smrti Coryho a na tom seriál dost utrpěl. Tehdy jsem zastávala názor, že by bylo nejlepší seriál v průběhu pětky nějak ukončit, ale tvůrci se rozhodli, že ne a vytvořili naprosto zbytečnou sérii, která ničím nezaujala a výběr písniček byl tragický, ty pěkné bych mohla spočítat na prstech jedné ruky. Kdyby seriál nebyl už předem obnovený pro šestou sérii, zcela určitě bychom se jí nedočkali. Takhle měli tvůrci ale alespoň šanci seriál nějak ukončit. Výběr písniček pro šestku se naštěstí o dost zvednul, písničky byly poslouchatelné a dobré, se zápletkou už to pokulhávalo a některé díly byly naprosto nesmyslné a vyhnané úplně do absurdity (na čemž sice Glee stavělo, ale v 6. sérii už to až přeháněli). Svým způsobem mi ale některé díly připomněly, proč jsem se do toho seriálu vlastně kdysi zamilovala. A i když dostat se skrz některé díly až do finále někdy nebylo jednoduché, jsem ráda, že jsem vydržela. Ať si každý říká co chce, tenhle seriál byl jedinečný a navzdory všemu mi bude dost chybět. 4* (04.04.2015)

|| Scenár: Ryan Murphy, Brad Falchuk, Ian Brennan | Hudba: James S. Levine | Produkcia: Alexis Marion Woodall, Michael Novick, Kenneth Silverstein | Distribúcia: 20th Television | Štúdio: 20th Century Fox Television, Brad Falchuk Teley-Vision, Ryan Murphy Television || Kuskovitý dej a krčovitosť. To sú jediné negatíva inak príjemného, X-tého pokusu o vytvorenie naozajstného muzikálového seriálu. Ešte to ale nezahadzujem, možno sa v pokračovaní milšie prekvapím. (09.09.2011)