The Runaways

Žánrový přesah se jaksi nedostavil.. tvůrci totiž několikrát zapomněli stáhnout ruční brzdu. V sedmdesátých letech možná tyhle dívčiny vzbuzovaly pozdvižení, o pár dekád později na filmovém plátně jim ale chybí nosný příběh. Kolikrát tu už byl příběh, který poukazuje na to, že cesta dolů je ve finále stejně strmá jako ta na (v tomto případě hudební) vrchol. Což je přinejmenším škoda, protože The Runaways nemají našlápnuto vůbec zle. Třeba když se začne Cherie Currie v bílém korzetu kroutit a vřískat „Hello daddy, hello mom, I’m your ch ch ch ch ch cherry bomb!“, tak je to skutečně výborné. Klasické hudební biografii jednoznačně vévodí Kristen Stewart a Dakota Fanning, které ač velmi talentované, nedostanou nějakou skutečně silnou scénu, kterou by diváka dostaly do kolen. Jejich neurvalé a provokativní hrdinky jsou ale i přesto tím hlavním důvodem, proč si tuhle místy nekorektní storku dát!! (19.11.2011)

Dějově to pro mě nebylo žádné překvapení, snad jen že sláva The Runaways dělala ve filmu dojem skutečné rychlovky, ale to vlastně i v reálu byla - rychlý vzestup a pak rychlý pád. Na film jsem se však podívala hlavně proto, že mě zajímaly herecké výkony Kristen Stewart a Dakoty Fanning. Překvapila především Dakota. Než jsem film viděla, říkala jsem si, jestli tahle role pro ní nebyla velké sousto, vzhledem k jejímu věku a předchozím rolím, ale očividně to zvládla více než dobře, dokonce skvěle. Stačí se podívat na video z živého vystoupení The Runaways v Japonsku z roku 1977 a hned vás napadne, že Dakota zvládla jak pohyby tak "náboj" Cherie Currie napodobit na jedničku. Dakotu vidím jako hlavní plus celého filmu. Určitě se budu těšit na její další role. ~(3,7★)~ (19.12.2010)

Hello, Daddy, Hello, Mom. I'm your cherry bomb! O kapele The Runaways jsem v životě neslyšel a když jsem viděl trailer na tento film, nejdřív jsem si myslel, že to bude typický snímek o malých holkách, co chtějí být slavné. Nicméně něco mi říkalo, ať tomuto snímku dám šanci. Nevím, možná jsem jen chtěl vidět Kristen Stewart, jak opravdu hraje, možná jsem chtěl vidět Dakotu, z které už roste opravdu pěkná kočka. Ale faktem zůstává, že tenhle film mě opravdu překvapil. Jeden by řekl, že to je neoriginální příběh (holky chtějí být slavné, zažijí momenty slávy, samozřejmě se to neobejde bez drog a alkoholu, aby se nakonec rozpadly) ale já říkám, že mi to bylo jedno, když to tenkrát takhle bylo. A já to prožíval s nimi. The Runaways je snímek, který má po většinu stopáže neuvěřitelné tempo, skvělé písničky (jo, pravej rock, to není jak dneska Tokio Hotel a podobný sračky) a dvě naprosto dokonalé herecké výkony v hlavních rolích. Kristen mě opravdu přesvědčila o tom, že tu drsňačku nehraje, ale že jí opravdu je. Nikdy nepochopím, proč zrovna ona musela uvíznout ve Stmívání… A Dakota… mít klobouk, tak smeknu. Vynikající výkon, kterým mě i ona přesvědčila o tom, že z ní něco bude. Neříkám, že tohle je dokonalý film, pár klopýtnutí tam bylo (některé scény jsou ukončeny dost rychle, posledních 20 minut není tak energických, jako předešlých 80) ale přesto musím dát plný počet, protože jsem se bavil, poslechl jsem si skvělou hudbu a zřejmě si i pár písniček seženu. A jestli tohle nejsou důvody pro plný počet, tak už nevím. P. S. Michael Shannon byl zřejmě ten nejvíc ujetý manažer, jakého jsem kdy viděl. Každopádně si dokážu představit, že i dnes je někde v šoubyznysu někdo jemu podobný… (26.08.2010)

