Režie:
Luigi ComenciniKamera:
Luciano TovoliHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Jacqueline Bisset, Marcello Mastroianni, Jean-Louis Trintignant, Omero Antonutti, Ennio Antonelli, Lina Volonghi, Tina Lattanzi, Giuseppe Anatrelli (více)Obsahy(1)
Starý zpustlý architekt, který se pravidelně bavil obscénními gesty vůči ženám, se stal obětí vraždy. Podle hesla "s čím kdo zachází..." byl utlučen obřím keramickým penisem. Případu se ujímá zmatený, ale vytrvalý inspektor. Vyšetřování vede postupně až do nejvyšší turínské společnosti mezi bizarní persony s více či méně neobvyklými perverzemi. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Na pohled nenápadný, ale velmi slušně natočený film, jehož kriminální linie není až tak zajímavá, ale který stojí na atmosféře a zobrazení společnosti své doby. Velmi dobré je i obsazení, kdy Marcello Mastroianni, ale zejména Jean-Louis Trintignant ukazují, proč se stali filmovými hvězdami. Jacqueline Bisset je především krásná a výborně se hodí do své role unuděné paničky z vyšších kruhů. Film se dá považovat za společenskou satiru lepší společnosti své doby, její "morálky" a životních cílů. Celkový dojem: 70 %. ()
Netradiční kriminálka, s lehkým nadhledem, je hlavně obrázkem buržoazie v severoitalském Turíně. Vražda malého parazita přivádí komisaře Salvatoreho Santamariu (dobrý Marcello Mastroianni) do komunity městské smetánky. Jeho hlavními styčnými body je znuděná dámička Anna Carla Dosio (půvabná Jacqueline Bisset) a její homosexuální kamarád Massimo Campi (dobrý Jean-Louis Trintignant). Ukazuje cynismus při odsuzování všeho, co jich není rovno. Chtějí mít svůj klid a lidi, kteří nebudou moc přemýšlet, ale poslouchat. Je ukázána jejich chladnokrevnost, která je jejich hlavní zbraní v jejich finančně úspěšných životech. Trochu vzruchu do jejich sterilního prostředí vnese až smrt otrapy, kterého snad nikdo neměl rád. Další zajímavé postavy: Massimův milenec Lello Riviera (Aldo Reggiani), který byl na stopě skutečného pachatele, skutečné pachatelky staré sestry Ines (Lina Volonghi) a Virginia Tabusso (Maria Teresa Albani). Odkrývání skrytých pravd pod maskou netečné letargie těch rovnocenějších. ()
Slusny, lahko nadpriemerny film s radobykrimi zapletkou. Ta ma vobec nebavila, skor bolo daleko lepsie ten vylet do turinskej smotanky. Najma ked sa ten vylet uskutocnil s Calbonim od Fanozziho, teda zase pardon, pochopitelne som chcel napsisat, ze tam hral Dzuzeppe Anatrelli /Fantozzi seria/ : 72 % ()
Nenápadná krása PANÍ Z NEDĚLE spočívá v úspěšně předstírané ležérnosti námětu, děje, samozřejmě i vyšetřování a posléze rozuzlení. Co předstírané není a naopak za ležérním uchopením díla postupně vyčnívá stále zřetelněji, je snobství a společenské přehrady. Policejní komisař posléze s politováním zjišťuje, že jeho jedinou slabinou je opravdovost - snad jediný vážný moment filmu. A paralelní divákovo zjištění, že i vysoce postavený policista je vlastně variantním druhem hračky propůjčuje nekonvenčně pojednanému kriminálnímu námětu společenskokritické ostří. I to jakoby mimochodem. Nenápadná krása je nenápadnou kvalitou. ()
Několik velice vtipných momentů dělá z Paní z neděle ještě koukatelný film. Je jen dobře, že autoři vsadili na nadsázku a nejsou moc vážní, protože jako běžná kriminálka by film vůbec nefungoval. Jinak slabší čtenáři budou mít jisto jistě velké problémy s čtením titulků, protože Italové posilují snad jen mluvící svaly, melou s neuvěřitelnou kadencí slov za sekundu, a skoro pořád. Teda, Marcello Mastroianni posiluje asi ještě i jinak, protože nepřipravenému divákovi předvede jednu nečekanou akční vsuvku. Co jste to za rodinu? Rozbili jste mi 18 penisů. Už Vás nechci vidět, a ani žádné policajty a Holanďany. ()
Galerie (11)
Photo © 20th Century Fox Italia
Reklama