Reklama

Reklama

The Stoning of Soraya M.

  • Kanada The Stoning of Soraya M. (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Americký snímek natočený dle skutečné události, jež byla rovněž zpracována v knižní podobě, se odehrává na současném iránském venkově a vypráví příběh tří lidí: mladé Sorayi M., jež je vlastním manželem křivě a vypočítavě obviněna z cizoložství, za což jí hrozí smrt ukamenováním; její tety Zahry, emancipované ženy, která netouží po ničem menším, než po tom aby se svět dozvěděl pravdu o lidských právech a právech žen v ortodoxní islámské společnosti; a konečně francouzského žurnalisty a válečného dopisovatele Freidoune Sahebjama (James Caviezel), který se bez vlastního přičinění stává mužem, který věděl příliš mnoho. (kiddo)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (115)

BarryLyndon 

všechny recenze uživatele

Maximálně působivý a znepokojivý snímek..... .... a malá připomínka toho, že na světě ještě žijí stovky milionů v otřesných kulturně-legislativních podmínkách. Přesně ten typ snímku, kde od začátku do konce víte, co se stane, přesto se to tíživou formou valí kupředu a ani na vteřinu to nevybočí z premisy filmu perfektně věrné názvu, který zároveň slouží jako tldr shrnutí děje. Když se blížilo samotné kamenování, tak jsem měl z davového allahu akbar bobky, ufff... Strašně zajímavá je i doba ve které se to odehrává, mocně mi to evokuje padesátá léta u nás a i složení vrstev, které se dostaly k moci je podezřele podobné a je fakt jedno jestli se to v jedné zemi ve jménu rudé knížky, v druhé ve jménu alláha. U nás jsme se s tím už díky bohu vypořádali, jinde ještě trpí. Přitom zvláštní, že v dobách tvrdé totality, se k nám z Teheránu vozily západní věci, které tu nebyly k dostání. Nicméně jsem strašně rád, že jsem se narodil v rasistické, xenofobní, misogynní a vůbec hrozně předsudkové a zkažené white male společnosti a ne třeba někde v Iránu nebo Sýrii. Mimo tematiku a zdrcující filmovou gradaci mne uhranula (ne doslova!) Shohreh Aghdashloo, ta má na šedesátnici naprosto neuvěřitelné charisma a s jejím hlasem i sex appeal. Snad ji mimo štěků "teroristek" bude v západní tvorbě vidět více, zaslouží si to. Slabším povahám a ženám bych to asi uplně nedoporučoval. 10/10 ()

peiton 

všechny recenze uživatele

SPOILER!Myslíte si,že ak jeden alebo tisíc novinárov nakrúti reportáž za účelom toho,aby sa svet dozvedel pravdu o tom aké zverstvá sa páchajú v krajinách tretieho sveta,prosím vás,nebudte smiešny.Svet toto už dávno vie,i tak zatvára pred týmito zločinmi oči.Skôr za zločin sa pokladá tá skutočnosť,ktorá tomu predchádzala..V tomto konk.prípade išlo bohužiaľ o falošné obvinenie s cudzoložstva a tým pádom končí zbytočnou smrťou hl.postavy a to všetko len preto,že manžel obvinenej dostal chuť na iné ženské mäsko.Veľmi dramatický záver filmu nejedného chytí za srdce a dokonca i samotného verbala tuším zasiahol ten kameň rovno do srdca.Neľutujem ten čas,ktorý som si vyhradila pre túto snímku.Moje odporúčanie posúvam dalej... ()

