Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Když se mladá atraktivní Linda (která je stejně jako ostatní členové její rodiny zlodějka) pokusí se dvěma komplici ukrást Paolovo taxi, netuší, jaké následky bude jejich čin mít. Obelhaný Paolo se do Lindy zamiluje a postupně se seznámí se zbytkem rodiny. Časem se mu však Lindiny věčné lži znechutí a rozhodne se románek ukončit. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (21)

Atron 

všechny recenze uživatele

No italštinu neumím, ale asi jsem konečně pochopil, že italsky canaglia je něco jako lump nebo potvora a proč Kemr v Na samotě u lesa říká tý koze kanálie. Viděl jsem ho v italštině s angl. titulky a byl to tedy fofr to stíhat... Sophia ze sebe sypala úplnou kanonádu, ani stihnout číst se to občas nedalo. ()

Sokkk_y 

všechny recenze uživatele

Režisér Blasetti natočil dva známější filmy, z nichž Peccato che sia una canaglia je ten první. Oba mají velmi podobný děj, avšak na každém z nich je něco výjimečného. V tomto snímku režisér vsadil na šarm a herecké dovednosti Sophie Loren a jeho sázka se mu na 100% vyplatila. Úžasné scény plné ironické přetvářky, komediálních výstupů Marcella Mastroianniho a sladkých lží - to vše tvoří tento skvělý kousek italské kinematografie. ()

Reklama

MarekT 

všechny recenze uživatele

"Italská Leopardí žena", chce se mi až říct. Těch podobností bylo zde dost na to, aby mě podobně svérazné přirovnání opustilo... I zde aktivnější ženská postava přivádí do rozpaků tu mužskou, taky si úplně nedává pozor na to, co kde vypustí z úst, taktéž je zde písnička provázející celý tento příběh (byť v tomto případě na samé hranici snesitelnosti a pocitu trapna), no a nezapomeňme na nějaké to zakoukání se s policejním rozřešením navrch. Vlastně jsem si už dřív říkal, že pokud by v evropských podmínkách vzniklo něco jako kopírka hollywoodského screwballu, tak by nebylo moc vhodnějších dvojic (pokud vůbec nějaká), než Marcello se Sophií - hlavní charismatické lákadlo filmu. Jejich slovní přestřelky připomenou právě zmíněné kočkování Caryho s Katharine, přičemž dívčí polovina je tu ještě drzejší... Takže v zásadě něco jako splněné přání, s kterým jsem nepočítal. Jinak ale nutno konstatovat, že snímek oproti třeba tomu zmíněnému (a dalším podobně starým zástupcům žánru) není až tak svěží, jak by se na první pohled zdálo. Překážkou se mi zde jeví typická italská expresivita, stejně tak jako možná až velké množství postav okolo, z kterých nemám ten příjemný pocit, co z titulního páru či nahraváčů z jiných fikčních světů... Výjimkou budiž Vittorio de Sica. I přes to všechno není vůbec na škodu, že Sophia byla toho času takovou potvorou, ba naopak, neboť i to pomohlo do budoucna otevřít jeden velký herecký příběh. 60% ()

Billie777 

všechny recenze uživatele

Jedna z nejlepších italských komedií, natočená v době, když vznikaly nejkrásnější italské filmy. Působí neuvěřitelně příjemným dojmem a doba, ve které se film odehrává působí i přes své nesporné problémy pohodově a lákavě. Příběh o zlodějské famílii, v níž mistrně krade babička i ti nejmenší a poctivém taxikáři, který se jen tak nevzdává, aby se dočkal spravedlnosti. Divák se baví od začátku do konce a vychutnává si výborné herecké výkony Sophie, Marcella a skvělého Vittoria De Sica. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Mimochodom, i napriek tomu, že Vittorio De Sica, je uvedený, ako prvý v obsadení (v úvodných titulkoch), nemal pred kamerou až toľko hereckého priestoru, ako zrovna Sophia Lorenová & Marcello Mastroianni, kde tentoraz zaznamenávam ich už v poradí 'tretiu', spoločnú spoluprácu (začínajúcu titulom Cuori sul mare z roku 1950), ktorá de-facto; podľa mňa až práve teraz, konečne nastavila latku hodne vysoko, čo bude s prestávkami pokračovať až do roku 1994; končiac pri "altmanovke" Prêt-à-porter, keď počas štyridsiatich-štyroch rokov, spoločne účinkovali až v rovných 14 tituloch, z čoho snáď automaticky vyplýva, že sa jednalo o naprosto ikonickú, filmovú dvojicu v dejinách kinematografie! • On stelesnil mimoriadne dôverčivého taxikára Paoloa Silvestrelliho, ktorý sa zapletie s akousi podivuhodnou skupinkou ľudí, medzi ktorými sa rovnako zrovna nachádzala i ona, hriešne zvodná: Lina Stroppianiová, ktorá sa začína pomaličky pohrávať s jeho (po)citmi. • Ďalší taliansky režisér A. Blasetti, s ktorým sa premiérovo stretávam, vytvoril nadštandardne svižnú komédiu, kde sa to len tak hemžilo samými, vtipnými dialógmi, ktoré je neuveriteľná radosť vstrebávať. A síce to finále je predsa z mojej strany trochu diskutabilnou bodkou za predchádzajúcim dianím, ale nakoľko som sa počas sledovania titulu: Peccato che sia una canaglia, sotva pozrel na hodinky (ani jediný raz!), tak opäť sa dostavuje vysoká spokojnosť, pozostávajúca najmä z ústrednej dvojice, ktorá odštartovala hviezdne duo Lorenová-Mastroianni.  ()

Galerie (9)

Zajímavosti (1)

  • Film se natáčel ve studiích Cinecittà, v městečku Castel Gandolfo a v metropoli Řím. Viditelné kulisy byly kompletně navrženy výtvarnými režiséry Mariem Chiarim a Mariem Garbugliou. Mezi opakující se lokace patří Circus Maximus a nedaleké náměstí Piazza di Sant'Anastasia na Palatinu (classic)

Reklama

Reklama