Adam

Asperger je v posledni dobe vdecne tema mnoha filmu, ale ve skutecnosti, je v techto filmech asperger zcela zbytecny (az na par vyjimek).. Bez adamova aspergera by to byl mnohem vice uvolneny romanticky film, zkratka fenomen je fenomen a tem se dnes da tezko vyhnout, originalitu je velmi tezke objevit. (08.01.2013)

Na rozdíl od mnoha jiných zdejších uživatelů-odborníků se v psychodiagnostice příliš nevyznám, takže nehodnotím přesnost vykreslení života "aspíků" (i proto, že osobně žádného neznám), ale jakousi lidskost příběhu a příjemné herecké obsazení, na které se dobře dívalo. P.S.: Jak je možné, že jsem do dnešního dne neznala jméno Christopher Lennertz?! (16.12.2011)

Ani nevím, čím mě tenhle film zaujal, ale nechal ve mně něco, kvůli čemu jsem po vypnutí filmu nemohl vypnout onen zvláštní pocit naplnění a přestat o něm přemýšlet. Ano, nádherná Rose Byrne zapůsobila, ale dozajista je třeba vyzdvihnout především hudbu. Nevím jak se to stalo, Ch. Lennertze vlastně téměř neznám, ale tohle mě chytlo a hnedka jsem se sháněl po soundtracku. Hugh Dancy byl místy trochu mimo realitu, a to i tu Aspergero-syndromovou, ale zahrál svou roli se ctí. Celkově byl tenhle snímek víc než povedený, ale ten závěr mu nějak pořád nemůžu odpustit. Ne, nejde to. (hodnoceno ***) (13.02.2012)

Milý film s fajn námětem, dobře napsanými postavami a sympatickým obsazením. Rose Byrne mě zde vyloženě okouzlila - v době premiéry 30 letá, zde byla zachycena pravděpodobně na vrcholu své krásy, a nevybavuji si film, v němž by se mi líbila víc. Postava Beth je v jejím podání něžně ženská, zranitelná a velmi okouzlující (a evidentně vyhledávající problematické partnery, čímž v podstatě kopíruje cestu své matky - postavy Bethiných rodičů jsou zde hodně důležité, byť mně osobně ta dějová linka s nimi přišla poněkud otravná). Sledovat její sbližování s Benem (herecky velmi přesvědčivý Hugh Dancy) mě neuvěřitelně bavilo a strašně jsem jim držel palce, aby jim to vyšlo. V tomto ohledu mě závěr filmu hluboce rozesmutnil, ačkoli od jistého momentu začalo být evidentní, že to jinak dopadnout nemůže - naposledy jsem byl takto zklamaný snad někdy před 3 lety u La La Landu (a smutnější jsem z toho byl o to víc, že to rozuzlení bylo vlastně optimistické). Když jsem se podíval na Mayerovu filmografii (nepříliš početnou - ten chlapík natočil jen 3 filmy plus pár epizod nějakých seriálů) - nikdy dřív jsem o tom režisérovi neslyšel - došlo mi, že Adam byl s vysokou pravděpodobností ojedinělým tvůrčím vzmachem, který se už asi nebude opakovat - což je škoda. Od člověka, který mě jedním filmem dokázal tak nadchnout, bych s chutí rád viděl i něco dalšího. (Stejně tak Rose Byrne, dnes již o 10 let starší, si takovou roli už nezopakuje - v takových chvílích si nelze nepovzdechnout, jak je život efemérní). (24.02.2020)

Celkom pravdivo napísala komentár Evulienka3 ja sa priznám, čakal som malinko viacej, ale za peknú pesničku s nostalgickým klavírom pridávam jeden bod. A na záver malá poznámka. Filmy o autistoch o postihnutí Aspergerovým syndromom, neoznačujem ako "komédia" . Nám obyčajným ľuďom sa ich počin často zdá ako úsmevný či komický, ale je to práve tým, že ich nepozáme necítime s nimi. A možno práve my sa im zdám byť divní.. (25.01.2017)