Včelař

Film-bilance má řadu kladů a je nepochybně špičkovým výstupem svého žánru. Mastroianni určitě o nic svého diváka nešidí a režie i scénář se také s úspěchem brání rutině. Pohled do řecké krajiny i průhledy do všedního dne této krásné a osobité evropské země rovněž nejsou bez zajímavosti. VČELAŘ je určitě vrcholným dílem řecké kinematografie hraného filmu. Budeme-li však hledat démanty, které nepochybné genialitě propůjčují to neuchopitelné "cosi", podstoupíme proces s velmi nejistým výsledkem. Obávám se - případnou chybu hledám výlučně v sobě - že je to tentokrát i můj případ. (30.05.2010)

Pokiaľ máte dostatok voľného času, viac ako 50 rokov a kedysi vás zaujalo herectvo Marcella Mastroianniho pozrite si tento film. Ak nie, pustite si radšej iný. Na sledovanie takýchto pekelne pomalých filmov s minimom akcie a dialógov a s nutnosťou divákovej spolupráce je naozaj treba spĺňať podmienky a mať aj potrebnú náladu. A aj keď som ostatné podmienky spĺňal, nálada nebola a zážitok z filmu takisto nie. (27.02.2015)

Druhý diel trilógie Ticha od Angelopoulosa. Včelár je pomerne lyrickým príbehom ak by sme teda vzali v úvahu, že každá scéna má v sebe realistickú motiváciu a na metafory úplne kašle. Príbeh sleduje Odyseu starého včelára, ktorý si nerozumie s rodinou, ktorému zdochýnajú včely, ktorého opúšťajú kamaráti(kvôli starobe a únave) a do toho všetkého sa mu do života pripletie ešte jedno romantické splanutie v podobe mladého dievčaťa. Film je skúpy na úvahy. Zosobňuje scénami pocit osamelosti a túžby niekde patriť. Ale na staré kolená sa všetci stávame tulákmi. Spoločenstvo ktoré sme si tak úpenlivo v rokoch vitality budovali sa rozpadá a tej súčasnej vitalite, ako keby sme nestíhali, aj keď práve to je našim hybným motorom pri každodennom prebúdzaní. Mastroianni podáva krásny a civilný výkon. Namiesto pútavého a exotického Grécka čakajte ale špinavú a smutnú krajinu, ktorá pekne evokuje vnútorný stav mlčanlivého hrdinu. Jedno z tých krásnych obzretí sa za tým, čo sme nedokázali. (11.03.2015)

Krása. Nanejvýš filosofický a filosofující snímek nejen o stáří - i o smyslu života jako takovém. O splnitelnosti i nesplnitelnosti našich tužeb, malichernosti našich cílů a snah. O neudržitelnosti drahé osoby i zcizujícím přivlastňování jejich plodů. Postava starého včelaře putujícího Řeckem a jeho vztah s dívkou reprezentující živelnost i přirozenou hloubku života samu. Bezchybná melancholie a Marcello Mastroianni ve zcela odzbrojující roli. (10.10.2005)

Herecký koncert Marcella Mastroianniho v příběhu o bilancování dosavadního života. Ten se svými včelami putuje po místech svého mládí a vzpomíná.....Angelopoulos šetří dialogy a příběh staví na minimalstickém projevu Mastroianniho a ten nenechává nikoho na pochybách, že hozenou rukavici umí zvednout....smekám mistře! (20.01.2010)