Růžový panter znovu zasahuje

Peter Sellers jako Clouseau zde dosahuje maxima, z Dreyfuse se konečně stává padouch. Herecký koncert s geniálními gagy. Clouseau v hotelu přichází k recepčnímu se psem. - Clouseau: "Vy máte ale hezkého psa. Nekouše?" - Recepční: "Ne, ne." - Pes hryzne Clouseaua. - Clouseau: "Jáááu! Vždyť jste říkal, že váš pes nekouše!" - Recepční: "Ale tohle není můj pes." (14.04.2010)

Tento omyl oplývající nekonečným množství extrémně trapného humoru jsem si musel dávkovat zhruba po 10 minutách. Obdivuji všechny diváky, kteří dokážou něco tak odporného zhlédnout na jediný zátah Žasnu nad mentálním rozpoložení těch z nich, kterým se to dokáže líbit. Kroutím hlavou nad všemi, kteří se tomu navíc dokážou zasmát. Abych jenom nehejtil, tak musím připustit, že tento díl byl byl nesrovnatelně lepší, než díl první záslouhou výrazně poutavějšího příběhu. [15 %] (18.07.2024)

Pohodená stará obálka, ktorá prežila strastiplnú cestu k adresátovi, tvorí ostrú hranicu medzi manželkou, ktorá v nej vidí neporiadok a manželom-filatelistom, pre ktorého je pokladom ťažko vyčísliteľnej ceny. Nazýva sa to cena záľuby. Séria filmov s inšpektorom Clousseauom, bondovky a vinnetuovky sú ako tá obálka a tiež tak nejako rozdeľujú ich divákov. Ja nie som fanúšik pinkpanteroviek, aj keď pripúšťam, že som sa na nich pred mnohými rokmi veľmi dobre zabával. I keď vtedy nebolo ťažké víťaziť nad sovietskymi vojnovými filmami, ani nad drámami zo života družstevníkov. Je zrejmé, že 99 % z hodnotených filmov už viackrát neuvidím, takže by nebolo korektné zahŕňať do hodnotenia nostalgické spomienky. Preto iba tri hviezdičky. Z toho najmenej jednu za záverečný boj s oblečením pri vyzliekacej scéne. (13.07.2010)

Nikdy se neshodnu na tom, který díl ze série Panterů je nejlepší. Zda je tento film, nebo Clouseau na stopě. Zřejmě tento, ale jen o chlup. Nejvtipnější díl je to ale určitě! Tento Panter je prostě úžasná záplava brilantního humoru už od úvodní scény v blázinci, přes výslech svědků v Anglii, pivní festival, až po dobývání hradu a úplný závěr. K tomu všemu má tento díl asi nejlepší hudební stránku ze všech Panterů, Mancini se opravdu vytáhl. 70. léta byla v hodně ovlivněna Bondem a v tomto filmu je to vidět. Konečně má ze všech dílů v sérii nejvíce prostoru bláznivý Dreyfus v roli hlavního záporáka. Hluchá místa tentokrát chybějí a trapných fórů není mnoho. Teď mě ani nenapadá, že by tam nějaký byl. (31.12.2006)

Čtvrtý film je stále vtipný, což je poměrně úspěšná skutečnost, vezmeme-li v potaz repetitivnost Sellersova humoru. Přestože si Sellers na finálovou podobu filmu veřejně stěžoval, po slabší první třetině filmu s takovým nuceným vtipem už propukne pravá zábava v podání klasické nemotornosti inspektora (vlastně už šéfinspektora) a závěrečná scéna s "infiltrací" hradu patří již od mého dětství mezi ty nejzapamatovatelnější scény Růžového Pantera vůbec. (27.08.2016)