Sin Nombre

Když už tu musí být to procentuální (nebo chcete-li hvězdičkové) hodnocení, tak možná bych Sin Nombre ty 4 hvězdy dal, ale ... Ale příjde mi to celé trochu přeceněné (= no jo, Karlovarské haló a vděčné tleskání tamějšího publika za cokoliv alespoň trochu snesitelného). Samozřejmě je Sin Nombre vyvážený film s délkou tak akorát aby nezačal nudit. Příběh má smysl, vykreslení uprchlické reality je (asi) dobré - viděl jsem už nějaké dokumenty o této problematice ... Jenže pouze dobré, nikoliv vynikající a strhující. Povídačky o úžasném vizuálu jsou zcestné, jelikož jde pouze o pár záběrů na (pro středoevropana) exotickou přírodu. Každopádně držím panu Fukanagovi palce a těším se na jeho další, třeba americké, projekty. 70% pro film, jehož návštěva je rozhodně smysluplnější než návštěva téměř čehokoliv natočeného letos "zlatými českými ručičkami". (28.08.2009)

Cesta za americkým snom vedie mexickou nočnou morou, tvrdí nám Fukunaga vo svojom debute. A nie je tomu ani ťažké uveriť, obzvlášť pri hodnovernom až dokumentárnom čerpaní z juhoamerických reálií. Moderný trýznivý romantický western s ustálenou štylistikou obrazu (pohľadnicové momentky, magická príroda a drsné prostredie gangov) a solídnym tempom trpí len slabou rozpracovanosťou charakterov a vopred nalinkovaným dejom - na scenári sa zjavne šetrilo o trochu viac, než bolo nutné. Talent je však poznať zdiaľky a i napriek striktnej konzervatívnosti v naratívnom prístupe je to vyzretý nadpriemer. Neuhranie, ale zaujme. 75% Po druhom zhliadnutí: Predvídateľná rozprávka odohrávajúca sa vo fotogenickom prostredí, ktorá je ako sociálny komentár zakonzervovaná v mantineloch snahy o bipolárne žánrové rozprávanie. V anotácii zmieňovaná suverénna kontrola nad príbehom a obrazom v skutočnosti značí striktne lineárny koridorový priebeh s vopred jasným vyústením, ktorý nie je ani komplexný, ani nepredstiera problémy na ktoré dosiaľ nebolo upozornené, ani na ne nehľadá adekvátne riešenia. Zostáva len solídny priemer, ktorý svojou „jednohubkovitosťou“ neprivádza diváka k hlbšiemu zamysleniu nad situáciou ani neposkytuje dostatok zaujímavých ozvláštnení. 60% (05.09.2014)

Škoda nalinkovaných šablon událostí budoucích, které se před vámi po celou dobu míhají jako směrové tabule na dálnici, a tak v každém okamžiku víte, co bude následovat. Nebýt téhle, bohužel ne zas až tak drobné, vady na kráse, bylo by Sin Nombre díky zárodku beznadějné romance na pozadí nijak vyděračské sociální sondy o mnoho výživnější exkurzí do jednoho z abscesů lidského bytí. I když těžko říci, skutečnou syrovost Fukunaga na plátno evidentně přenášet nechtěl. Chudoby, zmaru a oné beznaděje se dalo "zneužít" mnohem víc. Originál Pandořiny skříňky zůstal v trezoru. Čtyři bez přemýšlení, což je docela divný, (nejen) Kevspu k tomu Sin Nombre nutil. Snad to nebolelo. Filmová Výzva 2016 od SlecnaSmilly (17.01.2016)

Ak si chcete zaškatuľkovať pojem festivalový nezávislý film, pozrite si Sin Nombre. Je tak hyperrealisticky natočený, že si o uvedenie na festivale hovorí aj bez toho, aby o ňom vedeli aj veľké distribučné ryby. V kontraste s touto realistickosťou je slabšia dejová línia, nie úplne najlogickejšie chovanie postáv v jednotlivých situáciách a ona osudová deus ex machina náhoda na začiatku filmu, ktorá spustí reťaz nadchádzajúcich udalostí. Tri hviezdy namiesto štyroch dávam iba preto, že som si istý, že Fukunaga nám v budúcnosti ponúkne určite ešte viac scenáristicky vyladené realistické pecky. (27.06.2012)

Latinská Amerika se svou exotickou přírodou, etnickou a kulturní pestrostí, obrovskými sociálními kontrasty a složitou konfliktní politickou situací mě vždycky fascinovala - i se všemi kontroverzními jevy a extrémy. Sin nombre je sociální drama a zároveň kriminální příběh z prostředí nechvalně proslulých gangů, které se svou početností, krutostí a vlivem vymykají středoevropským představám o organizovaném zločinu. Nejvlivnější gangy, jako je Mara Salvatrucha nebo 18, čítají hodně přes sto tisíc členů a kontrolují čtvrtě v řadě amerických velkoměst. Sin nombre je vhodné spojit se sledováním vynikajícího dokumentu La Vida Loca. Za ideální považuji zhlédnout oba snímky v jeden čas. Režisér Fukunaga má schopnost zachytit sociální realitu všedního dne i atmosféru periferie latinoamerických měst, kamera je brilantní a herci jsou obsazení typově přesně. Nemám důvod si na cokoliv ztěžovat. Celkový dojem: 90 %. (31.08.2018)