Reklama

Reklama

V roku 1969 na losangelskej univerzite vrie nespokojnosť študentov. Jeden z nich, Mark, vidí, ako polícia násilím rozháňa demonštráciu, pričom zastrelí jedného zo študentov. Mark chce strelca zabiť, niekto ho však predbehne. Mark je však hlavným podozrivým a tak uteká na letisko, kde sa zmocní malého športového lietadla. (STV)

(více)

Recenze (117)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Už před více jak čtyřiceti lety si legendární režisér Michelangelo Antonioni všiml, že současná společnost je pohlcována konzumem. Jaké by to bylo, kdyby se jedinec odtrhnul od konzumní společnosti? Ne zrovna v tom smyslu, že by se stal rebelem nebo šel někam demonstrovat za lepší budoucnost Země. Ne, co kdyby si zvolil cestu, kdy si prostě bude dělat, co bude chtít, ale s tím, že nechce nikomu ubližovat. Dobře, možná ukradne letadlo, ale ne proto, aby kradl, ale proto, aby létal. Film má tři zásadní momenty - alespoň dle mého. Tím prvním je scéna ve vězení, kde chce Mark vyplatit svého kamaráda, ale proto, že je moc snaživý, je preventivně zatčen. Mladý člověk na přelomu 70. let, jako kdyby se rovnal něčemu nepřirozenému, co společnosti může jen ublížit. Útěk od takového zacházení se jeví jako naprosto pochopitelný. Druhým momentem je skupinový sex v Zabriskie Pointu, kde se mladí lidé milují, protože prostě mohou. Je to ukázka jejich volnosti, jejich nespoutanosti. Jenže je to pořád jen útěk. To, co chtějí, mohou dělat jenom v zemi nikoho. Třetím momentem je pak finále - exploze domu, který představuje onen nenáviděný konzum. Jako kdyby zde Antonioni říkal, že pokud chce člověk dosáhnout toho svého, lze to učinit pouze cestou destrukce. Jinak není změna možná. Útěk zůstane útěkem, pokud se starý pořádek nezmění. Dokud k tomu nedojde, vše bude stejné. Jenže cena takového rozhodnutí bývá vysoká jako v tomto případě. Film skvěle podtrhuje puntičkářsky vybraná hudba. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/08/parmeni-krysy-z-temnot-mi-4-blazniva.html ()

rudeboy 

všechny recenze uživatele

Vcelku zaujímavý film, v ktorom sa rieši láska dvoch náhodne sa stretnúcich ľudí a protesty amerických študentov proti vojne vo Vietname. Má to myšlienku, ale niektoré pasáže (krúženie lietadla nad autom, či grupensex v púšti) sú až priveľmi naťahované a spomalujú celý film, do takej miery, že to až nudí. Lepšie tri hviezdičky. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Úvodem nás režisér přivádí mezi komunitu vzrušeně diskutujících vysokoškolských studentů. Okupační stávka univerzity si žádá aktivní zapojení a nové nápady. "Vytvoříme neprodyšnou barikádu z aut," napadne kohosi. "A mohli bysme začít tvým sporťákem," zní odpověď doprovázená srdečným smíchem. Nikoliv, vysokoškolští studenti jsou přes revoluční zápal příliš inteligentní na to, aby ničili vlastní automobily. Cizích aut přece na ulici stojí mraky. Nechci být nespravedlivý, bylo by nefér srovnávat dnešní rozmazlené levičáky z prominentních rodin a univerzitní prostředí ovládané politikou korektnosti s těmi, kdo v 60. letech bojovali proti reálnému rasismu a nespravedlnosti. Antonioni nebyl politicky orientovaný tvůrce, Zbriskie Point představuje v jeho tvorbě netypickou odbočku. Angažovaní režiséři typu Pasoliniho by se jistě pokoušeli o politický komentář a s největší pravděpodobností by tuto látku natočili mnohem hůř. Ale i tak projevuje Antonioni přílišnou fascinaci revolučními náladami mezi studenty a je jasně patrný malý časový odstup od 68. roku, který zahýbal západním establishmentem. Režisér nechává svého hrdinu pilotovat letadlo a to je i dnes koníček vyhrazený vyšší střední třídě, v 60. letech to byla vyloženě doména bohatých. Milování v poušti na geologickém podkladu, který Antonioni svým hrdinům přisoudil by se rovnalo tak krutému aktu, že by ho ani kat Mydlář nevymyslil. Jistě, mělo jít o symbol svobody, ale nějaký rozumější nápad by tam nebyl? Závěrečná scéna účtování s kapitalismem pomocí série výbuchů luxusních sídel může být dnes ironickou připomínkou obrácení společenských rolí a politických preferencí. Dnes platí jiné vzorce a jiná spojenectví. Chudí volí konzervativce a pokrokových miliardářů najdete tucty. Antonioni a nejen on by se divil dnešní vzpouře chudých proti levicové meritokracii. Zabriskie Point je dnes zajímavý ne pro nějaké poselství nebo zachycení dobových nálad, ale pro skvělou kameru a hudbu a obecně pro svůj filmový jazyk. Celkový dojem: 55 %. ()

