Road Trip: Pivní pong

Toho režiséra Rashe by někdo měl zbavit způsobilosti k natáčení filmů. Zprznil prcičky a teď i Road Trip. Zde to sice není až tak příšerné jako u prciček, protože je to více zaměřené na romantickou linku a není zde mnoho vůlgarního a fekálního humoru, ale jde vidět, že tvůrci bez toho neumí pracovat. Takže je z toho docela nudné 90-ti minutová rádoby pokračování téměř kultovního Road Trip. (23.09.2009)

V předešlém díle ten zkušenější herec tu druhou holku alespoň opíchal. Protože když pícháte ženskou v jiném státě, tak se to vlastně nepočítá, protože je to přece v jiném státě. A nebo když si péro namažate burákovým máslem a necháte si ho psem... Eh, no prostě takové nezapomenutelné hlášky tu nenajdete. Sice je zde spousta krásných i nahých holek, ale to k celkovému dojmu moc nepřidá a přitom od chvíle, co se konečně setká s francouzskou, je tam špatně úplně vše. (01.09.2015)

Nevydařená komedie, které zcela chybí to podstatné - humor. A pokud tu byl, nedokázal jsem ho zachytit. Slaboduchý scénář, nudné, stokrát omleté situace, hustě sázená žánrové klišé, nevyrázné herecké výkony, rutinní režie. Polonahé holky to nezachrání, přestože snaživě vybíhaly snad do každé druhé scény. (12.10.2011)

Bída, bída a ještě jednou bída, která parazituje na vcelku slušné jedničce. Proto jsem se taky nakonec přemohl to zapnout a teď toho lituju. Jestli tam někdo viděl něco vtipného, tak jsem zřejmě v ten moment klimbal. Zápletka naivní a nevěrohodná- borec se žene za jednou buchtou, aby jí mohl voklátit, když přitom chodí s jinou prvotřídní kostí. A finálové vyústění? To je tak totálně průhledné, že čiré sklo by mohlo závidět. Jediné co tak zbývá, je očumovat holky. A to už mi dneska nestačí a přijde mi to dost málo. 30 % Oblíbená část- jednou jsem se fakt upřímně zasmál, ale za boha už si nemůžu vzpomenout čemu (což je o to smutnější) (16.11.2011)

Film jako vystřižený podle hollywoodské šablony rádoby komedií. Nejprve se diváka snaží rozesmát ohranými scénkami a vtipy, poté do toho zamotají trochu romantiky, zklamání, aby pak mohli v závěru diváka obměkčit slastným happyendem. Filmové klišé číhají na každém rohu a člověk má pocit, že něco podobného už někde viděl. Ano viděl, protože filmy tohoto typu se v Hollywoodu vyrábějí jak na běžícím pásu. Výsledek je pak vidět. Jednička byla super, dvojka je Béčko. (19.01.2012)