Muž v pokušení

Neodvažuji se tvrdit, jestli je Michael Douglas takhle vitální i ve skutečnosti, ale roli nenapravitelného sukničkáře, který si odmítá přiznat, že stárne, ztvárnil přesvědčivě. Jde v podstatě o americkou obdobu našich příhod Alfonse Karáska, jen se tu méně zpívá (vlastně vůbec, což je dobře) a hraje se na vážnější notu. V jednu chvíli hrdinou opovrhujete, protože nenechá v klidu jedinou sukni a to ani přítelkyni člověka, který mu důvěřuje a chce mu pomoci, následně ho ale litujete, protože se mu jeho jednání šeredně vymstí a máte před sebou zlomeného muže, kterému všechny ty avantýry dávají zapomenout, že je vlastně starý a sám. (06.02.2012)

Film o tom, že po rychlym vzestupu kolikrát přichází ještě rychlejší pád. Michael Douglas má takový charisma, že mu člověk fandí, i když nehaje vůbec férovýho chlápka a za všechny problémy si vlastně může uplně sám, ať už svojí arogancí, agresivitou nebo neovladatelnou nadržeností. Všechny nepříznivý události vedou k předvídatelný závěrečný katarzi, která je ovšem podaná nepředvidatelnym způsobem. Nejednoznačnej (a v tomhle případě povedenej) závěr dává každýmu divákovi možnost, si ho podle svýho názoru domyslet tak, jak by se zachoval, být v Benově kůži. Klasickej malej velkej film se skromnym příběhem a slušnym hereckym obsazenim na jedno zkouknutí. (21.08.2012)

"Už víš, co jsem za člověka, co dělám většinu večerů. Snažím se někoho najít, vzít ho domů a pak už ho nikdy nevidět." V jednom si z Benem rozumíme - až se na mě nebude nějakému felčarovi cosi pozdávat a bude mě chtít vyšetřovat, tak už se neuvidíme. Já si prostě dojedu život po svém a nikoli v čekárnách u doktora a polykáním oblbováků. Nicméně Ben vyslal do boje své přirození a já jsem mu ten úspěch přál, ale jakmile jednou zasunul nevhodně a začal se mu hroutit imaginární byznys, tak mě to přestávalo bavit. (04.12.2016)

No znám tedy daleko horší filmy podobného ražení, které si navíc hrají na něco víc. Diváka jistě napadne myšlenka, že je tento film o ničem, a do velké míry je to i pravda. Ovšem jak jinak takovýto materiál pojmout , když vezmeme v potaz fakt , že se v takové situaci doopravdy hlavní protagonista nachází. Je to film o člověku, který má celoživotně nastaveny své žebříčky hodnot a také dělá jen účelné věci, které mají smysl právě v okamžiku dosažení těchto hodnot. Film si mě získal především v závěru, kdy se Michael dostal do situace, která mu velmi důrazně naznačuje, že by se měl asi nejspíše poprvé v životě zamyslet a možná své žebříčky hodnot trochu přizpůsobit, jak sobě v nové situaci, tak i svým blízkým a rodině.Po dobu sledování devadesáti minut jsem necítil žádný pach něčeho umělého nebo falešného. Krom tohoto faktu mě napadla zajímavá myšlenka toho, jak se v životě člověk musí vypořádat se změnou svého biologického těla, která se postupně dostává do nepříjemného kontrastu s osobností jedince. Osobností, která má stále stejné nároky i požadavky na tuto stárnoucí biologickou schránku. U člověka, který není tolik ješitný, není dychtivý ukazování svého ega na všechny strany a není tolik polygamně založen, to není až takový problém. Ovšem v tomto názorném příkladě, kterým se sám o sobě film i stal, jsme mohli vidět, že je to skutečné peklo. Závěrem tedy řeknu, že tento film rozhodně není špatný a Michael Douglas je stále výborný. (30.07.2011)

Nevyvážené dílo, které v první půli docela nudí, ale pak nastane zvrat (a divák pochopí, proč musela být první půlka taková, jaká byla). Na roli Bena Kalmena snad nemohl být vybraný vhodnější herec, než právě Michael Douglas - ulízaný, úlisný, odporný a nesympatický, ale přece jen - s nějakým tím malým jadérkem uvnitř. Bylo také fajn znovu vidět dvojku Douglas-DeVito, ten druhý jako by příliš nestárl. No, má to mnohá poučení, ale kdožví, jak s tím vším naložit - a tím i film velmi vtipně (po dlouhé době opravdu vyvedený konec, kdy si tvůrci s divákem zahrají trochu škodolibou hru) končí. (13.01.2011)