Nadějné vyhlídky

Ano ta Yorkova trvalá byla děsná, ale holt se to točilo v letech, kdy trvalé s pěšinkou byly in... Jinak bez výhrady, Dickens jak má být. Snímek jsem viděl už podruhé a zaujalo mne jak moc do detailu mi z dětsví utkvěl v hlavě ten svatební stůl Miss Havisham. A možná jsem byl i trochu zamilován do slečny Estelly. Na TV film super zpracování !!! * * * * (22.01.2012)

V podstatě není co komentovat. Film je po všech stránkách skvělý. Propracovaný. Herecké výkony na velmi dobré úrovni ... no prostě nevím, co bych vytknul. Díky perfektnímu původnímu dabingu je radost dívat se i na českou verzi. Kdysi velmi dávno jsem zkoušel číst i stejnojmenný román, ale dopracoval jsem se jen po odchod Pipa do Londýna. Takže teprve nyní jsem se dozvěděl, jak příběh vlastně dopadne. (Úterý 13.04.2010) (13.04.2010)

Když se chudý chlapec Pip (Simon Gipps-Kent) zamiluje do Estelly (Sarah Miles),adoptivní dcery staré podivínky Miss Havisham (Margaret Leighton), jeho vyhlídky nejsou příliš šťastné. Pak se ho ale ujme tajuplný dobrodinec a pomůže Pipovi vyrůst v mladého gentlemana (Michael York). Ale zatímco Pip zůstal stále stejným, Estella ho nemá příliš v lásce.. Perfektní, atmosfericky dokonalé zpracování skvělé Dickensovy předlohy. (04.03.2005)

Tak konečně jsem se dočkal toho, co mi chybělo v Pýše a Předsudku a Janě Eyrové (2011) - správná britská byrokracie a krapet veselejší nádech. Ale profláklá britská mlha se opět zjevila, jinak by se také nemohlo jednat o britské drama. Bylo to galantní, naplňující a hlavně, se skvělým M. Yorkem. 80% (06.02.2012)

Sentiment, do kterého Dickens odívá svá hlavní, podstatou svého pohledu kritická díla, není jen daní vyznívajícímu romantismu, ale i základním zorným úhlem jeho života. Bída a hrůza ve společnosti, která, jsouc dílnou světa, reprezentovala nejvyšší životní úroveň světa té doby, je děsivá. Nežijeme ve středověku, nedotýkáme se gilotiny ani nám nehrozí tortura či hranice nebo "pouhá" španělská palečnice. Přesto na stříbrném plátně prožíváme příběh skutečné hrůzy, viditelného mrzačení charakterů i osobností, tlaku, jemuž je tak těžko se ubránit. Rozlehlá katedrála spisovatelova díla je s úspěchem převedena do tvárné, osobité, pomyslný duch díla výstižně zrcadlící a dotvářející podoby, v níž jsou všechny základní výrobní složky VYHLÍDEK harmonizovány k vynikajícímu, propracovanému výstupu. Skutečnost, že dílo končí vlastně happy endem, není na závadu; proč by stále v lidském životě měly nad slušností vítězit nízkost, malichernost či přímo zločinná zavilost. Prohry jsou skutečně v našem bytí vzácnějším hostem, než jsme s to si vůbec představit; oproti výhrám nestojí ony, ale šeď, nuda, stereotyp, vyprahnutí původních ideálů, s nimiž jsme kdysi přes mezistupně kolébek, kočárků, sáněk, zprvu dětských a pak stále dospělejších her a aktivit vstupovali do života, děsí neporovnatelně víc. Z VYHLÍDEK si odnášíme však mnohem víc než právě strach a obavy: krásu a povzbuzení do našich všednodenních životů. Démantů skutečného citu a opravdu lidského povzbuzení nikdy není dost. (26.07.2010)