Glee

Taková klidná oddechovka do pohodlného líného dne. Podle ostatních hodnocení a komentářů to vypadá, že si moc ohlasů tento seriál zrovna nezískal, ale pokud člověk miluje hudbu, humor, mladší herecké obsazení a trochu toho dramatu, tak je Glee přesně pro něj. Já sama za sebe musím říct, že mě Glee vždy bavilo. Ať už to dávali v televizi nebo ať jsem si to pustila sama. Hudba prostě nikdy nepřestává bavit a když se to spojí ještě s milým hereckým obsazením, je ještě lepší. Minimálně těch 90% si to zaslouží. (25.06.2017)

Tenhle seriál je jedním z mých TOP. Nejen, že si u něj užiju spoustu úžasných písní a vynikajících choreografií, ale s postavami seriálu se dokážu sžít tolik, jako snad s žádnými jinými. Všichni jsou úžasně přirození, sympatičtí a prostě úžasní! Pro mě jsou největšími hvězdami Lea Michele a Mark Salling (strašně bych si přála, aby skončili spolu :D).. Navíc i Chris Colfer nemá chybu! Absolutně nechápu, jak může někdo nemít rád Glee!!! ♥ (12.05.2012)

Nebudu chodit kolem horké kaše a řeknu to narovinu. Scénáristická stránka Glee stojí za hovno. Téměř každá epizoda obsahuje několik romanticky nesmyslných úletů mezi hlavními protagonisty, které ale postrádají jakoukoliv logičnost a na ústřední dějovou linku nemají absolutně žádný vliv. Po pár hodinách už může dokonce začít pořádně srát (hlavně, když kvůli tomu ztroskotá i vládce televizního vypravěčství, Joss Whedon). A to nemluvě o té hromadě klišé jak v telenovele. Seriál má ale dvě věci, díky nímž je stonásobně lepší jak uvřeštěný High School Musical: dobře zahrané postavy a chytlavou hudbu. Mezi ústředními charaktery jen těžko najdete nesympatickou osobu. Je to chytře namíchaný kotejl ruznorodých „cool & loser”, mající v sobě více energie jak reaktory Černobylu těsně před výbuchem. Nějak zásadní vývoj psychologie zde sice vyjma těhulky Quinn neexistuje, ale ono je to díky výše zmíněným aspektům úplně jedno. Zpívají skvěle, tančí fantasticky... co víc může člověk chtít? To mne přívádí k hudební a zároveň i nejpodstatnější stránce Glee. Zatím Efronovic banda patlala noty a nezapamatováníhodné texty dohromady bez sebemenší špetky úcty k divákovým uším, tak Murphyho tým si dává pečlivě záležet na výběru těch nejchytlavějších hitu reflektující momentálně emoční rozpoležení postav, ale podobně jako v Moulin Rouge, tak i zde jsou hranice poslouchatelnosti prodlouženy o míle, takže se může i stát, že dobrá polovina z nich zní lépe jak originál. Glee je zkrátka obrazem současné popkultury a žánrů, které jí vládnou. Zkrátka něčím, co metalista jako Hellboy nemůže pochopit. P.S. Druhá a třetí řada jsou sračky a proto srážím hodnocení. (28.06.2010)

Starý filmový mýtus o looserech, co v sobě objeví kouzelný talent a přesvědčí ty krásné a populární idioty, kteří jim ztrpčovali život ve škole, ať se k nim přidají, zase ožívá. Tím se samozřejmě ukáže, že ti idioti jsou vlastně taky chytří a talentovaní. Ale to už jen tak na okraj. Spojme tento mýtus s vizáží High School Musical, kde se v perfektních choreografiích promenádují talentované děti, zpívají, tancují a hrají si na život. Protřepat, zamíchat. Glee má vlastně jen jedinou věc navíc a ta z něj činí koukatelnou podívanou. Nadhled. Scenáristé/režiséři (mezi nimi i skvělý Joss Whedon, který stál za Buffy) si uvědomují, že recyklují klišé a tak to dělají s pořádným gustem. Z postav jsou komické figurky, které klasická dojímavá a/nebo plytká schémata dovádějí do takové krajnost, že můžeme mluvit o cíleném využití estetiky trapnosti. Ne vždy je to vtipné, ale takřka vždy tak nějak milé. (01.09.2010)

70 %. Nejdřív špatné zprávy. Glee žije ve svém alternativním světě pohledných talentových teenagerů s dokonalou pletí, byť do 90210 má hodně daleko. Scénáristé posunují postavami jako s figurkami na šachovnici bez ohledu na skutečné city nebo logiku. Co se písniček týče, jedná se pořád jenom o takřka profesionální karaoke ve stylu Superstar a spol. (což skutečnou hudbu tak nějak zabíjí). A teď konečně ty dobré zprávy. Glee je oddechovka a na nic jiného si na rozdíl od mnoha jiných seriálů nehraje. Pěvecká čísla vám zaručeně zvednou náladu a hodně z melodií si budete ještě druhý den pobrukovat. Takže go glee! A doufám, že se z téhle chuťovky nestane v páté sezóně parodie sama sebe. (23.10.2010)