Prokletý klub

Čekal jsem klasický sportovní film "kterak outsider s loosery k vítězství došel" ve fotbalovém podání. A ono nic. Hlavní náplní je trenérská "válka Roseových", perfektní dobová atmosféra, příjemná nadsázka a Michael Sheen, který opět exceluje. Tentokrát jako ambiciózní, schopný, ale na špičku nosu si nevidící manažer. Prostě snímek, který miluje kopanou a nebojí se to dát jasně najevo, byť v něm fotbal jako takový vlastně ani neuvidíte. A ty způsoby jak jsou (ne)zprostředkované samotné zápasy jsou velmi vynalézavé. (15.08.2009)

a já se tak těšil.......:o( Jako příznivec té (pro jedny krásné, pro druhé nesmyslné ) hry zvané FOTBAL a především jako obdivovatel anglické premiere league v kombinaci se zdejšími veskrze pozitivními komentáři jsem si říkal.... tohle bude ONO! Konečně snímek, který si na nic nehraje a přiblíží i " nefanouškům " fotbalový život takový, jaký skutečně je ( byl ) bez příkras, bez zbytečných kudrlinek a pomůže přiblížit " obyčejným " lidem, proč člověk milující tuto hru, mu dokáže tak propadnout. Jenže ouha, paradoxně by se dalo říci, že tento snímek je dělán právě pro lidi, kteří fotbal vnímají pouze jako okrajovou záležitost. Pro skutečné fanoušky si troufám tvrdit, to bude určité zklamání. Je to takový " učesaný " snímek. Jednoduše mi nikdo nevymluví, že se z tohoto tématu nedalo " vytřískat " mnohem více. Tento film měl dýchat fotbalem, tradicemi, atmosférou, zapálením pro tuhle hru, emocemi, ale po hříchu se mi tohoto dostalo pouze v náznacích a to je zatraceně málo. Snímek jentak klouže po povrchu a myslím, že by mu prospělo i více dobových záběrů. Všichni velebíte výkon Michaela Sheena coby Briana Clougha. I zde tvrdím, že to " jiskření " mezi ním a Colmem Meaneym nebylo zrovna přesvědčivé. Tak snad někdy příště..... Zatím pro mě nadále number one ( co se týče fotbalového vyznání se k lásce ke (sportu ) zvaný FOTBAL) zůstává kniha Nicka Hornbyho, Fotbalová horečka! (26.01.2010)

Jasných pět hvězd, protože anglický fotbal miluju. Hooper natočil snímek o legendárním anglickém trenérovi a jeho asistentovi kteří dotáhli průměrne týmy až na vrchol nejel v Premier League. Brian Clough musel být neuvěřitelný trenér a jeho asistent musel mít neuvěřitelný čich na nákupy a posilování týmu. Pro fandy fotbalu povinnost. (12.09.2009)

Celkom dobrý film o kontroverznom trénerovi, naozaj mi svojím vystupovaním a rozhodnutiami niekedy pripomínal napríklad Josého Mourinha, či Vladimíra Weissa staršieho. Veľmi sa mi páčilo ako ukázali, jak jeho tímy postupovali tabuľkou, nejaké tie jednania, televízne výstupy a podobne. Celkovo však čistý priemer, lebo to na mňa pôsobilo miestami nudne s nedopracovaným scenárom s kopou hluchých miest, ale oceňujem, že tam je zahrnuté obdobie viac ako 5 rokov. Mám rád šport a filmy o ňom, najmä tie skutočné, či dokumenty. Tento ma potešil lebo sa jedná o tými, na ktoré má môj otec spomienky, keď hrali so Slovanom Bratislava alebo keď pôsobili v európskych súťažiach. Ja ani neviem prečo, ale akosi automaticky som od detstva mal v Anglicku okrem Chelsea, West Hamu, Arsenalu, Tottenhamu Hotspur a isté obdobie aj Manchestru United, či Newcastlu, rád kluby ako Nottingham Forest, Derby County, Leeds United a Queens Park Rangers. Viem na to povedať zjednodušene celkom fajn film. (09.03.2012)

Mám strašně rád sportovní dramata, která jsou podle skutečných událostí. A když se to týká ještě fotbalu, je z toho film must see. Prokletý klub je film, který se tváří úplně nekomerčně, na nic si nehraje, ale má v sobě naprostou geniálnost. A v tom je pro mě rozhodně pětihvězdičkový. Pojednává o trenérské éře Briana Cloughe, jeho nevídané úspěchy a neúspěchy. Byl to člověk velmi ambiciózní, za vším, co řekl, si vždy stál a s nikým se nesral. Prostě to tady musím napsat, ač je to tu zmiňováno už asi stokrát. Brian byl člověk, který je neskutečně podobný Josému Mourinhovi - vždy si prosadí své a nebere si žádné servítky se soupeři. A v podání Michaela Sheena to byl velevýkon, který na mě zapůsobil neskutečně a ještě dnes si vybavuji jeho kolikrát arogantní chování, které dokázal vyjádřit jak slovy, tak mimikou. Ten člověk chtěl hrát skutečný fotbal, a né žádné divadelní představení, jak to můžeme vidět dnes takřka v každém zápase. A samotní fotbalisté k němu měli úctu a to prokazovali i na hřišti, kde hráli a neváleli se po zemi. Je to výjmečné drama. (09.09.2011)