Divnej týpek

Všechny ty odpady plně chápu. Filmů stejného typu je pomálu, děj, postavy i dialogy, všechno naprosto ujeté. A až provokativně stupidní. Jenže, světe div se, ono to má svoje kouzlo. Těžko to kouzlo definovat, jisté ale je, že děj tohohle a většinu postav tohohle filmu nikdy nezapomenu, a to se podaří jen málokteré komedii. Co mě dostalo nejvíc je pasáž podbarvená písní Wind of Change od Scorpions, to jsem skutečně koukal s otevřenou pusou. (15.05.2011)

"To jsou tvoje koule?..." Na začátku jsem si říkala "Jé, to je ten milej kluk Sid (Legendy z Dogtownu)." A pak už jsem se jenom divila, co je to za pošuka a co to má za matku. Pravda je, že příběh mě bavil, i když u těch částí typu - Bronko si příšívá koule, jsem si říkala, co za blbost jsem si to pustila a jestli tohle myslí vážně. Taková průměrná komedie, ale za Michaelovy oči a výraz prominu leccos. (27.02.2012)

Wow … po dlouhé době opět film, který - ač dabován do češtiny - pořádně (a opravdu velmi kvalitně a moc hezky) provětral mé domácí kino ... vůbec : zvuk i muzika (jedna krásná pecka za druhou) – wow!!! .. naprosto skvělé … velmi trefně a pěkně se o filmu vyjádřila : _playboxguest … ... jinak uznávám, je to celé trochu zvláštní (čti : pěkně praštěný) ...... Divnej týpek (15.04.2011)

Bohužel ne taková pecka jako Napoleon Dynamit, ale zase znatelně lepší než Nacho Libre - čili výborná švihlá komedie, kde největším plusem je sympaťák Michael Angarano a loserovský egomaniak Jemaine Clement. Jinak ono se těžko popisuje, co se mi na tom přesně líbí. Hlavně tu jde o jakousi poetiku spojenou s těmi bizarními postavami, které jsou tou svou švihlostí opravdu originální a chovají se jinak, než je zvykem v drtivé většině amerických filmů. Člověk třeba často neví, jakou absurdnost zrovna vypustí z pusy nebo co provedou, a tak je větší zábava je sledovat. P.S. Oficiální české titulky dost osekaly jazykový humor filmu. (7/10) (10.07.2012)

Ačkoliv dávám originálním snímkům zpravidla vysoká hodnocení, jsou i výjimky. A toto je jedna z nich. Pokud bych měl vyzdvihnout cokoli, co mě zde upoutalo, bylo by to neuvěřitelné herecké obsazení. Což ale nemyslím nijak pozitivně, protože takové panoptikum, jaké najdete zde, to se jen tak nevidí. K dobru se mimo již zmíněné originality dají počítat asi jen vtipné momenty (jejichž počet by se však dal zaznamenat na prstech jedné ruky) a hudba (když začali hrát Black Sabbath svoje úderné Paranoid, moje uši zaplesaly). Uvažoval jsem i o čtyřiceti, ale nakonec dávám jen tak tak 50 %. Oblíbená část- konfrontace při autogramiádě (27.12.2010)