Reklama

Maq 

všechny recenze uživatele

Uměleckými kvalitami filmu se zabývat nebudu, jsou zanedbatelné. Dílo ostatně zaujalo z jiného důvodu, a to jako obraz středověkých poměrů v současném Íránu. Jenže, co vlastně o Íránu víme? --- Román i film jsou dílem íránských politických emigrantů, a je tedy logické předpokládat, že režim ve své vlasti nemají rádi. Autenticitu popisované události popírají nejen íránské úřady, ale i mnozí obránci lidských práv. V každém případě, i pokud se nějaké ukamenování odehrálo, veškerá dramatizace události je románovou a scénáristickou fikcí. --- Íránská revoluce z r. 1979 nebyla žádná selanka, navíc krátce poté zahájil Saddám proti Íránu osmiletou vyčerpávající válku. Revoluce zrušila šáhovy soudy a několik let panovalo cosi jako "revoluční zákonnost". Tehdy se skutečně udály mnohé "soudy", většinou politické, podle civilizovaných norem nepřijatelné. Možná i nějaké to ukamenování. V polovině osmdesátých let republika obnovila systém řádných soudů a věci se vrátily do normálu. Vesnický soud s následnou exekucí je od té doby vyloučený. --- Následující statistiky jsem čerpal především z CIA World Factbook. Gramotnost Íránců, kteří byli ve školním věku po revoluci, dosahuje 97 procent. Stejné číslo pro muže i ženy. Podíl žen mezi studenty íránských vysokých škol je 55 procent. Osm procent poslanců íránského parlamentu tvoří ženy. Ženy volí a mohou být zvoleny stejně jako muži, a volby jsou demokratické, žádná fraška. 77 procent íránských žen užívá antikoncepci. Počet dětí na ženu v plodném věku poklesl ze 6.24 v r. 1978 na 1.83 v r. 2014. --- Co tato čísla říkají? Za šáha ženy rodily děti a stály u plotny. Dnes studují, chodí do zaměstnání, a mají tolik dětí jako Evropanky. Představa že islámská republika zachází se ženami středověkým patriarchálním způsobem je ve světle těchto čísel směšná. Íránská společnost se za vlády ajatolláhů zásadně a nevratně zmodernizovala. Ó ano, íránský režim je přísný a tak nějak nedůtklivý. Ale kdyby si svět o nás dělal představu podle filmu o upalování čarodějnic ve Velkých Losinách, byli bychom nedůtkliví taky. ()

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

No jo, to je tak, když je někdo zmrd a díky nástroji zla (ano, správně, náboženství) se mu podaří skrz vypatlané kamarády zničit život slušnému člověku. Sice to mohlo být o kousek kratší, nicméně závěr a především poselství tohohle filmu jsou tak silné, že je pro mě povinností dát plný počet hvězdiček. 90% ()

LINKIN 

všechny recenze uživatele

Myslim si, že manželství jde proti primárnímu smyslu naší existence, a to vehementně šířit svoje sperma co to jde. A všechny ty monogamistický sračky, kterejma nás krměj v Hollywoodskejch filmech, náboženskejch systémech a jejich domagmaticky vyznívajících svatých knihách jsou jen propaganda, aby sme si založili rodinu, měli děti a drželi ekonomiku, vždyť rodina je ekonomickej základ státu. Já mít doma takovou Sorayu, tak ji obšťastňuju od rána do večera. Pátou hvězdičku přidávám za emotivní scénu ukamenování, u které jsem nejednou musel otočit hlavu. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (2)

  • Scénář je adaptací románu francouzsko-íránského novináře Freidouneho Sahebjama z roku 1994. Tento román je zakázán v Íránu, protože má "kritický postoj vůči islámskému systému hodnot". (Dlee)
  • Keď francúzsko-iránsky novinár Freidoune Sahebjam vydal knihu "Ukameňovanie Sorayi M", stal sa z nej medzinárodný bestseller, ktorý upriamil pozornosť na praktiky kameňovania v Iráne, rovnako ako aj tamojšie nerešpektovanie práv žien. Aj napriek oficiálnym popieraniam bolo v mnohých krajinách sveta odsúdených na smrť ukameňovaním nespočetné množstvo ľudí, väčšinou však žien. (MikaelSVK)

Související novinky

Interview s Ježíškem

Interview s Ježíškem

10.12.2011

Anne Rice, autorka desetidílné knižní série Vampire Chronicles, podle které vznikly filmy jako Interview s upírem či Královna prokletých, překonala koncem devadesátých let vážné zdravotní potíže,… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno