Dostaň ho tam

Russell Brand hraje excentrického britského rockera Aldiouse Snowa, kterému není nic svaté a celý jeho umělecký život ho provázejí skandály a jeho další působení na poli showbyznysu také dost poznamenal rozchod se zpěvačkou Jackie Q (Rose Byrne) se kterou má syna, ale který údajně ani není jeho. V poslední době jeho závratná kariéra nabrala strmý pád steně jako jedna nahrávací společnost, které šéfuje přísný Sean Combs a která shodou okolností zaměstnává progresivního tlouštíka Jonaha Hilla, který dostane spásnou myšlenku a sice uspořádat výroční koncert na kterém vystoupí upadající rocková hvězda a jehož cílem je oživit nejen zpěvákovu kariéru, ale také zachránit krachující nahrávací společnost. Ovšem dostat zpěváka žijícího v Londýně a koketujícího s drogama a alkoholem do divadla Greek v Los Angeles je téměř nadlidský úkol a než konečně v závěru zazpívá užijeme si nejednu šlamastyku do které se naši dva hrdinové před koncertem dostanou. Komedie je to sice výborně natočená, ale moc jsem se u ní nenasmál. Vtipy sice ve filmu jsou, ale nějak to na mě nezabralo a občasná natahovaná nuda dávala o sobě nepříjemně vědět. Tahounem filmu se jednoznačně stal Russell Brand, který se před kamerou pohyboval zcela přirozeně a uvolněně a vnesl do filmu nečekaně realistický rozměr. Jeho výkon tak zastínil i jindy trhlého Jonaha Hilla, který se tady snažil působit vyspěle a důstojně než jsem u něj zvyklý. Zasmál jsem se Seanu Combsovi, který svého sobeckého šéfa pojal velmi živelně a nebál si ze sebe i vystřelit. Několik dobrých vtipů, ale žádný, který by nějakým způsobem byl explozivní nebo bombastický a v závěru už se jelo trochu na vážnější notu a humor s křečovitým napravením bouřlivého zpěváka ve spořádaného muže vymizel z filmu úplně. Chtělo to více humorných situací a lepší závěr. A dívat se na to dalo v pohodě. (06.10.2010)

Klasická skvělá komedie kterou produkoval sám mistr Apatow. Čekal jsem linii ve stylu dostaň rockera z bodu A do bodu B, ale naštěstí tomu tak není a v půlce filmů se prohrubuje vztah mezi rockerem a Greenbergem. Casting je skvělý tak jako u všech filmů od Apatowa, protože nebere do hlavních rolí žádné nažehlené hezounky. (15.08.2010)

Při prvním zhlédnutí jsem se docela vyděsil. Nechápal jsem kam zmizel duch výborných Kopaček. Přitom jsem se na rockovou hvězdu Alduse Snowa těšil... O nějaké 4 roky později dostává snímek druhou šanci. Celý děj se mě zdá najednou lepší, chytlavější a povedenější. Humorných scén malinko přibylo a na nudu tentokrát není čas. Solidní příběh o jedné docela složité cestě k výročnímu koncertu. Chlupaté zdi jsou jasně nejlepší! Musím každopádně pochválit volbu Jonaha Hilla. Až s odstupem času a hlavně po shlédnutí letošního Vlka z Wall Street dostávám teprve představu o jak moc kvalitního a přesvědčivého herce se jedná. 70 % (14.07.2014)

Film je nabitý (sprostými) hláškami, drogami a sexem během jedné bláznivé cesty na koncert. To je ta první část, kterou uvidíte z větší části celého snímku. Po všech těch strastech i slastech, nastává nevyhnutelný přerod a na povrch se dere další dějová linie, která se začíná formovat v přátelství Aarona a Aldouse . Není to však na škodu, film má aspoň trochu hlubší význam, než jen ujetá cesta z bodu A do bodu B. Celkově se jedná o slušný průměr. Nebýt ale několika málo věcí, které z tohoto snímku dělají lehce nadprůměrnou (v některých momentech i tězce) komedii. Nejen dva hlavní protagonisté jsou výborně sehraná dvojka, ale takový producent Sergio je kapitola sama o sobě. Nejlepším zážitkem je jistě příběh o Jeffreym spojený s chlupatou stěnou. Dále nezapomenutelný Moby a Kubrickova chodba mě také dostala nemálo do kolen. K tomu si připočtěte i celkem povedené "rockové" skladby, které celému tomu kolotoči přidávají na dynamice a právě za tyhle poslední řádky nakonec uděluji vyšší hodnocení. (7/10) (31.07.2010)

Z přehlídky bujarých flámů se však nakonec vyklube moralita. V každém případě má snímek Dostaň ho tam nádherný rozjezd, jejž obstará nepopsatelný hudební videoklip Africké dítě – dokonalá parodická tresť tuposti některých takzvaně angažovaných umělců, které zde v přímé karikatuře rozháraného rockera na sestupu z výsluní zosobňuje Russell Brand. Po filmařské stránce připomíná Dostaň ho tam spíše sitkom. Vtip sice má, ale spotřebuje k němu spoustu slov; jako by se v kině promítal nastavený televizní Comeback. Najdou se vskutku třeskuté okamžiky: sestřih zběsilého flámu, výrazy umělecké pózy, bílá hůl v seriálu Láska je slepá; navíc se tu hraje opravdu slušný bigbít. Jenomže start ve znaku zdravě drzé nekorektnosti se postupně rozmělní v pouť od mejdanu k mejdanu, kterou zdržuje ještě nadbytečná drogová odbočka, a ve finále dojde i na vzpomínkové výlevy se zpěvákovým otcem a na sáhodlouhé poučky, jak žít – sto vět tam, kde v Lásce nebeské stačí jediná. Nicméně za Africké dítě, opravdu výbušnou ukázku charitativního muzikantského kýče, a také za podmanivou poslední píseň si snímek může připsat alespoň deset procent nad průměr. (19.05.2020)