Green Lantern

Koukám, že někteří ten film odstřelili už předem, no dobrá. Green Lantern ve mě vyvolal pocit, že i s hromadou triků a slušnými herci jde natočit film, který nepřekypuje zbytečně arogantním sebevědomím (jako třeba Superman) a dokáže zaujmout svou výjimečností (svět, neomezená síla, která se v hlavní postavě krásně odráží skrze omezenost lidského myšlení/fantazie) místo nějakých zvučných jmen. Za největší úspěch tvůrců však považuji fakt, že dokázali udržet "pro moderního diváka na první pohled směšného hrdinu" v přijatelných mezích směšnosti. Já se skvěle bavil, ať akcí nebo decentním humorem, který vůbec neuškodil. Ani ten úšklebek směrem k čtyřprocentní menšině během filmu nepřišel... Takže oproti slabým očekávání příjemné překvapení. PS: odříkávání přísahy mi způsobuje příjemné mrazení:) (01.10.2011)

Mix filmov Superman a Top Gun. Očakával som veľký prepadák a z polovice sa moje očakávania aj splnili. Film stál obrovské peniaze a tvorcom sa vráti len polovica. Teda kasový prepadák to je. Keď sa jedná o kvality filmu, tak už to nie je také hrozné. Pravdaže sa nejedná o žiadny zázrak a sú oveľa lepšie komixové adaptácie (Watchmen, Temný Rytier, Kick Ass, X-men: Prvá trieda, Thor, Iron Man...). Nejedná sa však ani o žiadny odpad a sú aj horšie (Spider Man 3, Wolverine, Spawn, Fantastická štvorka, Elektra...). Jedná sa o pozerateľný priemer. Je to pravdaže blbé a klišoidné, ale má to aj dobré tempo, Avatarovské efekty a obstojnú hudbu. Dalo sa to pozrieť bez toho aby som trpel, ale druhýkrát by som už do toho nešiel. (31.07.2011)

Parafrází slavného Pratchettova výroku „v každé tlusté dívce je hubená dívka a spousta čokolády“ bych řekl, že i ten nejrozporuplnější film skrývá nějakou pravdu či lekci ze života. Třeba Green Lantern udílí přese všechnu svou průměrnost jednu velice užitečnou lekci všem scénáristům: můžete si vytvořit obřího lovecraftovského démona (Parallax), se kterým film operuje v první polovině, stejně vám ale ve druhé půli nezbude než nasadit i jednoho ryze lidského záporáka (vědec Hector Hammond), protože se samotným démonem prostě nevystačíte. Tvůrci Thora, který se stejně jako Green Lanthern nezdál pro filmové plátno moc vhodný, také věnovali pár minut Frost Giantům a Destroyerovi, ale ve výsledku koncentrovali veškerou energii na vytvoření záporáka v lidském Lokim a slavného protivníka Thora, mořského hada Jörmungandra, raději úplně vynechali. Ačkoliv by s tím kritici antropocentrismu asi nesouhlasili, filmovým tvůrcům zkrátka nezbývá než padoucha co nejvíce polidštit, nebo jej alespoň co nejvíce vztáhnout k člověku. Proto Lovecraft neustále zdůrazňoval, že jeho obrovské nestvůry jsou vlastně nepopsatelné či nevyslovitelné, a Ridley Scott v prvním Vetřelci zbudoval s designéry na neznámé planetě havarované kosmické plavidlo doslova mimozemských rozměrů, ale posádku nakonec konfrontoval s poměrně malými vetřelci, a tvůrci ostatních pokračování už si s nějakým vetřelčími základnami nebo planetami nedělali vůbec hlavu. Jak zobrazit skutečně obří monstrum a nemuset si vedle něj vymýšlet ještě lidské záporáky, to je hádanka, která se zatím žádnému umělci vyřešit nepodařila. Velký monstra fungují spíše v imaginativní rovině a Parallax z Green Lantherna, který musí nakonec ve druhé půli vyklidit pole pro Hectora Hammonda, je toho dobrým důkazem. (10.10.2011)

Na první pohled je všechno tak, jak má být. Ryan je sympaťák, Blake mokrým snem každého heterosexuála, který není slepý, trikařům někdo štědře platil přesčasy a nad tím vším drží ruku osvědčený hitmaker Martin Campbell. Jenže funguje to jenom napůl, ne, spíš tak na třetinu, protože zhruba tolik si ukousne ‚civilní‘ svět. Ten, kde lucerny svítí zeleně, se snaží bezbřehou naivitu zahalit do laciné pompéznosti, která asi vychází už z komiksu, ale na mě to působilo jak laciná pouťová atrakce, která (ruku na srdce) vypadá pěkně debilně. Není to nuda, furt to bliká, někdo pořád žvaní (docela často i vtipně), ale chybí tomu ona kapka oduševnělosti, která ze stejné pozice předem zatraceného záprtka určeného k hanobení, vysekala o půl roku dříve jednoho Asgardského boha. (12.10.2011)

Co to jako bylo? To si někdo myslel, že efekty stačí? Efekty sice dobré, ale ten film je i přesto hrozná nuda, na tomhle filmu mě nezaujalo asi nic. Scénář naprosto o ničem. Ale co mě úplně nejvíce štvalo, bylo to chování postav. Hlavní postava je úplně pitomě napsaná a vlastně ne jen ona, přišlo mi, že v tom filmu snad není nikdo normální. Film působí celý strašně trapně, dialogy jakoby někdo psal patnáct minut. Herci průměrní. Strašná ztráta času, tu druhou hvězdu přidávám asi jen z lítosti a za snahu, ta jistá snaha tam přece jen jde cítit. (24.09.2011)