Svědomí Denisy Klánové

Hodnotím nadprůměr, protože televizní inscenace klade zajímavé otázky a nechává prostor, aby si každý našel své místo a názor na tuto otázku trestního zákoníku. Nezůstává u povrchního žvanění a jde až tam, kde se za názor, postoj platí ta nejdražší daň. Hodnotím záměr, ale provedení nezůstalo v polovině, ale někde v první třetině. Zajímavé střety idealistických žvástů Vlasákové a reálného zhnusení a bezmoci Schmitzera jsou nejsilnější, ale končí a ztrácí se někde v pokusu o politický thriler, kdy se naznačuje spiknutí, korupce, výhrůžky a útok. Závěr je snad až příliš šokující a není podložen jasným vysvětlením, ale je jen smutným konstatováním, že slušnost prohrává, ať máte moc a inteligenci či ne - VlasákováXStašová. Rozhodně to mnou otřáslo. Copak mi to připomíná? Česká mini-Chobotnice? (29.03.2009)

Tohle byla opravdu velká hloupost, těžko uvěřit, že scénář napsal někdo, kdo se alespoň trochu pohybuje (pohyboval?) v těsnější blízkosti politiků, lobbistů, policistů atd. apod. Všechny postavy jsou tak strašně černobílé až to není hezké, no a hlavně jsou naprosto nereálné. Byla-li snaha touto "černobělostí" akcentovat bezpráví, hloupost, naivitu, zkorumpovanost a faleš, nepovedlo se to. Postava Denisy Klánové si o přes hubu celý film říkala, takhle dostal přes hubu snímek komplet. Lenka Vlasáková opět v roli ublíženecké ženy ve středních letech, po kolikáté už? Taková šmrncovní ženská si snad zaslouží i jiné role? (30.03.2009)

Ano, je třeba se věnovat aktuálním a závažným otázkám. Ano, Lenka Vlasáková je jedna z našich nejlepších hereček a zaslouží si dostávat silné hlavní role. Ale jako základ dobrého filmu je potřeba ještě minimálně jedna drobnost – scénář, ze kterého by hned po začátku nebylo naprosto zřejmé, kam směřuje, a jedinou otázkou zbývalo, jak daleko jeho autor zašel. Bohužel, čekání na tuto odpověď nebylo zajímavé. (25.04.2009)

Film nebyl o politických intrikách, jak jsem si původně přál. Bylo to prostě dilema, zda trestní odpovědnost ponechat nebo ji snížit na 14 let. Toto se filmu povedlo a "o tom" to byla pravda. Přesně takto se mladiství delikventi chovají a nejen oni zneužívají atmosféry humanizace takřka čehokoli pro své potřeby. Tyto děti se převychovat po dobrém nedají. Nedají se převychovat ani po zlém. Ale alespoň nemusíme mít špatné svědomí, že do něčeho ztraceného vkládáme naděje. Jsou lidé, kteří jsou od reality naprosto odtrženi a potom jim hra na kytaru připadá jako že by tento delikventík měl mít dobré srdce. Připadá jim, že v diagnostickém ústavu je to jako v koncentráku (tady byla holka úplně vedle). A nakonec jim připadá, že když řeknou matce alkoholičce, aby navštěvovala svého syna v děcáku, že ona se najednou změní. Otec celoživotní kriminálník, matka alkoholička - z tohoto spojení logicky nemůže vyrůst normální jedinec. Hlavní hrdinka na jednu stranu jakoby hájí zájmy těchto "zmetků", na druhé straně je pro ni pozůstalá (matka oběti brutálního trestného činu) obyčejná vyšinutá ženská. Tak jsem si říkal, že pokud takové lidi nepotká to samé neštěstí, nemohou se na tuto problematiku nikdy dívat reálně. Toto se mi nakonec splnilo a rázem se karta obrátila. Problém dnešní doby tkví v tom, že zde máme nespočet organizací hájící práva vězňů, mladistvých delikventů, nepřizpůsobivých občanů a dalších podobných skupin namísto toho, aby se někdo zajímal o problémy obětí trestných činů, o problémy pozůstalých a dalších. Pokud si toto neuvědomí politikové, bude to dopadat jako v tomto filmu, který ale z větší části byl opravdu hloupým pokusem. Postava, která byla naprosto reálná a dobře zahraná byla postava Jiřího Schmitzera. (09.04.2009)

Nejvěrohodnější je závěr: po peripetiích, které DK zažívá, zákonitě musí skončit v blázinci. Herecké výkony standardní, ovšem scénář předepisující např. Nadě oscilaci mezi láskou k matčině tajemníkovi, k nezletilému Romovi a k zapůjčenému retrívrovi Bimbovi, to je fakt zmatek, který si nezaslouží hlavní vysílací čas v neděli večer. (29.03.2009)