Adam

Když jsem nad tím filmem přemýšlel, ta holka si sama vcelku rychle podepsala ortel. A to stačilo skutečně málo. Aneb film o lidech, kteří k sobě patřili od A do Z aniž by si to uvědomovali a také velice příjemná romantická komedie s výborným Hughem Dancym, o kterém jsem předtím jak jsem živ neslyšel a nádherné Rose Byrne, o které už patrně budu slýchávat čím dál častěji :-) (12.09.2011)

Celkom pravdivo napísala komentár Evulienka3 ja sa priznám, čakal som malinko viacej, ale za peknú pesničku s nostalgickým klavírom pridávam jeden bod. A na záver malá poznámka. Filmy o autistoch o postihnutí Aspergerovým syndromom, neoznačujem ako "komédia" . Nám obyčajným ľuďom sa ich počin často zdá ako úsmevný či komický, ale je to práve tým, že ich nepozáme necítime s nimi. A možno práve my sa im zdám byť divní.. (25.01.2017)

Ani nevím, čím mě tenhle film zaujal, ale nechal ve mně něco, kvůli čemu jsem po vypnutí filmu nemohl vypnout onen zvláštní pocit naplnění a přestat o něm přemýšlet. Ano, nádherná Rose Byrne zapůsobila, ale dozajista je třeba vyzdvihnout především hudbu. Nevím jak se to stalo, Ch. Lennertze vlastně téměř neznám, ale tohle mě chytlo a hnedka jsem se sháněl po soundtracku. Hugh Dancy byl místy trochu mimo realitu, a to i tu Aspergero-syndromovou, ale zahrál svou roli se ctí. Celkově byl tenhle snímek víc než povedený, ale ten závěr mu nějak pořád nemůžu odpustit. Ne, nejde to. (hodnoceno ***) (13.02.2012)

Tak pokud někoho neurazí těžká neoriginalita tématu, zpracování to určitě nebude. Hlavně Rose se mi líbila ještě víc než rozklepaný a nechápavý Hugh Dancy. Taky to je tím, že je dost kost. Každopádně nejenom díky ní těch pár desítek minut příjemně uteklo. Výš ale hodnotit nemůžu hlavně díky škatulkové přecpanosti, a to i dost kultovnějšími kousky. A aspergera máme občas asi všichni.. (03.03.2010)

To, že něco neskončí hepáčem, ještě neznamená, že z toho automaticky bude skvělá pecka s hustym koncem. On by to v zásadě byl i celkem průměrnej až příjemnej romantickej film, nebejt teda toho obrovskýho množství všech různejch klišé, stereotypů a nezajímavý předvídatelnosti. Vysloveně skvělej je pro změnu Hugh Dancy i jeho role (a kterej byl ostatně důvod /společně s Rose Byrne/, proč jsem se na film vůbec koukal) - ten mě opravdu a upřímně celej film bavil, zaujaly mě taky ještě asi ty tři jeho poznámky ohledně vesmíru a taky celkem povedenej soundtrack, díky kterýmu jsem přišel na Joshuu Radina, ten celej zbytek ale byl vysloveně podprůměrnej - tim myslim scénář, zápletky, vykreslení dalších postav atd... Takže za mě je to celkem obyčejnej vztahovej film se skvělym Dancym, kterej do podprůměru strhává nálož zbytečností a divností. WTF moments: I v roce 2009 už byl google - takže celá scéna, kdy se Beth jde za ředitelkou do ředitelny ptát na to, co to vlastně ten Asperger je, a jestli s někym takovym má mít vztah, je WTF až na půdu - a scén tohodle typu tam bohužel bylo víc: Vyprávění pohádky ve školce, pokus o humor v "postelový scéně", kdy to asi má bejt vtipný proto, že si nejspíš máme myslet, že mluvěj o sexu, ale ono ne (hahaha!) - jde jen o trénink na pohovor (hahaha!!!). K tomu nálož dalších klišé (třeba vztah Beth s jejím odzačátku jasnym badass otcem), konflikt Adam vs. otec - a ze slušnejch 3* se tak pro mě nevyhnutelně stávaj už míň slušný 2*. (13.03.2018)