Wallander

Mám rada postavu Wallandera, jeho smutné oči a vervu, s akou ide do prípadov. Čo diel, to nový prípad a viac vrások. Ostatné postavy sú v celom seriálovom kontexte vlastne nepodstatné. Ide o jedného "hrdinu" a jeho vnútorný svet. Preto aj krimi prípadom odpúšťam občasnú nelogickosť či náhodilosť. Podstatný je príjemný efekt, aký na mňa z toho celého dolieha. Určite vďaka geniálnej kamere, nádherným obrázkom a priam umeleckým záberom. Kamera dáva celému seriálu extra efektnosť, hudba správnu dávku melanchólie a kvalita celého seriálu lavíruje na vyváženosti prvkov - psychológia postavy, zaujímavosť prípadu a zápletka. Niečo sa vydarí viac, niečo menej. Je veľká škoda, že celková kvalita ide každým dielom nižšie. (02.10.2012)

Seriál s perfektní kamerou a hodně dobrými herci tady sklízí většinou jen pochvalné zmínky, takže pár kritických poznámek nejenomže mu neublíží, ale navíc se mezi těmi oslavnými ztratí. ____ Každý, kdo se rozhodne vydat do drsně ponurého světa detektiva Wallandera, musí počítat s tím, že uvidí: asi tak 10 000 záběrů na pole s různými rostlinami (i když moc hezky snímané) , přibližně 5 000 záběrů na Kennetha Branagha v autě (braného z různých úhlů), překvapivě hodně scén, kde se vyskytují vycpaná zvířata a v každém díle minimálně jednu scénu s brečícím hlavním detektivem a jednu, jak vyspává na různě nevhodném nábytku opici z červeného vína. _____Je tedy zjevné, že práce to pro něj není nejvhodnější a měl by se poohlédnout po něčem jiném, nejlépe v zemědělství nebo v lese, vzhledem k tomu, jak často se v takových prostředích pohybuje a hledá mrtvoly. Jenomže detektiv je po svém otci (který celý život maluje furt dokola jeden obraz) a změn se děsí. Navíc se děsí i života, protože jak jen může, prchá ze svého soukromí do práce. Takže nějakou romantickou linku není možné očekávat. _____ Samozřejmě musí divák přijmout hru, že Švédsko je jakási obskurní země, kde je každý druhý obyvatel sériový vrah s rafinovaným motivem a každý první obyvatel potenciální oběť zavražděná obzvlášť brutálním způsobem. Je to země šílenců a násilníků, kde hlavně mladé dívky nemůžou od života čekat nic lepšího než znásilnění. A to jen ty šťastnější, ty méně šťastné rovnou skončí rozsekané lodním šroubem. _____V poslední sérii mi chyběl Tom Hiddleston , a to přestože jeho hlavním úkolem v prvních dvou sériích bylo hrát motovidlo a hromosvod Wallanderových chmur a špatných nálad. Čekala jsem, že jejich vztah bude mít pointu, když mezi nimi vlastně bylo pouto /jakoby/otce s /jakoby/synem, kteří k sobě stále nemůžou najít cestu. Bohužel, Hiddleston se beze zmínky vypařil, a i když jeho úloha byla malá, citelně sérii scházela. _____ Wallander, přestože výtečně zahraný a natočený, je podle mě až toporný svou snahou ukázat, jak vše kolem je marné a děsuplné. A trochu logiky by mu taky neuškodilo. Například brilantnímu detektivovi Wallanderovi by už mělo dojít, že zavolat někam je rychlejší, než tam doběhnout. /23. 4. 14./ (23.04.2014)

Kvalitní krimi podívaná. Případy jsou vcelku standardní, kladem je jejich uvěřitelnost respektive trefený balanc mezi atraktivností a nepřitažeností za vlasy. Wallander se od ostatních detektivek odlišuje zejména plnohodnotným vizuálem, kde byl plně zhodnocen potenciál švédské krajiny. Dalším kladem je naprosto precizně zahraná hlavní role, postavě Wallendera rozměry vážně nechybí, má charakter i lidskou tvář. Ke pozvolně dávkovanému budování tuhé a hrubě depresivní atmosféry přispívá minimalistický ale parádní soundtrack od stejného skladatele který se podílel na hudebním doprovodu pro neméně kvalitní The Shadow Line. (26.10.2012)

