Pamětnice

Kdyby to Vlado pojal jako středometrážní snímek o zhrzenosti jedné, bývalým režimem na kolena sražené, důchodkyně, která se po přehnaně dlouhých letech dovolává lidské spravedlnosti mezi svými spolužáky, bylo by to dost slušné, zbytečně nenatahované drámo, které se na konci nepochybně odehrálo. Ale ne, scenárista je jasný, a proto nesmí chybět nucený, nesmyslný humor, neskutečně tragičtí neherci, Magnuskovi kočovní oblíbenci, kdejaký známý ksicht a skrytě viditelné reklamy sponzorů. Vedlejší casting je jedna velká tragedie. V životě nepochopím, jak se mohl rejpal z Černých ovcí pustit do celovečerního filmu, a to ještě se starou, hereckou elitou. Pomiňme fakt, že ne každému bylo v době natáčení kolem 80ti let, to už tak ve filmech bývá, ale pominout fakt, že si toto vzali dobrovolně na triko dva absolutně nezkušení, filmoví tvůrci, již v mých očích nelze. Neskutečně odfláknutý potenciál. Z respektu k hercům dávám dvě. (24.09.2013)

Bylo mi sympatické, že tvůrci sami přiznali problémy s dramaturgií. Líbilo se mi, že někdo dal velkou filmovou příležitost generaci nejstarších, ale stále zajímavých herců, aniž by z toho dělal nějaký tyjátr. Horší to ale je s množstvím postav, které působí přebytečně, protože jen málo postav má skutečně svou roli ve filmu. A co se týče minizápletky se stínem minulosti, ta spolu s filmem vyšumí do takového vzduchoprázdna, že jsem nevěřil vlastním očím. (02.11.2009)

Asi jenom Vlado Štancel ví, proč se do tohohle projektu pouštěl. Jeho režisérský debut Mezi námi přáteli nedopadl ani trochu dobře (opět s Daliborem Gondíkem!) a tak si "pan Testovina" vyrazil do českého filmového domu důchodců a natočil tenhle hybrid. Výstupy Jana Skopečka jsou plagiátem Troškových Kameňáků, Tomáš Magnusek opravdu není a nikdy nebude "novodobým Hugo Haasem", jak o něm ve své minibiografii píše kolega frufru2. Je to neherec, a ke smůle Pamětnice nutno dodat, že mezi všemi zde zúčastněnými neherci ještě nejlepší. Obsazení Josefa Zímy, Jana Cimického a konec konců ani pana režiséra samotného nemá hlubší opodstatnění, divák trpí při pohledu na herecké tápání Jaroslava Čejky, Uršuly Klukové i Zdeňka Srstky, o Daliboru Gondíkovi ani nemluvě. Scénář je sledem velmi špatně napsaných a ve směru k divákovi bezohledně amatérsky odehraných dialogů (co proboha mají být ty řeči při nakupování, postava sousedky Koudelkové či uměle zinscenovaný střet Roma a skinheada?). Vlado Štancel na režisérké židly vybouchl, a jestli se mu profesní debut nepovedl (neviděl jsem, a ani nikdy neuvidím), druhý pokus je naprostým fiaskem. A teď pozitiva: Milá postava sexuálně prospěchářského vysokoškolského pedagoga Vernera (ztvárněná Vladimírem Brabcem) a pak životní moudra Milušky Bínové (skvělá Libuše Švormová, která jako jediná nepůsobí herecky toporně, křečovitě = trapně). Prvních 61 vteřin filmu. (20.06.2010)

Velké, velké zklamání. Svým předchozím filmem geroj režisérské stoličky Vlado Štancel ukázal, že natočit dobrý film umí, v Pamětnici vak šlo vše proti němu. Starého psa novým kouskům nenaučíš; režisér tentokrát nedostal taková herecká esa, jako je například pan Gondík, a výsledek tomu odpovídá. Velká škoda, že pan Štancel hraje jen významnou a velice vtipnou, přesto však malou roli, zatímco do popředí se dere tlustý, otylý a zpocený Magnusek, který neumí ani hrát, ani psát scénáře. To je ostatně další velká chyba filmu; smysl pro humor pana Štancela je nevyčerpatelný a pro českou kulturu nenahraditelný – naopak neochmýřený Magnusek asi neví, co to vtip je. Jedna hvězda panu Štancelovi za snahu; už se těším na Rekvalifikaci, opět plně kontrolovatelnou režisérem, scénáristou i hercem v hlavní roli Vlado Štancelem. (25.04.2011)

Realismus až do morku kostí, místy přecházející v karikaturu. Generace poválečných maturantů je skvěle vystižena, herecké výkony skvělé. (Až na Vlastu Fialovou, ale ta přehrává vždycky, všechno a všude!) Hlavní hrdinka Miluška Bínová v podání Libuše Švormové snad nemusela být až tak moc originální, moje sympatie tím sice nezískala, ale "proti gustu žádný dišputát", jak už s oblibou říkával pan mlynář v Babičce. A co se týče statečnosti a odvahy zastat se člověka, který je u vládnoucí moci v nemilosti, takového hrdinu abys hledal i v poledne s lucernou! Včera, dnes i zítra! (04.07.2017)