Odbor městské zeleně

Duchovný nástupca môjho milovaného Kanclu, ktorému trvalo asi dve série nájsť tú správnu nôtu, ale keď sa to podarilo, išlo to veľmi sľubne. Opäť partia skvelo napísaných postáv (Leslie a Ron kraľujú, Andy je guilty pleasure navždy), bláznivých situácií a veľkých emócií, aké len mockumentary seriál z prostredia byrokraticky neschopného mesta môže ponúknuť. A ak vám to učaruje, do mesiaca to máte celé napozerané a už len potlačujete slzy nad skvelým koncom. Jediná chybička na kráse je možno len scenáristické blúdenie v deji typu "chceme niečo spraviť, ľudia sú proti nám, nevyjde to, nevadí, nabudúce to dáme lepšie" ktoré už v tých posledných dvoch sériach bolo trochu unavujúce. Inak paráda a nepopierateľne dobre napísaný seriál. (30.09.2015)

Snad protože parta z Pawnee dráždí tolik lidí, kolik ji zároveň bezmezně miluje, nejde ji označit za jinou než zásadní. Takový počin přichází v žánru jednou za seriálovou generaci. Na rozdíl od jiných ansámblových souputníků se nebojí občasného rozšíření či zúžení hlavního castu, naopak od přelomu druhé a třetí sezóny se díky právě takové změně stává z velmi příjemné podívané neopakovatelný klenot. Ale už od samého startu (ano, v mém případě už od haněné první série) si mě získává jednou zásadní věcí. Jakkoli se to zpočátku zdá nemožné, nikdo není v téhle kanceláři navíc, nikdo nepřebývá, nikdo mě nevytáčí a kupodivu zároveň nikdo nepřevyšuje ostatní. Chvíli mám nejraději Andyho, chvíli Bena, chvíli Rona, chvíli Chrise a tak pořád dokola. Stejně tak na začátku jsem myslel, že Azizových grimas a umrněných výrazů bude příliš, abych se zanedlouho těšil na další jeho marketingovou ideu nebo vypečený balící plán. A těch running joků (Ronovy dveře, Tomův úsměv, Leslie přehnaně poukazující na "promiskuitu" Ann, Benova neschopnost pochopit místní folklórní specifika), těch nečekaně se vynořujících i navrátivších vedlejších postav, nad jejichž každým cameem radostně jásám (Jean Ralphio, Mona Lisa, Tammy 2, Bobby Newport). Zkrátka a dobře, nevím, jestli mě někdy tak mrzelo, že jsem nějaký seriál nezachytil, když se ještě vysílal. Na druhou stranu ten pocit mít před sebou x řad a nebát se každý rok o jeho zrušení, má také něco do sebe. Mám svoji práci rád, ale do téhle kanceláře bych zamířil okamžitě. (01.11.2020)

1. série: Nadějný úvod stavící na neotřesitelném charismatu Amy Poehler. 70% ____ 2. série: Hlavním nedostatkem druhé řady je absence hlavní dějové linky, kterou ovšem hravě vynahrazují epizodní příběhy kopající do všeho co je pro Amíky tabu. Pod prvoplánovitou epizodičností se skrývá promyšlený plán, jak přiblížit divákovi postavy co nejblíže, aby si k nim vybudoval vztah. Tento krok je následně zužitkován v závěrečně ďábelské dvou epizodě, která stojí čistě na sympatiích k postavám. Druhá řada je ve výsledku promyšlenější, než se na první pohled může zdát. 75% _____ 3. série: (24.02.2014)

Ani jednu z hlavních postav představenou v pilotním díle jsem si nedokázal za 20 minut oblíbit natolik, abych pokračoval ve sledování. Ale věřím, že se k tomuto seriálu prokoušu. Akorát musím dozrát. Mám vizi, že to bude natolik suché, že i originál The Office místy zaostane a bude koukat s pusou dokořán. (31.12.2013)

Celých sedm sezón se jednalo o jeden z nejpohodovějších seriálů, které jsem kdy sledoval. Oproti sourozeneckému Kanclu si dokázal udržet stejnou úroveň po celou dobu vysílání až do dojemného finále a stejně jako v něm je napěchován neskutečně zábavnými charaktery. Nejvíce ale "literally" vládne trojice Chris Traeger, Andy Dwyer a dokanalý Ron Swanson. Opravdu skvělý seriál. (28.03.2017)