Ano, šéfe!

Když z jídelního lístku restaurace, do které si chodíme v práci na obědy, zmizel kuřecí plátek s broskví a eidamem a místo ohavné bramborové kaše z prášku nabídli šťouchané brambory s dozlatova osmaženou cibulkou, zachtělo se mi pokleknout na kolena a zvolat: Díky pane Polreichu za to, že jste obohatil češtinu slovem kruciprdel a alespoň některé české restaurace donutil vařit slušné jídlo. (09.04.2010)

Na primácké poměry až skandálně kvalitní pořad, který víceméně snese srovnání i se západním bratříčkem Gordona Ramsaye. Ano, chybí tomu pořádní facka pro majitele, když nesplní, co slíbí, závěrečný výlet na místo činu by mohl být o něco delší a detailnější, ale Pohlreich je charismatický (sakra hodně) jako jeho trademarkové "kruciprdel" a když už někam příjde, nebojí se do toho jít přes mrtvoly. Překope lístky, pošle vedení do háje a dohlédne na to, aby se to alespoň trochu rozjelo. Primácký štáb se navíc neztrácí ani po technické stránce a je vidět, že zodpovědní lidé ví, co chtějí a neváhají pro to udělat cokoliv. Což je jedině dobře. Oba palce nahoru, chuťové buňky na pozoru. Televizní zábava se odráží ode dna. (16.03.2009)

„Dej mu na to dvě okurky, debilovi.“ Pohlreich pôsobí brutálne, ale oproti Gordonovi Ramseymu je to včelička medonosná. Pomaly ma až dojala jeho postupná premena. Keď si pozriete a prvé a posledné časti, je zmena markantná. Mne osobne sa veľmi páčil jeho postupný príklon k "feel good dědkovi", ktorého už nebaví len kritizovať a ísť do konfliktov, ale chce byť skôr nápomocný radou a skúsenosťou, čo samozrejme bolo v show prítomné od jej počiatkov, ale vtedy sa predsa len uprednostňovali kontroverznejšie prípady. Bavia ma jeho hlášky, bavia ma jeho rady, baví ma jeho prístup, baví ma jeho varenie. Niektoré diely samozrejme slabšie a nudnejšie, iné super, to je normálne. Niektoré temné a drsné, iné veselé a niektoré dokonca dojemné (mojím najobľúbenejším je časť zo školskej kuchyne, druhá séria, jedenásta časť). Kto má bunky pre gastronómiu, príde si na svoje. Pre mňa kult. Obrovský palec dole ale za poslednú epizódu, ktorá vôbec nepôsobila rozlúčkovým dojmom a ak o jej poslednosti nebudete vopred oboznámení, z ničoho z nej nezistíte, že je fakt záverečná. (19.11.2009)

Tomuhle pořadu jsem zkrátka nepropadla, připouštím však, dostal jen 2-3 šance: poprvé jsem se dívala možná dvě minuty, než mě to přestalo bavit, podruhé jsem se snažila a vydržela tak 20 minut, včera (potřetí) jsem po 10 minutách usoudila, že tenhle typ pořadu prostě není pro mě. Jde o něco nového, to hodnotím kladně. Pohlreich je sice nesympatický na pohled, ale projev nemá vyloženě špatný, personál je taky někdy celkem vtipný. Pro mě jasné dvě hvězdičky, nevidím důvod pokračovat ve snaze zařadit se mezi příznivce "Ano, šéfe!". 40% Edit: náhodou jsem se k pořadu znovu přichomýtla a přidávám puntík, nebylo to úplně nezajímavé. Dojem nestačí, abych "Ano, šéfe!" vyhledávala, ale přinejmenším už se mu nebudu plánovitě vyhýbat. 55% (15.05.2009)

Je dobře, že takový pořad vznikl. Člověk mnohdy nevěří vlastním očím v jakých "hygienických" podmínkách nám hostům plichtí něco k snědku. A že je Zdeněk Pohlreich vulgární? Patří to k němu, je upřímný, nikomu nemaže med kolem pusy a hlavně - snaží se majitelům restaurací pomoct svými bohatými zkušenostmi. Jeho hlášky jsou legendární, neuvěřitelné kam na ně chodí :-))) (12.11.2012)