Ztracena v pustině

Sice ohraný téma, ale mě se filmek líbil (hlavně kvůli hlavním hrdinkám :D). Film nikterak nevybočuje z žánru, Dvě dívky se trhnou od skupiny cyklistů (o tom se jen mluví) a zajedou si do malého venkovského městečka kdesi v jižní americe. Zde se odvážou a ráno zaspí jediný autobus který zde jednou denně jezdí. Tak si jdou holky prohlédnout krajinu a jedna se druhý "ztratí". Shodou okolností to není jediná ztráta cizinky v tomto okolí. Pak už je to jen o hledání a o odhalení toho, co se tu děje. Podle mě filmu hodně pomáhá obsazení, kterému vévodí dvě pěkný kočky a okrajově i Karl Urban. Já se u filmu nenudil a dávám mu 75% :) (20.07.2013)

Film samotný mě zaujal především nádhernou krajinou, kvůli které bych se chtěl někdy do Jižní Ameriky podívat. Jenomže pěkné hory a vodopád ještě neudělají z filmu parádní podívanou, zvláště když se tvůrci pokouší o „remake“ snímku, který jsem viděl zrovna nedávno. I zde se může pán režisér opřít o dvě pohledné herečky, které zachraňovaly, co se dalo. Pravda především svými ladnými křivkami. Efron se nesnažil pouze kopírovat, ale divákům chtěl nabídnout i něco navíc, jenže právě zde byl největší kámen úrazu. Přesun z Francie do Argentiny by vůbec nevadil, protože oba venkovy působily docela drsným dojmem – všudy přítomná chudoba, špína, nevlídní obyvatelé, podivné chování pánů policistů, jenže zde se tvůrci snažili být až příliš moc akční a nadělali spousty viditelných chyb. Nechtěl bych pouze poukazovat na zaryté žánrové klišé, protože to se objevuje snad v každém druhém filmu a zvláště v těch amerických. Už jsem si na to tak nějak zvyknul a spíš by mě překvapilo, kdyby se neobjevilo. Nestartující auta, divné chování hlavních postav, atd.- to není nic nového, spíše jsem téměř po celou dobu postrádal nějakou pořádně ponurou atmosféru s větší dávkou napětí. Snad až ke konci filmu přišlo menší zlepšení, ale nebylo už pozdě? Slabších 50% -spíše tak 45% (20.03.2012)

Odhliadnuc od tunajších hodnotení to vôbec nebolo také zlé. Jasné, dej neprináša nič nové a má v sebe jedno klišé za druhým typu - teraz sa rozdelíme, bad cop atď a záver sa dá odhadnúť hneď na začiatku, ale pre moju slabosť pre Južnú Ameriku, jazdu na bicykli a Odette Yustman, ktorá má nehorázne sexy plavky, ale napriek tomu si priam koledovala...., dávam toto hodnotenie. (06.01.2011)

Znova sa mi raz podarilo zhliadnuť film, ktorý ma dokázal očariť, nie však svojím dejovým naplnením ba dokonca ani hereckými výkonmi ale krásnou a dokonalo zachytenou podstatou Argentínskej prírody. Film sa hrá na plnokrvný thriller ale k dokonalému napätiu mu chýba to podstatné a tým je moment prekvapenia. Hlavné hrdinky sú vybrané dokonalo dve krásne husičky, ktoré sa spolu delia o jednu mozgovú bunku sú ideálnym materiálom pre obetných baránkov v podobných žánrových koprodukciách. Čo sa týka Karla "Eomera" Urbana, čakal som od jeho vkladu pre film o dosť viac než som dostal. Keďže nejde o ideou samotného režiséra ale o modernizáciu klasiky "Brzy padne tma 1970" od britského režiséra Roberta Fuesta v ktorom sú dve dievčatá, ktoré sa rozhodli si dať menšie Tour de France prenasledované šialeným maníkom na skútri, neoplatí sa mi k námetu veľa rozprávať.. Efron si zobral príbeh nastavil si modernú kameru a posadil hlavných hrdinov nie do Francúzka ale do Argentíny do krajiny, kde sa len tak mimochodom Marcos aj sám narodil. Modernizácia vyšla na výbornú akurát sa režžiisér nedokázal zbaviť chýb svojho predchodcu a tak obalil cukrík iba do krajšieho obalu a za to sa jednoducho pochvaly ani slávy nedočká. 38% (03.04.2015)

Každý si myslí, že Argentina je úchvatná země, kde se na plácku mezi palisandry honí za hadrákem stovky malých Maradonů, kteří čekají, až po nich sáhne nějaký ten FC Barcelona. Jenže už v době, kdy byl i do té největší díry uprostřed pampy zaveden elektrický proud a rozblikal červené lucerny, sáhl místní gaučo po mýdlu a změnil se v lázeňského šviháka, který si především rád zaprcá. Tomu je podřízena veškerá ekonomika města Los Prdelos und Negros Kundos, dějiště tohoto filmu. Odložit zde vnadnou brunetu v plavkách a čekat, že bude za několik vteřin stále na svém místě je podobně pošetilý nápad, jako zaparkovat fungl nové Camaro doprostřed Chánova a nechat klíčky v zapalování. Znalec jistě uzná, že A brzy tma má jednu z nejdebilnějších zápletek v dějinách kinematografie a snad ani nemá právo koexistovat vedle takových strhujících skvostů, jako je Sedmá pečeť, Stalker nebo Ginger a Fred. Jenže ty dvě cyklistky jsou opravdu spanilé, sukně jim končí půl metru nad koleny, tuze pěkně se na ně dívá a nejméně jedna z nich prakticky nesleze z obrazovky. Kvůli takovým filmovým zážitkům vynalezl Eastman celuloid, Chaplin buřinku a Onan pravačku. Zároveň je potřeba uznat, že kdyby příběh pojednával o výletě dvou buzerantů na koloběžkách, jde hodnocení rapidně dolů. (09.02.2016)