Pomsta Růžového pantera

Poslední díl Pantera, který ještě za něco stojí. Potom už to bylo jenom horší a horší. Je zvláštní, že u určitých sérií si tvůrci prostě neumí říct dost a s postupem let celý dojem strašně zkazí (Policejní akademie, Rychle a zběsile). Samozřejmě to platí i tady. Když se vyčerpají všechny trumfy, tak už potom není moc s čím hrát. 70% (18.12.2016)

Můj třetí nejoblíbenější Panter, Clouseau pořád jede jako splašený. Krásná konverzační komika, když se Simona snaží zjistit, kdo je to u ní v bytě a Clouseau, kdo je Filip:-) Slepý Kato na letišti a ve výtahu nemá chybu, kdykoli jedu výtahem, tak si na tu scénu vzpomenu....No a samozřejmě Dreyfuss, který se naštěstí po vymazání hradu Mondschein nerozplynul! To, jak čte smuteční projev, mě vždycky umrtví, směju se i teď, když o tom píšu:-) (12.01.2010)

Pomsta nám trochu pokulhává, nevím, zda to bylo přechodem do nového desetiletí, ale mafiánská zápletka mi do série vůbec neseděla. Týpkové s kulometama by mi spíš seděli v Bondovkách s Moorem. A co je velké mínus je Cato. Tato postava měla zůstat vedlejší a pak bychom se na ní mnohem víc tešili, jako u předchozích dílů. Tady se dostal do popředí a vlastně neměl co předvést, scéna s brýlemi je dokonce celkem trapná a to mi k panterovi nejde. (23.10.2018)

Hodně a mnohokrát převařený čaj sice stále může chutit, ale s každým dalším konzumováním ztrácí na své výjimečnosti i přes pokusy o neustálé obměny v jeho složení. Přibližně takhle jsem vnímal film "Pomsta Růžového Pantera", u kterého jsem se několikrát během sledování i hodně zabavil, ale mimo pár momentů svádějícím až k záchvatům smíchu jsem tam vnímal spíše ten převařený čaj nebo naprosto nudnou vatu. Oproti nápaditému předchozímu dílu Růžový Panter znovu zasahuje mi to jako celek neposkytlo nějaký výrazný zážitek z komedie, na kterou bych ještě další týdny vzpomínal jako na nezapomenutelnou. Vlastně už druhý den netuším, o čem to celé bylo, nejvíc si vybavuju možná až příliš násilné odkazy na Kmotra a Francouzskou spojku, jejichž vizuálnímu zparodizování (pobíhání Clouseaua v mafiánském převleku / velkolepá automobilová ve městě) předcházely až únavně opakující se zmínky obou názvů v různých dialozích. Jako nenáročná podívaná s bohužel již pokulhávající invencí se to vidět určitě dá, ale tak jako u většiny "Panteřích" filmů (s výjimkou jednoho), i zde je to z mé strany zase nakonec jen průměr. Filmová série o Růžovém Panterovi se holt úplně mojí srdcovkou asi nikdy nestane, nicméně na druhé straně nedopadlo to s ní vcelku tak špatně, abych měl důvod proklínat jednoho zdejšího kolegu, který mi jí před časem málem přímo vnutil. ;) 50% (viděno v rámci Challenge Tour: "30 dnů se světovou kinematografií" 2020) (12.03.2020)

Ano, nápady na gagy začínají pomalu docházet. Ano, dějová linie není nijak přelomová a originální. Ovšem nemohu říci, že bych se nebavil. Dreyfuss je tentokrát téměř bez projevů šílenství, zato Kato tu má více prostoru a Sellers pořád je na 100%, tentokrát díky největšímu množství převleků / jeden film. Podle mě byl tento díl i lepší než Návrat z roku 1975, onen díl byl utahanější a Clouseau často chyběl. Zase se mi líbily parodie, tentokrát si bereme na mušku Kmotra a (možná) asijské akční filmy. Ovšem dumám občas nad tím, jak by se mi líbil Clouseau v originále, přece jen se mi zdá, že sem tam táhne snímek i dokonalý dabing Stanislava Fišera. Tak jako tak, 90%, pět hvězd, bohužel naposledy. Na Stopu bych se časem možná podíval, Kletbu a Syna ignoruji a Martinův remake? Kdoví. (08.03.2009)