Sin Nombre

La Mara Salvatrucha - Nakládačka za 13 vteřin - Respekt pro svoji čtvrť - Chudoba - Gangy - Vraždy - Imigrace - Deportace - Život za život - 9085550187 - Sin nombre. Drsný snímek pro Evropana, běžný život Mexičana. Dobrá hudba od Marcela Zarvose. Zazní zde třeba Flaca de las Coloradas od Dick el Demasiado http://www.youtube.com/watch?v=L2VkBbgTia4 nebo Déjate caer od Cartel de Santa : http://www.youtube.com/watch?v=D69Z3-xqpZA Jinak ochutnávka zde : http://www.cduniverse.com/productinfo.asp?pid=7872180 (05.04.2010)

Rozhodně to není příjemný film ke koukání. Spíš hnusný a depresivní... Obvykle se podobně pojatým filmům říká "naturalistický", což (v případě, že to znamená vykreslení života "jak je") sedí docela přesně. Život určité komunity - pouličního gangu - se všemi jejími zvyklostmi a zákonitostmi, nevýjimaje násilí, je zde podán velmi přesvědčivě. Příběh gangstera Caspera se navíc v určitou chvíli protne s příběhem uprchlíků směřujících na střeše vlaku do vysněných USA a dohromady pak vytvářejí obrázek neutěšené situace v jedné z nejneklidnějších zemí střední a jižní Ameriky. Fukunagův debut je v tomto směru velmi vyzrálý; je přesvědčivý a vybízí k přemýšlení o možnostech přežívání v životním prostoru, jehož základní charakteristikou je přílišná omezenost (tj. nedostatek vzdělání a příležitostí k jakékoli seberealizaci mimo gang, chudoba, permanentní ohrožení na životě apod.). Po technické stránce nelze filmu nic vytknout. Chyběla mi jediná věc: Lepší naznačení motivace jednotlivých postav. Mohu se celkem bez problémů domýšlet, proč lidé houfně prchají z Hondurasu do Států, ale rád bych také lépe pochopil motivace a ideologický základ oněch pouličních gangů. Globálně sice mohu chápat vstup do takového gangu jako "alternativu" k neperspektivnímu živoření na ulici, ale to mi nestačí. To je ale jen detail, který nijak neumenšuje "zážitek" z filmu, který je čistým příkladem existenciálního dramatu. (23.05.2011)

První film, který jsem zhlédl v roce 2010. O pár hodin dříve a byl by to právě on, který by se tyčil v mém TOP žebříčku, roku 2009. Snímek vypráví neobyčejně zajímavé a dojemné, lidské osudy, představující nám zcela odlišné postavy, které život svedl dohromady. Film neztrácí ani na vteřinu z původní zajímavosti, drží si vysoký standart a efektivitu až do úplného konce, který rozhodně stojí za to. Pouliční gang zde sehrává hlavní roli, s čímž jsem dopředu nepočítal. Téma gangu je vždy zajímavé a když ho doprovodí cesta za svobodou, vznikne mexická bomba, která si zaslouží pozornost. 95% 02.01. 2010 (02.01.2010)

O specifickou atmosféru filmu se podstatnou měrou postarala i pozoruhodná muzika, která si přinejmenším zaslouží ***** a dále úspěšným spojením obrazů, v nichž dominují pouliční gangy s hodně barvitou škálou záběrů zákoutí a nehostinných míst zdejší mexické krajiny s pachem krve plného násilí a uvěřitelně ztvárněnými prvky sociální bídy těch nejchudších, kteří celý život hledají a poté čekají na svojí šanci kdesi v Americe, což dokresluje tvář současné Latinské Ameriky. Je zde i zajímavé herecké obsazení, kde především zaujmou hlavní postavy Casper a Sayra. Přestože film občas působí jako dokumentaristická stylizace, tak to nemění nic na věci, že film činí ve své žánrové poloze vpravdě dílo nevšední. (09.05.2010)

Ve srovnání s několikrát zde již zmiňovaným (nutno podotknout, po právu) City of God scénáristicko-režisérského dua F. Meirelles-K. Lund, postrádá jejich mladší „bratříček“ pro ně(j) tolik typický přímočarý tah na branku. To ale ještě nutně neznamená, že by o s(u)yrové momenty (ne)byla nouze a zejména C. Fukunaga vyznává poněkud odlišnější (filmové) prostředky (výraziva) než jeho brazilští předchůdci, jako jsou umírněnost s důrazem na samotné postavy a tak se paradoxně? může velké části zdejšího osazenstva lehce stát, že tento snímek bude pro ně „líbivější“, neboť se snadněji ztotožní s hlavními postavami a tudíž samotný příběh bude v jejich očích uvěřitelnější. Byť u mě vyhrává prvně zmiňovaná syrová „pohlednice“ z brazilských slumů, nutno jedním dechem dodat (to aby nedošlo k omylu) i tato Fukunagova mexická pouť za svobodou je dostatečně autentická, navíc laciných gest (a s tím spojeným zbytečným ždímání divákových emocí) prostá. Jednoduše snímek nikoliv na efekt, ale od člověka, který problematiku dostatečně zná, nepotřebuje (za každou cenu) šokovat, pouze předkládá svoji vizi a je ochoten se o ni s divákem podělit. To samo o sobě není zase tak málo, nebo ano? Přesto musím dodat: prvně zmiňované režisérské duo je (filmařsky) přecejenom vyzrálejší. P.s. začíná mě čím dál tím více unavovat, jak je současný divák zhýčkaný (viz neustálé zdejší výtky na předvídatelnost děje) na úkor autenticity. Možná by si měl napříště Fukunaga přizvat na pomoc Nolana a výsledek Memento- Sin Nombre by dostatečně ukojil touhy zdejší většiny. Já byl spokojen. SPOILER „Oko za oko, zub za zub“ a zákon ulice opět vítězí. Navíc, jako bonus, naděje v..... P.p.s. na závěr si neodpustím malé (nemístné) rýpnutí. Absolovali by dotyční tuto (ne)konečnou pouť, kdyby věděli, co je ve vysněném „Edenu“ čeká?! Jeden boj končí, druhý začíná, přičemž těžko říct, který z nich je těžší. Zde je alespoň nepřítel viditelný a dostatečně předvídatelný (myšleno v kontextu chování se podle nepsaných pravidel jednotlivých gangů). Who knows 78% (11.07.2012)