Wallander

Kenneth Branagh je jako Wallender výborný, divák mu tu únavu a flustraci věří do poslední vrásky. Wallender není typický drsňácký detektiv s absencí osobního života. Snaží se žít "normálně", ale lidi jsou prostě svině a nedovolí mu to. Dokonce dojde i na slzy. Atmosféra tohoto seriálu je stejně úžasná jako Kenneth, ty záběry na švédskou krajinu jsou lahůdka. Takže pokud si myslíte, že váš život stojí za ho*no, podívejte se na Wallendera, zvedne vám to náladu. (11.02.2012)

Detektivní seriál pro fajnšmekry. Vymakaný, vyhraný a vypiplaný po všech stránkách. Kenneth Branagh svou úlohu lidsky rozháraného policejního komisaře spíše žije než hraje. K tomu tolik nádherných záběrů na krajinu, až máte pocit, že je Švédsko nejkrásnější zemí na světě S nimi skvěle ladí působivá hudební složka. Co se týká samotných kriminálních případů, ty mají ve většině dílů zajímavé a přtom uvěřitelné záplety i rozuzlení. V každé řadě by se našla jedna epizoda, která mi sedla trochu méně, ale i ty hodnotím jako velmi dobré. (03.01.2013)

Obyčejnej chlap na hraně padesátky obklopen peklem.Tak jako my všichni,jen on to má tak nějak z první ruky a hraje ho Branagh!! A atmosféra (i díky skvělé hudbě) tak hutná ,že kdyby ještě o fous hustší, mé zaťaté prsty by došli nejedné úhony.- To celé naprostá špička TV tvorby,kdy spíše drama než krimi (zápletky jsou jasné už v půlce,ale toho kalu kterým se Wallander musí přebrodit než nastane jakés takés finále...) a je jen dobře ,že tentokrát ne HBO. (29.06.2011)

Kvalitní krimi podívaná. Případy jsou vcelku standardní, kladem je jejich uvěřitelnost respektive trefený balanc mezi atraktivností a nepřitažeností za vlasy. Wallander se od ostatních detektivek odlišuje zejména plnohodnotným vizuálem, kde byl plně zhodnocen potenciál švédské krajiny. Dalším kladem je naprosto precizně zahraná hlavní role, postavě Wallendera rozměry vážně nechybí, má charakter i lidskou tvář. Ke pozvolně dávkovanému budování tuhé a hrubě depresivní atmosféry přispívá minimalistický ale parádní soundtrack od stejného skladatele který se podílel na hudebním doprovodu pro neméně kvalitní The Shadow Line. (26.10.2012)

S Wallanderem jsem se dlouho míjela, ale nakonec se mi přeci jen dostal do hledáčku - a musím říct, že nelituji. Výborně vystavěné příběhy, včetně vkusně a citlivě zakomponovaného soukromí. Zaujala mě hlavně ta jeho všudepřítomná nechuť vůbec být detektivem. On tu práci v podstatě nenávidí, každý den s ní chce seknout, jak moc ho ničí a drtí, ale vždy se jako na potvoru:) objeví nový případ a on do toho zase spadne - a samozřejmě to excelentně vyřeší. Také je zajímavé, že ač vlastně není žádný drsňák, do nebezpečných situací se vrhá po hlavě, jako by mu zcela chyběl pud sebezáchovy. Ale kdybych si přeci jen musela vybrat - a měla možnost vidět nové díly buď Wallandera, nebo Detektiva Varga Veuma, zvolila bych pro mě osobně daleko víc charismatičtějšího a živočišnějšího Varga Veuma. (25.07.2015)