Vedle Whip it další výborný holčičí film a tentokrát ze vzpomínek Cherie Currie o Joan Jett a kapele The Runaways. Hned na rovinu se sluší říct, že tenhle životopisný film neříká skoro vůbec nic ani o Cherie, ani o Joan, ale je velmi efektně a zábavně rock'n'rollově natočený a s výborným soundtrackem. Je v tom takové letem světem povídání o The Runaways s různými highlighty jejich veřejné i osobní kariéry, ale nějaké hlubší pohledy na obě hlavní postavy tam nejsou i přes pár náznaků, které ale rychle zaniknou a nejsou ani nijak zvlášť rozvinuté. Každopádně ale film tak pěkně běží dopředu a k tomu tak zábavným způsobem, že vůbec nevadí, že se člověk nedozví o Cherie Currie ani o Joan Jett nic podstatného, protože všechen ten rock'n'roll, stylové záběry a celé scény to dokážou v klidu utáhnout celé sami. Hodně tomu pomáhá i herecké obsazení s Kristen Stewart jako Joan Jett a Dakotou Fanning jako Cherie Currie a Michaelem Shannonem jako rockovým producentem Kimem Fowleym. Dakota teda sedí nejvíc, protože překvapivě pěkně zahrála a je zajímavé, že ji jako šestnáctiletou obsadili do role šestnáctileté, když je všude vidět jak do takových rolí obsazují třeba i o pět nebo víc let starší herečky. A zahrála fakt výborně a stylově a bylo na ní vidět, že ví jak má vypadat rock'n'roll i rock'n'rollová troskovitost :). Kristen Stewart si Joan Jett očividně užila a šlo jí to taky moc pěkně. Akorát teda byla škoda, že jak byl film tak rychlý, tak člověk ani nemusel zaregistrovat, že třeba v jejich kapele je i Scout Taylor-Compton, která si moc nezahrála vzhledem k tomu, že prakticky žádné vedlejší postavy neměly žádný prostor. A Michael Shannon si celou tu glamovost a extravaganci musel užít docela určitě, protože i když byl jen takovým popoháněčem děje mezi Cherie a Joan, tak to byla tak výrazná a zapamatovatelná postava, že mě to až překvapilo :). Takže jako pecka a chtěla jsem dokonce hned po kouknutí dát ***** za tu poslední scénu, ale nakonec jsem si to přes noc rozmyslela a ***** si kdyžtak schovám na druhé kouknutí :). (27.05.2011)

The Runaways řadím mezi to nejlepší co jsem kdy viděl. Rozhodně a nesesaditelně pro mě patří mezi Top10. Floria Sigismondi moc dobře shrnula cca 5 let do hodiny a půl filmu. Bylo to plné energie, kde se člověk nemá šanci ani na chvíly nudit. Emotivní, rebelské, s klady a zápory popularity. Dakota Fanning s Kristen Stewart to zahrály prostě naprosto skvěle a i když originální The Runaways miluji, tak písně přezpívaly opravdu moc dobře. Dakota Fanning alias David Bowie je pro mě prostě nezapomenutelná. Michael Shannon byl v roli Kima Fowleye excelentní. To co do role dal se podle mě nedá naučit. Líbilo se mi, že při koncertu v Japonsku měla Dakota stejné oblečení jako Cherie Currie v roce 1977 a celkově ten koncert vypadal až identicky stejně jako tenkrát, což dodalo filmu hodně. Film má toho tolik, od začátku legendy, přes její vrchol až po její pád. Velmi skvěle natočeno, zahráno a ještě k tomu s úžasnou hudbou. Chtěl bych o tomto filmu napsat tolik chvály, ale prostě nenacházím slov. Sex, drugs and rock&roll! (03.12.2011)