Díly z první série byly trochu nesourodé a trochu obtížněji jsem se do nich vžíval, neřešilo se tolik vnitřních démonů ale i přesto to byla vynikající série. Druhá série je o poznání lepší, více se zabýváme Wallenderovou psychikou a jednotlivé díly jsou podány lépe. Je obdivuhodné, že se tvůrci pustili do seriálu s chutí zabývat se komplikovanou osobností hlavního hrdiny a zároven natočit vynikající krimi filmy. A to že všech šest dílů nenudí je důkazem toho, že práci dělají velmi dobře. Krásné studené prostředí Švédska dodává exteriérům na vážnosti a skoro až intimnosti v kraji okolo Ystadu. Jedinou výtku bych možná směřoval k někdy moc brzy odhalenému charakteru vraha (nebo spíš téměř odhalenému), osobně mám rád když si zločinec s policisty hraje, ale v hodinu a půl dlouhé stopáži asi mému přání nemůže být vyhověno. (10.08.2011)

Tak jakpak to zhodnotit. Jako detektivka je to chaotické, dost často výrazně úřaduje náhoda. Detektiv občas o stopy doslova zakopává, nebo mu obrazně řečeno padají z nebe, což s postupujícími díly docela irituje. Navíc jakmile si zvyknete, že v seriálu vždy i zdánlivě nesouvisející případy nakonec vedou k jednomu cíli, začne to být nuda. Dále detektiv téměř v každém díle dokazuje, že je v podstatě kretén, který by u policie tak maximálně obouval auta za špatné parkování (esencí jeho debility je rižský díl). Má ale štěstí, že v Ystadu je zřejmě podmínkou pro přijetí ke kriminálce co nejnižší IQ. Jeho kolegové jsou proto ještě větší hovada než on, pročež dokud jim neřekne jak, tak svojí práci dělají hůř, než slovutný putimský vachmajstr ze Švejka (viz "orgánová" epizoda). Lepší vyšetřovací práce už je k vidění i ve starých dobrých akčních Profesionálech. Inu, jako detektivka tedy naprd. A nyní blíže k samotné postavě Kurta Wallandera. No, v podstatě se všude jen tak nepříliš invenčně producíruje, kouká unaveně do krajiny, nechá si trpně nadávat od pozůstalých, rodiny, občas i kolegů. Je ubrečenou, vyčerpanou, neoholenou troskou zničenou svou prací, na vyšetřovatele vražd absolutně se nehodící. Sám Osud mu hází pod nohy jeden klacek za druhým. Dobrý ne? Jo, bylo by. Jenže byť autoři evidentně strašně moc moc chtěli, tak tu Kurtovu depku, bolest a posedlost do seriálu nedostali. Taky jak by mohli, když do každého dílu (zejména konce bývají perly) fláknou tolik laciného patosu a ještě lacinějších klišé rekvizit - umírající postřelený expolda z posledních sil mačkající spoušť ("Jsem zpátky?" "Jo, jsi zpátky"), dopadená vražedkyně zastřelivší se Kurtovi v náručí... no chce to holt velké balení papírových kapesníčků na každý díl. Nebo jeden hodně velký a bytelný pytlík. Zkrátka byl-li záměr autorů předvést nám v Kurtovi švédského Gregoryho House - kriminalistu, tak se jim to silně nepovedlo, neb výsledek je ohromná, nefungující a strašně málo uvěřitelná křeč. Tak, a pokud někdo dočetl až sem, tak mu zřejmě vrtá hlavou, proč jsem se tedy vlastně díval na celý seriál. Mno, kromě skvělého Kennetha Branagha, který i z tak mizerně napsané postavy vytřískává více, než bych považoval za myslitelné maximum, to zřejmě bude syndrom slaného preclíku v čokoládě - člověk sice nadává, jakej je to humus, ale nakonec to stejně sežere, protože mu to nějakým podivně zvrhlým způsobem chutná. Já jsem to fakt dokoukal!! P.S.: Ale hořící labutě byly fajn. P.P.S.: A abych jen nenadával, soundtrack je vynikající. (07.12.2013)