Je tady někdo?

Scénář k tomuto filmu je mistrovský tím, že jen pár náznaky vám dokáže přesně sdělit, co se odehraje do půl hodiny a své ústřední sdělení vyplivne už zamyšlení se nad složením ústřední dvojice - starý nad hrobem a mladý, trochu zlobivý, od vrstevníků odtržený. Nejdříve se nemají rádi, pak se mají rádi, ale úplně si nerozumí, pak si začínají rozumět a skoro to vypadá, že se kvůli tomu nebudou mít rádi, ale nakonec si rozumí a mají se rádi. Jelikož však máme k dispozici hodinu a půl, můžeme přihodit nějaké zatraktivňující prvky, které samozřejmě budou jaksi taksi souviset se sdělovaným a dějem (např. pátrání po paranormálnu jako "metafora" nesmíření se s definitivností smrti - touto větou jsem o ní ale bohužel vše podstatné řekl a ten film se v tom nimrá půl hodiny). Ne snad, že by se film vůbec nedotkl nějaké té pravdy o stáří, ale IMHO tak učinil povrchně, jak přes kopírák odjinud, nevhodnou formou sladkobolného melodramatu. Rakvička není malá rakev, pánové, jen se podobá tvarem. Slabé **. (25.04.2010)

Tento komentář píši s vědomím člověka, kterému bude zanedlouho čtyřicet a který intenzivně cítí, že stárne, což je zásadní kritérium pro percepci tohoto filmu. V předlouhé tradici britské sociální tragikomedie je snímek Johna Crowleyho téměř typickým představitelem, plným primárně neatraktivních lidí, životních outsiderů a loserů, v tomto případě sociálně vyčleněného chlapce z rozpadající se a i obecně trochu zvláštní rodiny a penzionovaného iluzionisty, kterému jeho vinou ztroskotalo manželství a jemuž tak rozpadnutí vztahu přineslo nikdy nekončící řadu sebevýčitek. Je skutečně v příkrém rozporu s hollywoodskou kinematografií, jak jsou britské sociální komedie/dramata zalidněna reálně vypadajícími lidmi, v Is Anybody There? není prakticky ani jedna atraktivní osoba (vyjma snad hlavního dětského hrdiny, kde jde ovšem o univerzální atraktivnost dítěte-lidského mláděte, jelikož malý Edward je coby člověk dosti freak...). Reálné je i vyobrazení 80. let minulého století, které tu nejsou primárně zobrazeny jako sociálně a existenčně hodně obtížná doba, jak bývá v britské filmové sebereflexi zvykem, ale sociálno tu má svůj kritický rozměr v mezigeneračním odcizení a separování se. Vytěsnění problematiky lidí postproduktivního věku je také styčným pojítkem se situací u nás a všespojujícím univerzálním prvkem. Typický je dosti černý (funerální) britský humor a snaha po extatickém smiřujícím finále, které dle mého názoru nezavání kalkulem a má očistnou funkci. Jeden psychologický poznatek říká, že mladí lidé ignorují ve svém okolí starší lidi, kterým je nad čtyřicet. Přesně ti budou mít problém akceptovat i poetiku tohoto filmu. Pokud tedy ještě netušíte, co je to stárnout, nesuďte, prosím, ani tenhle film... (15.10.2009)

Je tu někdo? Halooo?! Tak nevím, jestli má cenu psát nějaký komentář, když se nidko neozývá. Ale vždyť jsme ještě tady, na zemi a dýcháme. Michael Caine je dobrák od kosti, zde si však trochu zakřičí a zabručí. Jen na malý okamžik, než mu do žil vteče mladá krev...taky na chvíli. Is Anybody There? je citový snímek, ale nejde až tak do hloubky a sráží jej i poměrně jednoduchý scénář. Taková průměrná kouzelná pohodička... 60% (19.08.2010)

Nevím jestli jsem už tím typickým britským komediálním dramatem otrávený, ale tohle byl přesně ten typ filmu, který obsahuje přesně to samé, jako kopa podobných britských filmů. Typicky Britsky nevrlé, cynické a otrávené herce, mezi které se zařadil bohužel i Michael Caine a následně typická rutinna, která některými scénami pobaví, ale hodně dlouhou dobu nudí. Nápad by byl, jako vždycky u Anglánů, ale asi mi to vyprávění v tu chvíli vůbec nesedlo. Necítil jsem z toho filmu jediný náznak silnějších emocí. (23.04.2012)

Niekedy zafúka vietor. V bezvetrí. Inokedy počuť zvláštne zvuky. Racionalista, ateista alebo agnostik - tí všetcia majú svoje nespochybniteľné vysvetlenia. No dozrejú, majú vlastné rodiny. Príbehy okolo rodinného stola začnú pripomínať, čo je napísané v knihe kníh. Mnohí z nich si spomenú na bezvetrie a náhly poryv vetra v ňom. Na zvláštne zvuky. A možno ani nie. Možno sa len prekvapia, ak im pri prechádzke lesom cestu skríži šuchotavý jazvec. (07.09.2015)