Reklama

Reklama

V roku 1969 na losangelskej univerzite vrie nespokojnosť študentov. Jeden z nich, Mark, vidí, ako polícia násilím rozháňa demonštráciu, pričom zastrelí jedného zo študentov. Mark chce strelca zabiť, niekto ho však predbehne. Mark je však hlavným podozrivým a tak uteká na letisko, kde sa zmocní malého športového lietadla. (STV)

(více)

Recenze (117)

Superpero 

všechny recenze uživatele

Ze začátku se nám předvede parta přiblblých hipísáckých rádobyrevolucionářů, kteří mermomocí chtějí "něco změnit" a to třeba střelbou do policistů. Vše se děje v horkém pulzujícím velkoměstě. Paralelně s tím vidíme bosse nějaké stavební firmy, jak plánuje výstavbu nových sídel v poušti. Tohohle úspěšného chlápka a vše co představuje Antonioni kritizuje jako ztělesnění "systému." (přišlo mi to tak). Po určitých dějových peripetiích se ten hipík vyspí s atraktivní dívkou v poušti, z čehož se stane jakýsi symbolický grupáč. Vše pak spěje k neodvratně tragickému konci. Myšlenku tohoto filmu jsem pochopil a docela mne to i oslovilo, ale chování hlavního hrdiny prostě zcela neschvaluji. Přišel mi jako takovej ten synáček z bohatý rodiny, co roupama neví coby tak si hraje na hroznýho revolucionáře a když přestřelí a je po zásluze rozdrcen společností, tak je z něj najednou tragická oběť? Sorry, tohle vám nežeru. To ovšem nemění nic na tom, že film je velmi zručně a sugestivně natočen. Jeden krásný záběr, střídá druhý a do toho hraje skvělá oldies hudba. Herecké výkony jsou poněkud amatérské, ale to jaksi podtrhuje filmovost toho všeho (nevím jak jinak to vyjádřit). Až na ten grupáč a zbytečně dlouhé zpomalené výbuchy na konci opravdu dobré. Já jen prostě nemám rád hlubokomyslnou symboliku (čti onanii), která se dá vysvětlit více možnostmi. ()

rudeboy 

všechny recenze uživatele

Vcelku zaujímavý film, v ktorom sa rieši láska dvoch náhodne sa stretnúcich ľudí a protesty amerických študentov proti vojne vo Vietname. Má to myšlienku, ale niektoré pasáže (krúženie lietadla nad autom, či grupensex v púšti) sú až priveľmi naťahované a spomalujú celý film, do takej miery, že to až nudí. Lepšie tri hviezdičky. ()

Reklama

Bluntman 

všechny recenze uživatele

Zabriskie Point je mi z počinů Michaelangela Antonioniho tak nějak nejblizší, protože je ve své mladickosti a optimismu do jisté míry obdivuhodný. V tom filmu nejde o to, " očem je", "co" se v něm děje a "jak" jsou dramatické situace a jak dobře jsou zvládnuty dramaturgické zákruty vyprávění šinoucí se odnikud nikam, ale "jak je to ztvárněno" - nemáme být překvapováni vyprávěním, ale stylistickým systémem filmu, kdy jsme zaraženi, odkud se postavy objeví, z jakého úhlu je kamera snímá a popř. že jde za nimi. Filmu-aktu, jenž je útokem proti establishmentu a sledem impresí hlavní hrdinky, věnovaly své odborné práce či zmínky i takové osobnosti jako filozofové Gilles Deleuze či Foucalt, a tak jsem si svůj názor nemohl nechat jenom tak pro sebe :-): http://hobituvblog.blogspot.com/2008/01/zabriskie-point.html . ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Šmarja, co to zase bylo? Pokud je nějaký režisér, jehož režijní styl mi absolutně nesedí, pak je to Antonioni. Jeho postavy, scénáře a aranže scén a vůbec všechno absolutně nechápu. Za celé dvě hodiny se mi líbila jediná scéna - soulož na Zabriskie Point. Jinak mě nic z filmu vůbec neoslovilo a hlavně - neobohatilo. Když se hádají studenti, musí to zabrat ve filmu aspoň deset minut, když vybuchne barák, musí to být aspoň 14x, když přistává letadlo, musíme ho natočit minimálně z 18ti úhlů. Antonioniho fanouškové, nezlobte se, ale na tohle já vážně nemam... ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Na tomto filmu mě fascinuje zachycení naděje roku 1969 - už je konec prudérní Americe, konec s bigotní regulací milostneho vztahu, jenž se může realizovat pouze v církevním manželství, což vede jen k tiché toleranci nevěry jako daně za vznešené církevno. Je konec s cenzurou ve filmu, ve společnosti. Na morální pustině Ameriky vyschlé až na troud se něžně miluje budoucnost Ameriky. A jeďte se podívat do Států teď - je to horší než v padesátých letech! Církevní bigotnost, cenzura...jen tenhle fim mi dává naději a proto ho miluji. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (11)

  • Na hudbě k filmu se podílela tehdy začínající hudební skupina Pink Floyd. K hudbě, která v budoucnu Pink Floyd celosvětově proslavila, se ale soundtrack neblíží. Kapela totiž tehdy tvořila v duchu psychedelismu. (Rondon)
  • Ve filmu se objevuje i Harrison Ford, ale nemluví a ani není uveden v titulcích. (Terva)
  • Závěrečná pětiminutová destrukce byla natáčena deseti kamerami, díky čemuž mohl být poté výbuch ve filmu zopakován z několika úhlů pohledu. (Terva)

Související novinky

Projekt 100 pro rok 2008

Projekt 100 pro rok 2008

29.11.2007

V první půli příštího roku připravila Asociace českých filmových klubů už 14. ročník Projektu 100, který nabídne do české distribuce dalších deset kvalitních a celosvětovou kritikou oceňovaných… (více)

Reklama

Reklama