Zabriskie Point

Antonioniho styl se mi opravdu líbí. Vždycky věděl jak film udělat dobře. Zvláště u Zabriskie Point se doopravdy vyřádil svým citem pro nadčasovost, kterou bohužel ne každý vidí. Nemá cenu popírat, že snová scéna milování v poušti je nepříliš vkusná, ale s trochou nadhledu se jedná o nejlepší scénu ve filmu, protože zde Antonioni u díváků vyvolal jejich tužby a uvědomnění si sebe samých jako lidí. Z reakce hlavní hrdinky poté co se dověděla, jak skončil její partner je jasné, že pro ně jejich románek neznamenal o nic méně, než pro jiné láska na celý život. Zkrátka a dobře lidské pokolení má mnoho chyb, ale i mnoho krás a vymožeností a těch si máme cenit nejvíce. To považuji za největší poselství Zabriskie Point. (02.04.2008)

Kdybych žil na konci šedesátých let na jihu USA, tak bych Zabriskie Point prožíval asi trochu jinak než jako nezaujatý divák, který se narodil až o tři dekády později. Ten skoro až antiamerický postoj Antonioniho je vyhnaný do extrému a není se co divit, že v Americe pak už nic nenatočil. Jako všichni ostatní musím vyzdvihnout vynikající hudbu a závěrečný grupáč. Antonioniho styl se mi začíná moc líbit. (07.07.2013)

Vzdor a vzpoura mládeže proti společnosti a systému, spoutaným zastaralými konvencemi a sociálním řádem symbolizujícím pouta pro spravedlnost a volnost. Dvě hlavní postavy v sobě ztělesňují hořkost i sílu celého hnutí, které se na Západě a v tomto případě zvláště v USA na konci 60. let zrodilo. Mladík Mark, idealistický, zato však energický je odhodlán a schopen pro změnu vykonat (byť naivní) čin. Dívka Daria instinktivně cítí stejný odpor ke stavu společnosti, místo v činu ale hledá úlevu v úniku (k meditaci, hudbě, představám). Jejich cesty se nakrátko spojí, což si oba náležitě jako mladý pohledný muž s mladou hezkou dívkou v éře hippies užijí.... Pak ale musí nastat zlom, stejně jako musel nastat zlom v historii celého hnutí. Ten, jenž se rozhodl aktivně proti systému konat, musí být vzhledem k celkovým okolnostem zákonitě systémem zničen. Ta, která se rozhodla "jet vpřed", ztělesňuje všechny ty, kteří sami či po vnějších tlacích ze svého (zjednodušeně řečeno) "hippies opojení" vyrostli nebo se ho museli vzdát. Zničení staré společnosti a jejího systému tak zůstalo navždy jen v jejich představách. (P.S. - v tom lepším případě, v tom druhém se z nich později paradoxně stali tzv. yuppies, tedy mladí konzumně orientovaní ambiciózní příslušníci vyšší třídy, kteří se plně ztotožnili s hlavními společenskými znaky, proti kterým v raném mládí bojovali.) (30.09.2012)

Na tomto filmu mě fascinuje zachycení naděje roku 1969 - už je konec prudérní Americe, konec s bigotní regulací milostneho vztahu, jenž se může realizovat pouze v církevním manželství, což vede jen k tiché toleranci nevěry jako daně za vznešené církevno. Je konec s cenzurou ve filmu, ve společnosti. Na morální pustině Ameriky vyschlé až na troud se něžně miluje budoucnost Ameriky. A jeďte se podívat do Států teď - je to horší než v padesátých letech! Církevní bigotnost, cenzura...jen tenhle fim mi dává naději a proto ho miluji. (17.09.2008)

Michelangelove rozprávanie príbehu je komplikované,môže nastať nuda,čo v mojom prípade nenastalo. Mark a Daria sa stretnú pri okolnostiach,kde Mark je v tom tzv.nevinne,ale už je neskoro,pár spoločných chvíl,ktoré spolu prežijú,stoja za to.Pripomenulo mi to Easy Rider. Snímok má dusnú atmosféru,ktorá ukazuje Ameriku v problémoch,v ktorých sa nachádzala. Nevedel som sa dočkať záverečného deštruktívneho finále výbuchov luxusnej vily v Darianich predstavách snímané niekoľkými kamerami z rôznych uhlov+dalšie ultra spomalené zábery vybuchujúcich televízorov,chladničiek...,že „devastátor” Michael Bay musí mať určite veľkú radosť,keď jeho to tak baví... (13.02.2014)