Neopouštěj mě

Režisér Romanek natočil rádoby sladkobolný sci-fi románek. Bohužel u mne to nějak nezafungovalo. Zásadní věci nedovysvětleny, kde se tyto děti braly, co uměl v roce 1964 ten náramek, proč se nikdo nepokoušel vzepřít, jak mohli mít tito otroci takovou svobodu, sami např. měli k dispozici auto...Možná bych to tolerovala někdy v budoucnu, ale to zasazení do minulosti bylo vysloveně nešťastné..Ani výběr hlavních představitelů mi nesedl, holky, ač ve skutečnosti o 2 roky mladší než jejich partner, se mi zdály proti němu nějak moc dospělé, z Keiry je bohužel čím dál větší "prkno", jak vzhledem, tak hereckým projevem (ať mi všichni její fandové odpustí...). (27.01.2011)

U každého filmu, který se mi nelíbil, se snažím najít alespoň něco, za co bych mu mohl dát alespoň jednu hvězdičku. Např. když už mne třeba neosloví děj, herecké výkony či nezaujme ani hudba, tak se třeba stane, že si řeknu: „Ale ten střihač byl machr, neb z toho hovna co měl jako materiál, nadělal alespoň pěkné souměrné kulaté srnčí bobky." A pak dám jednu hvězdu. Ale tohle? Tohle je filmařsky ničím zajímavý nesmysl o hloupoučkých ovcích, čekajících na porážku. (07.12.2015)

Výborný nápad o společnosti, ve které se "pěstují" lidé jen pro účely darování orgánů, který je zabalen do klišovitého milostného trojůhelníku. Dost mě mrzí, že ten nápad zůstal celkem nevyužit a radši bych se dozvěděl, jak celý tento systém a vlastně i svět v této době funguje, než koukal na běžný vztahový film. Naštěstí je aspoň tato linie příběhu výborně napsaná a hlavně dobře zahraná trojicí Mulligan-Garfield-Knightley. Jejich výkony byly opravdu výtečně a některé scény byly díky nim a zprvu nenápadné režii opravdu silně emotivní. Navíc to i celkem rychle uteklo a konec docela potěšil. Takže i přes to, že se jedná "jen" o další milostný trojúhelník, z toho vylezl hodně zajímavý a emotivní film. Ovšem ten nespokojený červíček, který mi bude říkat, že se s celým námětem dalo naložit daleko lépe, ve mně bude hlodat asi ještě dlouho.70% (22.02.2011)

Snímek Neopouštěj mě nabízí další z řady alternativních pohledů na budoucnost, a sice v tom negativním slova smyslu, kde jde o pohled na svět, ve kterém jsou lidi doslova "pěstováni" jako nositelé orgánů pro ty, kteří si to mohou dovolit. Co se námětu týká, tak jde o nápaditý materiál, rovněž i herecké obsazení bylo dobře zvolené. Nicméně musím konstatovat, že mi film neutkvěl tolik v paměti, jak bych očekával a jakékoli dojmy se vlastně vypařily hned pár dní po projekci. Zkrátka jeden z těch filmů, které mají (soudě podle ocenění) perfektní předlohu, jejíž atmosféru, poslání či cokoli podobného není ale jednoduché poslat dál. (08.02.2016)

Never Let Me Go čerpá do značnej miery z príhodnosti svojho vstupu na scénu v dobe, keď už Bayov námetovo príbuzný The Island pomaly, ale isto bledol a vytrácal sa z pamäti divákov, čím vznikla na trhu diera a zvýšil sa dopyt po podobne orientovaných snímkach. Melancholická, jemne tónovaná sci-fi sa snaží ponúknuť trochu viac, než je bežné a výsledkom je malý film s veľkými menami, ktoré značia prísľub do budúcna. Tematicky nadštandardné dielko však mierne trpí nedokovanými ohnivkami reťaze sveta, jeho pravidiel a funkcie umelého jedinca v ňom - a to i v prípade, že naň nahliadam ako o príbeh o hľadaní a dokazovaní existencie duše; nazdávam sa, že by v prípade premyslenejšieho náhľadu do vnútorného mechanizmu systému mohol sa dostaviť zážitok o poznanie silnejší. Taktiež ona umelecká prázdnota, absencia etiky a morálky, laxný vzťah postáv k divákovi a možno až zbytočne dôsledné pokusy o reálne vystihnutie emociálnosti, ktorá sa zrodila na nesprávnom mieste, čím mi prišla prehnane umiernená a odcudzujúca sa sú faktory, ktoré v mojich očiach nenapĺňajú potenciál, aký zrejme predloha má. Interakcia postáv sa potom tiež odvíja podobným spôsobom. Chtiac-nechtiac, musím vysloviť mierne sklamanie, ktoré koliduje s mojou spokojnosťou z pridanej hodnoty a obsadenia. 70% (27.08.2014)