Adam

Rádoby hlubokomyslná polokomedie o tom, jak je život pes a jak je super se zalovískovat a co z toho může být za průšvihy (které už jsou super o něco, o dost, míň). Až nápadně podobné skvělému 500 Days of Summer, jenže bez Zooey Deschanel a sarkastických poznámek a životních pravd. Chápu, že je poněkud náročné pracovat s emocemi, když má vaše hlavní postava aspergera, ale režisér se aspoň mohl rozhodnout, jestli z toho chce mít komedii nebo drama. Zkusil smíchat obojí a doufal, že to vyjde, vždyť život je hořkosladký, no ne? Navíc mi přijde, že obsazovat do rolí asociálních bloudů herce, co by mohli na obálku lifestylových časopisů, je tak trochu výsměch všem těm upgradům, co člověk ráno zkouší před zrcadlem...nebylo by to poprvé, kdy bluma vypadá jako zakázané ovoce. (10.07.2013)

Dovedu si živě představit co se ziskuchtivému tvůrci honilo hlavou: "Mohl bych natočit klišovité romantické drama a jeho hlavní postava by mohla trpět něčím zajmavým...třeba Aspergerovým syndromem. Trochu o tom povyprávět, to lidi určitě zaujme. Hlavně to pak celé zabalit tak, aby to vypadalo lehce artově, ale zároveň aby se to líbilo masám. Toho autistu by mohl hrát sexy chlapík, jehož vypracovanou hruď ukážu hned ve 3. scéně. Zašolichám do toho nějaké to "I love you daddy", dramatickou soudní při, kterou ale samozřejmě vyvážím několika záběry na medvídka mývala v Central Parku, zepár životních zvratů, rozkol v rodině, nějaké ty vyšinuté scény, ale hlavně nezměrné množství rozplizlé romance, čímž se mi určitě podaří zakrýt tu naprostou absenci originality děje. Úspěch je jistojistě zaručen! $$$ " Předpokládám, že k DVD budou přidávat papírové kapesníky a letáček o lakrimozitě. (15.01.2010)

Poměrně originální drama, které nezapadá do žádné romantické škatulky. Příběh nám přibližuje strasti "citového" života lidí s Aspergerovým syndromem (kdo věděl do shlédnutí filmu co to je, tak má u mě bod :-), který jim právě znemožňuje jakékoliv city vyjádřit nebo je poznat u druhých. Zajímavý námět byl podpořen slušnými hereckými výkony a netradičním koncem, který já osobně oceňuji (vůbec se nedivím Beth a osobně si myslím, že to bylo nejlepší rozhodnutí, které mohla jak pro sebe tak pro Adama učinit). (14.01.2010)

To, že je autismus a Aspergerův syndrom velice neoriginální téma, to se tu píše v mnoha komentářích. Nebudu se tomu tedy již věnovat. K filmu mám hodně různých výtek. Tak například, film jsem pustila, a po devíti minutách jsem měla pocit, že sleduju nejnudnější film na světě. Pak mi ale došlo, že jsem už viděla i Archipelago (2010), takže místo nejnudnějšího filmu je už obsazené. Tak teda sleduju dál. Po devatenácti minutách jsem věděla přesně co se bude dít, jak to dopadne, a bylo mi jasné, že na konci Beth napíše dětskou knížku jménem Adam. Kolem dvaadvacáté minuty jsem se zamyslela nad tím, že to přeci jenom Dancy docela slušně hraje, a za to taky jedna hvězda. Dál mne to ale vůbec nebavilo. Nudila jsem se i po šestapadesáti minutách, i po hodině a jedenácti minutách. Hlavní ženská postava mi byla čím dál méně sympatická, a jenom se tam odehrávalo přesně to, co bylo už od začátku jasné. Ke konci potom ještě začala znít velice nevkusná písnička, která podtrhla celý ten patos, který se z celého filmu valí. A krom toho mi připadal velice špatný i český dabing. Docela často odvádí čeští dabéři velice dobrou práci, ale v tomto případě tedy Matouš Ruml spolu s Kateřinou Lojdovou celému filmu velice přihoršili. (22.08.2012)

Na rozdíl od mnoha jiných zdejších uživatelů-odborníků se v psychodiagnostice příliš nevyznám, takže nehodnotím přesnost vykreslení života "aspíků" (i proto, že osobně žádného neznám), ale jakousi lidskost příběhu a příjemné herecké obsazení, na které se dobře dívalo. P.S.: Jak je možné, že jsem do dnešního dne neznala jméno Christopher Lennertz?! (16.12.2011)