The Runaways

Runaways - hudební skupina, jejíž hudbu jsem nikdy nevyhledával. Ale až nebeské obsazení na mně nenechalo nit suchou a já se od prvních minut snažil se neutopit v klasických vybrnkávačkách, kožených bundách, pomalovaných tvářích, žiletkou přesně naměřených lajnách a lesbickém sexu. Už od začátku film hraje na kontroverzní noty a dává divákům jasně najevo, že se nezmýlili a opravdu sledují eRkový film. To v žádném případě není na škodu (dokonce podobné věci vítám), kdyby však celý film nezapadal do škatulky "tady je životopisný hudební film, a vy mi sem teď hodíte nějakou Oskarovou nominaci". Škoda, protože ke konci se Runaways zadrhává stejně jako členky skupiny a film končí úplně bez "drajvu". Naštěstí se může opírat o již zmíněné nadpozemské obsazení. Kristen Stewart, Dakota Fanning a Michael Shannon ukazují, že (krom Shannona, z pochopitelných důvodů) jim jednou bude patřit celý Hollywood. Obsazení, nekompromisnost ratingu a fakt, že se vlastně celou dobu díváme na zfetované, opilé, polonahé a sexující teenagerky, to vše odlišuje Runaways od ostatních stejně zaměřených filmů, a to v určitém měřítku, s přivřeným okem a lahváčem v ruce splňuje to, co jsem od výsledku čekal. Nedělal jsem si iluze o nějaké žánrové inovaci, i když třeba jen o velikosti kapesního vydání, něco málo jsem však přece jen dostal. Runaways určitě po zhlédnutí poslouchat nezačnu (podobná věc se ostatně povedla jen Walk the Line), ale čtyři hvězdy si film zaslouží. (21.10.2010)

Upřímný film s upřímnými hereckými výkony uhrančivé Kristen Stewart i Dakoty Fanning. Jediné, co tomu chybí je silnější scénář, z většiny je takové mdlé i přes příběh plný akce, rocku a drog. Jenže se nemůžu zbavit pocitu, že něco takového jsem viděl už x-krát. V roce 2010 možná ještě tolik podobných filmů o interpretech nebylo... (17.09.2018)

"Nuudaa," řekl by Homer Simpson. "Škoodaa," dodal bych já. Vážně. Runaways mě nudily a zklamaly, a to jsem se na ně celkem těšil. Tak ale abych to shrnul, vezmu napřed klady: Dobrá muzika, líbivě divoká režie (videoklipařka se nezapře), producent Kim Fowley hraný Michaelem Shannonem. Zápory: Překvapivě dvojice hlavních hereček, kterým jsem rockerky a drsňačky příliš nevěřil (obzvlášť tedy Dakotě - třeba s filmem Domino a vynikající přeměnou Keiry Knightley se to srovnat nedá vůbec), nezajímavý, zdlouhavý příběh, scénář, který je jedno velké klišé a dopadne a odvíjí se přesně tak, jak na začátku tušíte (ano, psala ho paní režisérka), a s tím vším je pak spojená i další výtka - přehnaná délka. Dlouho se mi ve Filmovém klubu nestalo, abych se nudou začal ošívat a vrtět a dění na plátně mě vlastně nebavilo... Promiňte, dámy, ale vychází mi z toho dvě a možná kousek hvězdy.__P.S. Kristen Stewart to ale sekne, to nepopřu. (21.09.2010)

U Runaways u mne forma přebila obsah, protože co se týče scénáře, to žádná bomba není, výhrady bych měl i ke Kristen Stewart a a Dakotě Fanning, protože ta první vypadá jako že každou chvíli usne (vlastně její standartní grimasa) a ta druhá, já nevím, někteří herci by prostě neměli vyrůst, u Dakoty mi to obzvlášť vadí, čím je starší, tím hůře hraje. A navíc mi byla hrozně protivná a nesympatická. V tomto filmu. Jinak je to ale paráda, skvělá muzika, sedmdesátková stylizace a skvělý Michael Shannon:-) O Runaways, o těch hudebních jsem nikdy neslyšel (bude to tím, že se o hudbu zase tak hluboce nezajímám, jen ji poslouchám), ale hudbu Joan Jett mám rád. ROCKNROLL!! (19.12.2010)

Názvu navzdory to je film o dvou pětinách kapely a jejím producentovi. Důvod jsem pochopil až při závěrečných titulcích, kde jsem zjistil, že je to natočeno podle knihy, kterou napsala zpěvačka kapely Cherie Currie. Jenže ta byla během těch dvou let u kapely věčně sjetá, takže těžko říci, nakolik se dá její paměti věřit. Dakota Fanning i Kristen Stewart jsou přesvědčivé, klidně bych jim ty rockerky věřil. (25.07.2016)