SeanLSD 

všechny recenze uživatele

Do polovice či kedy bomba, vysoko aktuálna a autentická, točená s veľkým filmárskym umom a nadšením priamo v tej dobe a na tých miestach, kedy sa to dialo... - ale potom sme sa v tej púšti všetci trochu stratili, nie ? V rámci štúdia revolučných 60. rokov na to ešte asi niekedy mrknem, snáď ma to znovu neuspí... ()

Jordan 

všechny recenze uživatele

Zabriskie Point je hlboko zasadený do doby, v ktorej bol natočený a ktorú reflektuje; má v sebe poetiku, mystiku, erotiku aj politiku; navyše to je po stránke hudobnej (Pink Floyd) a najmä po stránke vizuálnej (lietadlové pasáže, záverečné explózie) úplne extravagantné (v tom najlepšom zmysle toho slova) a skvostné; Antonioni sa pre väčšinového a mainstreamového diváka prijíma a trávi asi trochu ťažšie, no rozhodne to je film, ktorý treba zažiť; na to, že má 40 rokov je dynamický, svieži a aj keď artový, tak pochopiteľný; mladý antonioni bol naozaj macher (na staré kolená podľa mňa sa z neho stal trochu nudný starček hoviaci si v nahotinkách), no minimálne za Blow-Up a Zabriskie Point ho musím milovať! ()

Galerie (45)

Zajímavosti (11)

  • Michelangelo Antonioni se před natáčením filmu setkal s Jimem Morrisonem a požádal ho o spolupráci na soundtracku k filmu. The Doors přišli s písní L'America, kterou však Antonioni ve filmu nepoužil stejně jako klavírní kus Richarda Wrighta z Pink Floyd, z kterého se pak vyklubala píseň Us and Them použitá na albu Dark Side of the Moon. (hippyman)
  • Mark Frechette žil po premiéře s Dariou Halprin. Po rolích ve dvou italských filmech byl v roce 1973 odsouzen za přepadení banky. Ironií osudu se zde částečně opakoval scénář Zabriskie Point. Frechette byl ozbrojen pistolí bez nábojů a jeden z jeho spolupachatelů byl zastřelen. Po zatčení prohlásil, že vyloupení banky pro něj bylo "přímým útokem na všechno, co dusí Ameriku k smrti", a po dvou letech se ve vězení nešťastnou náhodou zabil činkou. (Krissty)

Související novinky

Projekt 100 pro rok 2008

Projekt 100 pro rok 2008

29.11.2007

V první půli příštího roku připravila Asociace českých filmových klubů už 14. ročník Projektu 100, který nabídne do české distribuce dalších deset kvalitních a celosvětovou kritikou oceňovaných… (více)

Reklama

Reklama