Včera, dnes a zítra

Docela zvláštní italský povídkový film. Je rozdělený na tři příběhy a každý je úplně jiný. Nejvíc se mi líbil první a poslední. První vypraví o rodině, která se pomocí neustálého rození dětí snaží matku zachránit od kriminálu. Místy díky tomu vznikají dost vtipné situace. Druhý se celá odehrává celý za jízdy v autě a je poměrně krátký. Poslední se zaměřuje na prostitutku, která nechtěně svede na scestí budoucího mladého kněze. Ani tam není nouze o vtipné momenty. "Bude chovat!" (27.05.2019)

Itálie je žena, Itálie je Sophie. Čím víc rodí dětí, tím je krásnější. Poselství filmu: Chudoba cti netratí, naopak odměňuje roztomilým potomstvem - první povídka. Bohaté ženy jsou totiž tak prázdné - druhá povídka - a tak mnohé prostitutky jsou tisíckrát blíže k bohu než ony, protože i přes své povolání mají zlaté srdce - třetí povídka. To není ani film, ale technicolorová širokoúhlá výkladní skříň buržoazní Itálie - můžete se jí z pozice cizince smát, ale který národ se může pochlubit dominantní Sophii a submisivním Marcellem (tedy ta závěrečná scéna, oojjj!). Je mi smutno z konce jednoho neorealistického režiséra - první část filmu je pohádková idyla o soudržnosti a vzájemné lásce chudých Italů, zatímco ta třetí se svou lechtivostí jakoby vypadla z repertoáru typického buržoazního divadla. A ten Moravia se svým morálním výkřikem je v této společnosti spíš směšný. (29.04.2009)

Moc sem nevedel, co od filmu cekat, jestli to bude skutecne komedie, nebo zase nejaky drama. Mame tu tri povidky, pricemz prvni je skvela komedie s originalni zapletkou a dobre jsem se u ni bavil. Coz me mile prekvapilo a tesil jsem se, co pride dal. Bohuzel dal uz to je jen horsi. Druha povidka je naprostej opruz o nicem, jediny stesti, ze je ze vsech tri nejkratsi. Treti povidka uz je sice docela fajn a opet zajimavej pribeh, kterej misty pobavi, jenze zbytecna delka ji dost ublizuje. Herecky to stoji pouze na Mastroiannim a Loren, ktery hrajou ve vsech trech povidkach hlavni roli, jenze zatimco Mastroianni je naprosto perfektni, at uz jako dobrackej podpantoflak v prvni povidce, vicemene normalni typek v druhy, nebo nadrzenej lehkej uchylacek v treti, tak oproti tomu Loren hraje vsechny tri zensky naprosto stejne, coz znamena, ze je vecne s necim nespokojena a furt jenom vyrvava, tudiz mi lezla na nervy. Zachranilo to jen to, ze ji to tu dost slusi a neboji se svlikat, i kdyz to do konce bohuzel nikdy nedotahne. Takze celkove to je tak na 4*, 2* a 3*, coz da lepsi 3*. (09.05.2009)

Ve vrcholných Sicových filmech, zaštítěných známým hereckým duem Mastroianni-Lorenová, se podařilo přednímu neorealistovi zachytit absolutní momenty krajních lidských poloh. Povídkový film tento trend zachycuje v nebývalé koncentraci, která zvyšuje působivost zejména Mastroianniho výkonu (srv. ovšem i tak výtečný film DNES, ZÍTRA A POZÍTŘÍ, jenž je Mastroianniho sólem s jinými režiséry i partnerkami). Lidský přesah - pozitivní i negativní - je obsažen ve všech povídkách. Asi nejatraktivnější je kombinace cudné povětrné ženštiny a dychtivého profesionálního ctitele, mne osobně nejvíce zaujala žena z lepší společnosti a její sebestředná "nesobeckost" vůči naivnímu ctiteli. Chlad Lorenové se v této její neobvyklé kreaci vyrovná obdobným výkonům jiných dobově současných italských hereček a v něčem jakoby je ještě předčil. Je pozoruhodné opakovaně konstatovat, že nejkvalitnější díla tak trochu připomínají sopečné erupce a rozmanitost následně vznikajících krajinných typů na rozmezích jednotlivých kontinentálních ker: i zde vidíme nejnápaditější děje a příběhy, nejpozoruhodnější herecké výkony a nejinvenčnější režie, náměty i scénáře. Nadčasový film skvělého režiséra a nezapomenutelného hereckého páru patří i v tomto ohledu k tomu nejlepšímu, na co se nejen italský, český, evropský i světový divák může těšit, Již - nepletu-li se - čtvrtou generaci. (17.09.2007)

Sophia Loren & Marcello Mastroianni - to je vražedná herecká kombinace nejlepších herců, jaké kdy Itálie mohla zrodit. Režisér Vittorio De Sica, který již předtím se Sophií spolupracoval, nám předvedl tři rozídlné geniální povídky, jejichž obsah se vůbec v ničem neshoduje. Na jedné straně zde máme zoufalé porody kvůli záchraně před vězením, pak snobskou dámičku s ne moc snobským páníčkem, který neumí řídit nic silnějšího než "šestistovku" a nakonec nastupuje neodolatelná Mara a zoufalý Augusto, který si chce konečně aspoň trošku vrznout i za svitu lednice.... Tři rozdílné povídky s mistrovskou italskou hereckou dvojicí. Můj oblíbenec Marcello Mastroianni, jenž se předtím vyznamenal už ve spolupráci s dalším skvělým italským výplodem Fellinim (La Dolce Vita, 8 1/2) , podal nezapomenutelné výkony ve všech třech rolích, stejně tak jako vždy nádherná Sophia Loren.... Kombinací Marcella, Sophie, Vittoria a sladké ukřičené Itálie vznilky tři skvělé povídky, které člověka donutí ke smíchu a k zamyšlení, kdy si divák řekne "Vždyť ten svět je tak nádherný." Pět hvězd bych dal ještě včera, pět hvězd bych dal i dnes a pět hvězdy asi určitě dám i zítra. (13.02.2007)