Díler

Mohlo to být celkem zajímavé povídání o drogách a rozmazlenejch parchantech bohatých rodičů, kteří roupama neví co by, jenomže to je strašně nudné. Kromě té poněkud pokažené párty na konci se tam lautr nic neděje a ta mozaika charakterů je celá taková šedivá, nevýrazná, nic neříkající. A celé to ještě ubíjí ten přeukrutně moralizující závěr. Co chtěl tímhle filmem vlastně Schumacher světu sdělit? Že je dnešní mládež zkažená? To záleží na úhlu pohledu. Že drogy jsou svinstvo? To přece víme. Že není všechno zlato, co se třpytí? I na to jsme už dávno přišli, Joeli. Příště by to chtělo méně jinotajného žvanění a více přímočaré akce. On si to divák už přebere sám. (10.10.2010)

Neupírám Joelu Schumacherovi velmi dobré řemeslné zpracování, problémem je u mě jeho téma. To totiž nemá divákovi co říct, ani jedinkrát nejde blíž do hloubky postavy a pokud se jedná o pravdivou reflexi části americké teen společnosti, pak potěš koště za takovou společnost. Dobrá hudba, střih, kamera, moc pěkný holky, jenom to téma, to téma. (01.10.2010)

Prvoplánový a jednoduchý počin. Přesto jsem se ale celkem bavila. Je pravda, že na začátku to trvá, než se něco začne dít, pak se toho moc neděje a téměř celý "děj" filmu se odehraje v jeho poslední (přibližně) čtvrtině. Škoda, že nebyl děj trochu rozvinutý a stejně tak i postavy. Ty tam byla jen dalo by se říct jako loutky a člověk se o nich moc nedozví- což mi přišla škoda. To co se mi hodně líbilo- byly výstupy vypravěče v ději- který to tam- alespoň pro mě- zachraňoval. Dával tomu jednoduchému filmu hloubku a vytvořil ho mnohem zajímavějším než by byl bez něj.( Musím říct, že mi vypravěč trochu připomněl Amelii z Montmartru- alespoň tím stylem a obsahem proslovu.) Zajímavá je i kamera a rozhodně střih. Moje hodnocení je někde mezi dvěma a třemi hvězdičkami. ----"Ten nejlepší život, který můžeš.----Když teď umřeš,nikdo si tě nebude pamatovat. Pohřbí tě a jen pár lidí projeví smutek. Co víc by sis mohl přát? Svět se stále bude točit. Ať jsi chytrý nebo hloupý ..."---- (29.12.2012)

Než jsem si pustil Twelve, bylo už dost pozdě, a tak jsem se nejprve díval jakou to má stopáž. 93minut jsem byl ochotný risknout a čekal, že u tak "krátkého" filmu nebude prostor se ve večerních hodinách nudit. Jaký omyl mne čekal, když jsem stále čekal a čekal na zápletku a pointu celého filmu, které se mi dostalo v úplném závěru. Snímek je o "usa zlaté mládeži", trochu o drogách, o nudě, o sebepoznání a o rozdílných hodnotách. Základní chyba J.Schumachera byla skutečně v tom, že se snažil do 90minutového snímku vmíchat tak trochu od všeho. Konec mne příjemně překvapil a 50Cent nepředvedl vůbec, ale vůbec nic. 50% procent za závěr a za netradiční zpracování v podobě "vypravěče", který nás svými v celku zajímavými monology provází celým příběhem. (29.11.2010)

Twelve je slušné drama ze života několika teenagerů a jejich problémy s drogami. Solidně natočeno i zahráno, s pěknou hudbou, ale nejsem si zcela jist, co tím chtěl režisér říci. Některé postavy jsou sympatické, některé vyloženě nesympatické. Spíš to na mě působilo, jak nějaký výtažek z většího celku a zejména postavy Mika a Molly bych rád viděl více. Zbytek postav mě víceméně moc nezajímal. (20.01.2013)