Přenašeči

Režiséři Pastoři jsou naprosto skvělí filmaři, dělají ve svých filmech něco co si plno jiných režisérů vůbec nedovolí. Tohle je snad první film ze kterýho jsem cítil totální beznaděj. Plno scén je tu hodně silných a scéna s dítětem a otcem byla fakt hodně silná. K tomu dopomáhá parádní atmosféra. Herci byly moc fajn a tak jediný co mi brání dát plný počet je takovej celkem klišovitý konec a závěrečných 10 minut. Ale jinak palec nahoru. A držím režisérům palce. (27.03.2014)

Všichni se tu tak divně červenají a jeví se býti, jaksi nakažení. Zřejmě je bacil nějaký bacil. Případně to víRus. Segrestor mi trochu oponoval, domnívá se totiž, že příčinou infekce byl Bacil Bilak. Ať už je to jak chce, musím si dát taky majzla, pač včera jsem snědl jakýsi, ledabyle v lednici odložený, zelený tvaroh a teprve dnes zjistil, že tvaroh má být bílý. (15.06.2012)

Tak trochu jiná variace na postapokaliptické přeživání ve světě infekčních zombíků, kde je jen pár funkčních aut a na člověka nenarazíte celé dny. Představu o zombické road-movie posouvá trochu někam jinam. Hlavní náplní nejsou temné sprintérské souboje a kuchání každého pohyblivého cíle, jako spíš duchapřítomná obezřetnost, promyšlené taktizování a morální dilemata, která mají vést k záchraně teen-skupinky. Co do nášlaplosti děje je to trochu prostší, skoro krátkometrážní, ale uteklo to jako voda, tak přivřu všechny oči, dvěře, okna a bouchnu hodně. Temnějším horrorem jsou Podivní. Alternativa: Crazies. (14.05.2011)

Kterak bráši Pastoři nakazili se scénáristickou onánií a natočili režijně impotentní popkulturní blábol s neuvěřitelně pitomým chováním a planým žvaněním postav hlavních i vedlejších (ano, chápu že vyfejsovaní postpuberťáci potřebují sobě rovné hrdiny), plný faktických pitomostí a nelogičností (fakt mě třeba bavilo, jak si hrdinové osahávají nepochybně kontaminovanými gumovými rukavicemi po stém užití své ušmudlané tlamkové roušky a dělají jednu kravinu za druhou, aby teda just v tom mrtvém světě dalšího dne se ve zdraví nedožili), završený slzopudným závěrem, kde už člověk neví, má-li se smát nebo srát... . . . Vše pak pro našince umocňuje typicky debilní novácký dabing (ano, třeba chorohlasovou dabérku malé holčičky bych na místě střelil do hlavy, zdravá nezdravá všechno jedno) a celkově jalový zvuk v >českém znění< . Trošku jsem se tedy nechal zase jednou pošetile nalákat jedním svým místním >oblíbezným< "znalcem" žánru a dobře mi tak... °-/ . . . Padla zase jednou bída na čudláky! A víc už škoda zase slov, nejvyšší čas přenést se někam do lepší kultury... Howgh. - - - - - (Poprvé a naposledy viděno 19.5.2013 na >novácké přenosvizi< v jalovém českém znění a podivném formátu obrazu /no, 2,35:1 to tedy nebylo/, hodnocení 2945., komentář zde otrávený pisskulturním bacilem jako třistaprvní - 19.5.2013) (19.05.2013)

Bráno čistě jako psychologický film Carriers fungují, přestože v poslední době mi již tohle téma, kdy lidé vymřeli na nějaký vir, začíná znít proklatě povědomě. Čert ví kolik se podobných filmů ještě natočí. Ale na druhou stranu si dovolím podotknout, že tady se v žádném případě nejedná o hororový počin. Spíše je to jakási sonda jak si divák stojí při vědomí že musí zabít nevinného člověka, nemocného člena rodiny, dokonce i svého bratra, jen aby se sám zachránil. Takže nakonec zůstavá úplně osamocen. PROČ TEDY VŮBEC BOJOVAT O PŘEŽITÍ ? Opravdu dost nelehké dilema. Nejsou nakonec většími šťastlivci mrtví? PS: Za pozornost určitě stojí frajer Chris Pine. (13.01.2010)