Jménem krále

V prvních chvílích jsem si myslela, že to snad přepnu. To televizní zpracování našich porevolučních filmů mi fakt dost vadí. Jenom kvůli Kájovi jsem to nechala běžet a udělala jsem dobře. Co člověk, to naše současné, herecké eso v čele s tím největším, srdcovým. Všichni byli dokonalí, jak jinak. Teda kromě komparzu. Ten byl děs běs. Příliš strojené a neherecké. Škoda, že to není natočeno jako skutečný, historický film, ale jako nějaká inscenace. Námět, pocházející z historie Království českého, byl velice příjemný. Dá se říct, že mě postupem času drama, trochu nešťastných námluv, opravdu zaujalo. Určité části by se daly i více rozvést, dát tomu více prostoru, temna a napětí. Pozastavila jsem se u postavy snoubenky pana loutnisty. Snažila jsem se v ní najít podobu s vyprsenou rodinkou Bédi Trávníčka z reklamy na sekačku. (25.05.2015)

Velmi zajímavý projekt, který (když už nic jiného) obohacuje naši českou kinematografii o nenápadný historický epos. Prvních 10 minut možná bude působit divně, protože je potřeba, aby si divák přivykl na novodobě středověký styl, kterým je nám příběh vyprávěn... Ale když se tak stane, zbytek filmu uteče jako voda a možná si budete říkat, že byste ještě tak půl hodiny navíc zkousli. Předvídatelnost je na vysokém stupni, ale i tak se najde pár překvapení. K tomu tu máme ještě skvělé herecké obsazení, kterému vévodí ve svých rolích hlavně Jan Kanyza, Jan Dolanský, a David Prachař... Takže pokud máte chuť na kriminální zápletku odehrávající se ve středověku, vzhůru do kina!:-) (06.06.2009)

Ultra-stylový plakát... a to je asi tak vše. Jménem krále bych si bez problémů dokázal představit jako televizní minisérii, kde ostřílený Roden cestuje mezi tuzemskými hrady 13. století, řeší na první pohled zapeklité vraždy či hádanky, na konci každého dílo odhalí pravdu ve stylu Hercule Poirota a viníka odsoudí k trestu smrti. V takovémto případě bych se nebál Nikolaevovo nejnovější dílo ocenit velmi nadprůměrně. Bohužel se jedná o film, který se ještě navíc úplnou náhodou dostal do kin, kde jsem jej naneštěstí (já se opravdu těšil) neměl možnost shlédnout. Zápletka je až moc přímočará, rozpočet na pořádnou výpravu nulový a díky otřesně krátké stopáži nedostanou herci (vyjma Rodena) dostatek prostoru, tudíž jakákoliv šance o vytvoření si k jejich postavám vztah je mizivá. Jménem Krále pouze potvrzuje pravidlo, že historické žánr je v současné české kinematografii mrtvá záležitost. (20.12.2009)

"Smrt patří k životu rytíře !! Jen zbabělci umírají na lůžku.." Občas se opravdu divím, po jak neskutečně učebnicové sinusoidě se pohybuje tvorba režiséra Petra Nikolaeva, který jednou přijde s neskutečnou peckou, když ..a bude hůř či Lidice jednoho prostě musí namlsat, aby na ni vzápětí dal rychle zapomenout nějakou nejlépe komerční zhovadilostí, při jejímž sledování je divákovi za režiséra nesmírně trapno, přičemž Jménem krále bohužel patří právě do té druhé kategorie, což se nakonec dalo i předem očekávat.. Přiznám se, že jsem se dokonce, já idiot, na tuhle středověčinu, které si prožily zlatý věk v těch zlatých šedesátých, zejména dík papírově luxusnímu hereckému obsazení i těšil, a tak na mě ten výsledek možná působí ještě tragičtěji, a to rozhodně nemluvím jen o tom zde dosti omílaném televizním looku.. Zásadním problémem Nikolaevova Jménem krále se zdá být vedle podivné žánrové rozkročenosti, kdy jako hloupá a klišovitá detektivka působí tak naivně, že by ji neprohlédnul snad jen lehce, no spíš více, retardovaný jedinec, a coby historické drama zase poněkud nepřehledně a dramaturgicky naprosto nezvládnutě, také samotná šmírácká předloha Vlastimila Vondrušky, který jako scénárista neobstojí snad ani u těch dnešních telenoveláckých zvěrstev, když zejména dialogy šroubované ad absurdum napůl archaistickými větnými konstrukcemi a napůl hovorovou češtinou působí opravdu příšerně, často až směšně, rozhodně i dík filmové řeči velkého detailu kamery, který většinu zúčastněných usvědčuje z přehrávání, snad až na typicky patetickou krásku Markétu Hrubešovou, která se kupodivu tentokrát nakonec nesvlékla, a scénář nakonec z nepřesvědčivosti a nezkušenosti autora, který změtí postav, navíc dokonale průhledných, jen mate trápícího se diváka.. Ostatně kamera Davida Ployhara také za mnoho nestojí, odmítá se hnout z místa, o nějaké invenci nemůže být ani řeči, což v důsledku spolu s těmi zmiňovanými nekonečnými dialogy i interiérovou strnulostí dokonale zpomaluje rytmus vyprávění, a film tak ještě víc nudí, což se mi jeví vzhledem k té chudé stopáži naprosto bizarní.. Promrhaný potenciál se jmény jako Karel Roden, Jan Kanyza či Martin Štěpánek odhaluje Nikolaeva z ukázkově diletantské práce a film jako naprosto antirežisérský sterilní patvar, kde vlastně nefunguje zhola nic, přes placatý vizuál, ochotnickou choreografii, obskurní výpravu až po zejména naprosto odpudivý soundtrack dua Chlumecký, Traxler, dík němuž na rozdíl od ostatních tiše doufám, že na ten seriálový vývar už nedojde.. Mimochodem opravdu se zdály ty dialogy, často prasácky ukníkané až k pláči, nesrozumitelné pouze mně ?? (08.07.2014)

Ovšem tady si smlsnu. Co to mělo být? Jako pohádka do nedělního odpoledne prosím. Ale jako seriózně myšlený historický film, který prošel kinem? Chvála mi, že jsem za něj nedal peníze. Jak to ten Nikolaev dělá, že ze všeho vytvoří komediální amatérské video? Nutno uznat, že už i ty Lidice v porovnání s tímhle vypadají jako velkofilm. Přitom je to takový sympatický chlápek. A že zrovna Roden mu tak často strká hlavu do oprátky, to mi nejde na rozum snad ze všeho nejvíc... (17.10.2011)