Dostaň ho tam

I wanna be a rock star... Judd Apatow opět nezklamal a přinesl další z komedií. Oproti minulému průměrnému filmu Funny People (který také i režiroval) z prostředí stand-up komediantů přichází s rockovou hvězdou. A jak bývá zvykem, je to pořádná nonstop jízda plná sexu, drog, rocku a humoru. Hláška za hláškou a vy nemáte šanci si všechny zapamatovat. A já se poprvé setkávám se slangem "It's Kubrickian". Takže je to poučný film, děcka! (25.09.2010)

Apatowova fekální dílna opět vytlačila další seriový produkt, z něhož se budou američtí soudruzi nepochybně bodře plácat do kolen a prskat kousky hamburgerů a popcornů do nižších řad. U předchozích "mistrových" produkčních počinů jsem si vždy docela příjemně protáhl atlase s čepovcem nevěřícným kroucením hlavou a rděl jsem se jako patnáctka před deflorací za toho dementa, který ty "humory" napsal. S nejhlubším zármutkem však musím konstatovat, že nebýt toho ohyzdného Superbad prasovředa v hlavní roli, tento výtvor by až tolik nesmrděl a nechal můj dávící reflex celkem lhostejným. Dokonce jsem se i několikrát cudně zachichotal a ten homoanglán sem tam vykazoval i náznaky charizmatu! Lepší dvojka, Džude! (18.10.2010)

U mě těžké zklamání. Vážné a rádobyhumorné momenty se nedaří skloubit dohromady. V rámci jednoho filmu nefungují. Dále, film je opticky ještě zdlouhavější, než úmorné Kopačky (ačkoliv je o pár minut kratší), má navíc výrazně méně vyrovnané tempo a chybí odzbrojující dospělost, na její místo se postavily obskurní ožralecké nechutnosti. Zfetovaný humor sice funguje v několika málo pasážích (scény z klubů, hulení Jefreyho), obecně je ale Hillovo ublinkávání spíše ke škodě. Přidáme-li k tomu zcela zbytečné a roztahané epizodky, vychází z toho pravděpodobně nejslabší Apatowština, hned po Pineapple Express. Jedno ale přehlédnout nelze. Dvěma slovy: Russell Brand. Tenhle člověk je na nejlepší cestě stát se druhým Johnnym Deppem. Jeho existence ve filmu je jako zjevení, které proplouvá naprosto napříč vším, na co jsme u Apatowa zvyklí. Především kvůli němu nakonec sahám po té třetí hvězdě. A dost velkou zásluhu má i na té druhé... Nefunguje mimochodem ani nějaké lepší zařazení ke Kopačkám. Je tu pouze jasná narážka na Sarah Marshall. Jonah Hill ale oproti očekáváním hraje úplně jinou postavu. P.S.: Vím, že nejsem příliš originální... Ale chci domů chlupatou zeď!! (26.09.2010)

Přesně na pomezí 3 a 4 hvězdiček a je zatraceně těžký se na jednu stranu přiklonit.Geniální scénky,u kterých člověk uchcává smíchy (návštěva Vegas a hulení Jeffreyho,skvostná hudební čísla) se naprosto pravidelně střídají s těmi nechutnými a zbytečně fekálními (Hillovo neustálé zvracení prostě NENÍ vtipný!).Camea jsou vysoce zábavná a párkrát jsem fakt vybuchl smíchy,ale nakonec asi nasolím silnější tři kvůli mojí těžké averzi vlči Russellu Brandovi.Ten chlapík je prostě Divnej.Ovšem chlupatá zeď je vážně super věcička a nutkání podívat se znova je až překvapivě silné... 70 % (14.01.2011)

Při prvním zhlédnutí jsem se docela vyděsil. Nechápal jsem kam zmizel duch výborných Kopaček. Přitom jsem se na rockovou hvězdu Alduse Snowa těšil... O nějaké 4 roky později dostává snímek druhou šanci. Celý děj se mě zdá najednou lepší, chytlavější a povedenější. Humorných scén malinko přibylo a na nudu tentokrát není čas. Solidní příběh o jedné docela složité cestě k výročnímu koncertu. Chlupaté zdi jsou jasně nejlepší! Musím každopádně pochválit volbu Jonaha Hilla. Až s odstupem času a hlavně po shlédnutí letošního Vlka z Wall Street dostávám teprve představu o jak moc kvalitního a přesvědčivého herce se jedná. 70 % (14.07.2014)