Rozvod po italsku

Rozvod po italsku je dokonalou satirou života dobového sicilského maloměsta. Film je postaven krom vtipu na výborném herectví Marcello Mastroianniho a půvabu Stefanie Sandrelli. I vedlejší postavičky skvěle zapadají do děje a dotváří celkovou atmosféru italského maloměšťáctví. Vyskytuje se zde celá řada vtipných scén a kuriózních situací, z nichž mnohé film charakterizují a činí ho jedinečným. Patří sem z dnešního hlediska absurdní plánování vraždy manželky, jehož součástí je hledání nápadníků, sledování, příprava obhajoby atd. Vše je podáno s ohromným vtipem a komentováno vnitřními monology hlavního hrdiny. Velmi povedená je i scéna, kdy místní starousedlíci vyráží do kina na Felliniho film Sladký život se slovy „Slyšeli jste o tom? Jsou to orgie jako za Tiberia. To musíme vidět.“ Divák se zkrátka nemůže nudit. 87% (26.10.2010)

Moc veselá komedie o vášnivě zamilovaném Italovi, který se ze všech sil snaží efektivně a pokud možno - co s nejmenší bolestí - zbavit své manželky. Kalkuluje, uvažuje, počítá. Vnitřní monolog vykresluje jeho postavu dokonale. Marcello Mastroianni se mi ve své roli lišáckého barona, co ví co dělá velice líbil. Zkrátka "Fefe" neměl chybu. (23.12.2009)

Dámy prominou,… tedy neprominou, ale mně to přesto nedá :o) To byly kdysi časy ( „ naši předkové „ se měli ). V současné době se mýdlo doma již nevyrábí a kvalitní bažinu, aby člověk pohledal :o) Na druhou stranu se společnost dostala zcela jinam, takže nic takového jako hlavní hrdina snímku, my řešit již nemusíme. Člověk se však neubrání otázce, zda-li teď, je to to pravé. Každý, nechť si odpoví sám… Při současném trendu a za podmínek, které panovaly v tehdejší Itálii, by po rašeliništích v Českém ráji člověk prošel suchou nohou (přes tu přehršel těl ) a to by rozhodně pěkný pohled nebyl :o( Snímku samotnému sluší černobílá kamera a Marcello Mastroianni v roli nešťastného manžela, toužícího po mladé dívce a vymýšlejícího, jak se zbavit své dosavadní manželky je naprosto úchvatný. Možná, kdyby na otázku, jak moc ji miluje, odpověděl slovy Jana Wericha: jako sůl, mohlo to býti i bez toho mordu :o) Všechno jde „ podle plánu „, ale ne vždy je změna, změnou k lepšímu, že pánové :o) 75% (22.07.2010)

Marcello Mastroianni má u mě otevřený účet už dlouho a ne vždy tam přibývá absolutorium. Zatímco Sladký život jsem možná i kvůli druhému dabingu nestrávil nejlépe a ještě i Krevní pouto ze stejného důvodu nedopadlo (u všeho byla Sophia Loren, ale to je spíš hříčka náhody), většinu filmů s MM snáším dobře. Ačkoliv Rozvod je nejblíže právě Felliniho opusu (Fellini bude vinen), je to úplně jiná káva. Zase to má na svědomí dabingová škola z nejlepších, tentokrát Studio pro úpravu zahraničních filmů s Václavem Krškou v režii, ale i když Rozvod není komedií kde si potrháte břich, je to hodně nekorektní film (taky fandit chlapovi, že chce zabít svojí starou, jenom protože se mu líbí mladší...), který si vás ale podmaní, Fefemu začnete držet pěsti, protože jeho Rosalia je skutečná čarodějnice, a Angela nevinný poklad. Když má být vějičkou Sváťa Beneš, a novým švárou, který rozhodně není žádný svatoušek, Vladimír Hrubý, v sicilském pojetí (krásné lokality, opět je tu Ragusa, kde se točili i Úctyhodní lidé), musí to dopadnout na výbornou. Aspoň pro diváka. Chudák Fefe! (11.12.2016)

Dokonalý Mastroianni v roli vypočítavého, cynického a láskou ke své krásné sestřenici sžíraného sicilského barona, kterému k vytouženému štěstí chybí pouze jedno - odstranit svou nesnesitelnou manželku. Humorem se zde nešetří, vše je skvěle nasnímáno a odehráno - výborné jsou především Mastroianniho úšklebky směrem k divákům. Potěší i škodolibý závěr. Inu, Sicílie. (22.12.2009)