Jasná hvězda

Film o velké Keatsově múze pracuje s procítěným scénářem, malebnou kamerou, krásnou hudbou a především strhujícími hereckými výkony. Vztah Keatse a Fanny je zobrazen velmi něžně a intimně. Dost riskantní krok na dnešní dobu. Ben Whishaw recituje Keatsovy básně s takovým klidem i zanícením, že byste ho mohli poslouchat hodiny. A Abbie Cornish předvádí doslova oscarový výkon. Jane Campion dokázala na dnešní poměry vytvořit netradiční, poetický a neskutečně podmanivý film. (13.01.2010)

Strhující biografické, vizuálně úchvatné drama o anglickém romantickém básníkovi Johnu Keatsovi (Ben Whishaw) a dívce ze sousedství a jeho životní lásce Fanny Brawneové (Abbie Cornish), po formální stránce klasicistně uměřené a precizní, přitom emocionálně maximálně silné a důvěrné, romanticky sentimentální. Navíc hustě proložené umělcovými verši z několika jeho sbírek, režisérka Keatse nechává dokonce recitovat po celou dobu závěrečných titulků. ~ Intimně zobrazený vztah Keatse a Fanny (bez jakýchkoli nucených dějových zvratů) ukazuje lásku v její nejčistší podobě. Její křehkost v postupném splývání dvou duší, přičemž dokládá, že láska není omezena chudobou ani bohatstvím. Veškeré citové pnutí vychází z pouhých slov obou protagonistů, z jejich pohledů i společných chvil, během nichž jen občasné polibky a vzájemná objetí znamenají náznak tělesného kontaktu. Jak trefně uvádí jedna recenzentka, jejich obnažování není povahy fyzické, ale psychické. Čistá esence lásky. Hvězda jasná. ~ Snímek se vyznačuje brilantními dialogy na vysoké umělecké úrovni (potažmo skvělými hereckými výkony!), rozmanitými dobovými kostýmy a malebnou kamerou s promyšlenými obrazovými kompozicemi, jež dodávají momentu silnější výsledné emociální vyznění. Tomu dopomáhá i decentní dobová hudba. (26.08.2012)

Poklidné, zčásti proustovsky laděné vyprávění, avšak bez Proustova šarmu a nadhledu, a z části hemingwayovské, avšak bez Hemingwayova vypravěčského talentu... K tomu citace z Jana Zábrany (Celý život 2, str. 944): "Cremieux ve studii o Proustovi říká, že Proust nechtěl své hrdiny zachycovat v mimořádných, vypjatých situacích, protože se domníval, že tyto situace je zkreslují. Což je pravý opak toho, co si myslel Hemingway, který věřil, že právě z chování lidí v "okamžicích pravdy", v situacích krize, kdy se rozhoduje o životě a smrti, lze líp než z čehokoli jiného poznat, co jsou zač". (08.04.2016)

Žensky senzitivní a zasněný film, věrně přibližuje ideál romantické lásky. Pokud nemáte rádi kostýmní dramata a lásku chápete jako zásun 3x týdně, tak na to prosím nekoukejte. Nebo alespoň následně nepište komentáře ve smyslu, že film je pomalý a příliš emotivní. Je to jako vytýkat akčnímu filmu, že je příliš rychlý a moc se v něm střílí.... (30.03.2010)

Strohá forma anglického chladu je chvíľami nádherne kompenzovaná prírodnými obrazmi a o čo menej je ľúbostných pochabých vzplanutí, o to viac je nežných pohľadov, krehkých dotykov či nesmrteľnej poézie. Jane Campion považujem za veľmi vyspelú režisérku, ktorá dokázala skrz ženský nadhľad vložiť do ponurého deja úprimné hlboké city, priečiace sa dobovej konzervatívnosti. Pochybovala som o Abbie Cornish, ale musím uznať, že bola vynikajúca a v závere ma úplne odrovnala rovnako ako Ben Whishaw. O triedu lepší film ako Pokoj s vyhlídkou (ktorý vo mne napriek vyobrazeniu pravdivej spoločnosti nevyvolal vôbec žiadne emócie) a zas o niečo slabšie ako Pýcha a predsudok s cukríkovo romantickou výpravou - čomu som osobne podľahla viac. (21.06.2011)