Režie:
Rose BoschScénář:
Rose BoschKamera:
David UngaroHudba:
Christian HensonHrají:
Jean Reno, Mélanie Laurent, Gad Elmaleh, Raphaëlle Agogué, Hugo Leverdez, Oliver Cywie, Sylvie Testud, Anne Brochet, Denis Ménochet, Roland Copé (více)Obsahy(1)
6. června 1942 vstupuje v platnost nové nařízení francouzské vlády namířené proti židovskému obyvatelstvu. Jedenáctiletý Joseph Weismann proto odchází do školy se žlutou hvězdou na hrudi. Přesto žijí Weismannovi v přesvědčení, že mají stále důvody k radosti. Ale jen do úsvitu dne 16. července 1942, kdy do bytu vtrhnou muži v černých uniformách. Budí celou Josephovu rodinu a ženou je do autobusu… Po největší razii v dějinách lidstva, která proběhla pod taktovkou francouzské policie, se v pařížské cyklistické aréně tísní na třináct tisíc Židů. Pět dní bez vody, bez jídla a bez zdravotní péče. Dr. Sheinbaum (Jean Reno) internovaný spolu s ostatními dělá, co může. Intenzita rasismu šířeného zdejší kolaborantskou vládou hluboce zasahuje mimo jiné také sestru Červeného kříže Anette Monod (Melanie Laurent). (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (179)
Při přemítání nad snímkem a jeho nejvýraznějšími nedostatky mě napadají snad jedině nadbytečné a až karikaturní scény z Hitlerova okolí, které by bylo vhodnější buďto úplně vynechat, nebo je nahradit novinovými výstřižky či útržky Führerových projevů. Tento záporný bodík ovšem hravě přebíjejí mnohá pozitiva: nemálo povedených a sugestivních scén (shromaždiště na kolodromu; osudové odloučení žen, mužů a dětí; dojemná závěrečná shledání za doprovodu Debussyho nesmrtelné „Claire de Lune“), výborní dětští představitelé, strhující výkon Melanie Laurent a sympatická rolička pro Jeana Rena. Francouzi v otázce holocaustu sice nebyli zcela bez viny (nic ovšem není černobílé, postoj francouzského obyvatelstva se nijak výrazně neodlišoval od ostatních evropských národů a za činy představitelů jejich politické elity nelze obžalovat Francii jako celek) a určitá míra studu za jejich spoluvinu je zřejmě na místě, avšak v souvislosti s touto ožehavou tematikou se minimálně za jednu věc rozhodně stydět nemusejí, a to za tento povedený snímek. ()
16. července proběhne v Paříži vojenská akce, během níž jsou všichni Židi sestěhováni do obrovského Velodromu d´hiver. Po několika dnech, během nichž žijí v nepředstavitelných hygienických podmínkách, jsou deportováni dále po Francii do dalších sběrných táborů. S jednou skupinou jede i židovský lékař Jean Reno a zdravotní sestra-protestantka Melanie Laurent. Na venkově není situace o mnoho lepší, ale po nějaké době se přece jen zlepší. Jak už to ale bývá, po každém zlepšení následuje nacistická facka. Neviděla jsem zatím mnoho francouzských filmů s tematikou druhé světové války. Respektive ano, ale La Rafle se od nich liší. Je zaměřený na francouzské Židy, na psychiku davu, ve kterém jedinec ztrácí svou autonomii a stává se součástí většího celku. Reno i Laurent jsou skvělá dvojice a doufám, že se společně ještě v nějakém dalším filmu objeví. Film se dá shrnout takhle: "Rasistická čistka, jejímž spolupachatelem je Francie." Je to zhruba takové, jako bychom my natočili film o Čurdovi. "Spojenci by to nedovolili" - jak směšně zní tahle věta od Francouzky. ()
Filmů o židovském utrpení je veliká spousta. Odsun bohužel nepřinesl nic co bych už neviděl u jiných snímků. Existuje velké množství o podobné tématice, které jsou lepší např: Pianista, Schindlerův seznam, Šedá zóna. A pokud jde o Jean Rena, tak se nemusíte moc vzrušovat, nedostal tam moc prostoru. ()
Škoda, že naozaj silné scény (násilné odlučovanie detí od rodičov, razie v domoch atď) sú mohutne prekladané nezáživnou romantikou (svetospasiteľské ambície sestry Anette) a miestami až komickou vatou (zbytočné scény s Ádim). Namiesto nich by radový divák určite radšej prijal ucelenejší pohľad na historický podtext a ozrejmenie opisovaných udalostí. Mňa osobne by ešte zaujímalo, kedy sa takejto sebareflexie dočkám aj od slovenských filmárov... ()
Tento film som videl viackrát a na tému holokaustu je rozhodne jeden z najlepších, aké som videl. Tento film nejde cestou silných explicitných scén, ani boja medzi ľuďmi a prislusnikmi policie. Tu vidíme tú čistú beznádej v očiach detí a hlavne rodičov a tak je to neskutočne emotívne a ťažko stráviteľne. Tie pohľady, smútok, strach sa tu dajú krájať a práve v tom je úžasný, ako verne je to celé podané. Videl som veľa podobných filmov, ale tento s ťahúňom filmu Jeanom Renom je v mojich očiach veľmi vysoko. Silne 4*. ()
Galerie (39)
Zajímavosti (22)
- DVD filmu bolo vydané 7. septembra 2010 a stalo sa vo Francúzsku číslom 1 v predajnosti počas troch po sebe nasledujúcich týždňov. (Arsenal83)
- Emmanuelle Seigner bola pôvodne obsadená do úlohy Joovej matky Sury Weismann, no tri týždne pred natáčaním odstúpila. Rolu nakoniec dostala Raphaëlle Agogué. (Arsenal83)
- Jean Reno bol prvým obsadeným hercom a hoci je jeho meno v titulkoch ako prvé, vo filme sa objavil len v približne 45 minútach. (MetalMesiah)
Reklama