Režie:
Michelangelo AntonioniKamera:
Alfio ContiniHrají:
Marc Frechette, Daria Halprin, Paul Fix, G. D. Spradlin, Rod Taylor, Harrison Ford, Kathleen Cleaver, Tom Steele, Norman GrabowskiObsahy(2)
V roku 1969 na losangelskej univerzite vrie nespokojnosť študentov. Jeden z nich, Mark, vidí, ako polícia násilím rozháňa demonštráciu, pričom zastrelí jedného zo študentov. Mark chce strelca zabiť, niekto ho však predbehne. Mark je však hlavným podozrivým a tak uteká na letisko, kde sa zmocní malého športového lietadla. (STV)
(více)Recenze (117)
Okrem mojich obľúbencov, Felliniho a Hitchcocka, ani Antonioni neustál môj o 40 rokov starší pohľad. Mrzí ma to najmä preto, že k tomu Zabriskie Point prispel nemalou mierou. Moje obľúbené sixties s veľkými spoločenskými, sociálnymi a kultúrnymi zmenami boli vo filme stvárnené nešikovným a falošným spôsobom. Úvodná pasáž s nabudenými, ale bezradnými študentmi rýchlo skončila a film pokračoval pseudoromantickým príbehom, s nelogickým správaním dvojice a klišéovitým vyústením. Neviem či kultovosť filmu malo zabezpečiť váľanie sa mladých ľudí v boritanovo-kalcitovom prachu alebo efektná deštrukcia honosného sídla. Ja som mal skôr pocit trápnosti, než kultu. A tak čerešničkou na torte bola iba málo známa skladba Roya Orbisona. ()
Vizuálně, stejně jako kompozicí obrazu je film moc hezký (své samozřejmě dělá velmi dobrá hudba - ano, Pink Floyd), ale jako by se Antonioni přizpůsobil zemi, ve které natáčí a zakrývá těmito "inscenačním" kouzly naivitu, polopatičnost a až jistou tezovitost děje... oproti jeho nekompromisním evropským filmům působí Zabriskie Point v ději, myšlence a konečně i v jejich podání neuvěřitelně ploše (na umělce Antonioniho formátum, samozřejmě).. Na druhou stranu, Antonioni opět "pouze" zaznamenal atmosféru země a doby, ve které natáčel, tato ornamentálnost a zjednodušování tady asi není tak moc jeho chybou... Když si ale vzpomenu třeba na jeho opravdu nadčasovou Noc, působí Zabriskie Point až moc zestárle... Mmch, k těm dvěma slavným scénám - scéna v poušti je spíše směšná, závěrečná scéna má svoji sílu, především kvůli hudbě a kameře, ale funguje spíše sama o sobě, než jako silné završení filmu... Být mi sedmnáct, asi se mi to bude celé líbit o něco málo víc...ale ne o moc :) ()
Vědět dřív, že se tam jako pracovník na letišti mihne H. Ford, víc se na to soustředím :-) Čekal jsem v podstatě těžkou kládu, ale nakonec mi to přišlo jako zajímavé, volně plynoucí story o zbrklosti lidských myslí a nepředpokládatelných následcích, s pěknou "hitchcockkovskou" leteckou příhodou, ale samozřejmě hlavně závěrečnou explozí, snímanou z několika uhlů - ta je obzvlášť lahůdková. Třeba moje přítulka už čekání na tuto fázi filmu v kině nezvládla a nadrzo usnula, já si to ale opravdu užil. Zato scéna hromadného miliskování v prachu pouště byla na můj vkus málo kontroverzní :-) Orgie si představuji jinak a hlavně jsem nepochopil, proč několik "herců" nebylo při "orgii" aspoň nahých (když už nic)? Válení se po sobě v hadrech není orgií, ale hromadným epileptickým záchvatem. Nebo nějaká výpovědní hodnota, která mi unikla? 80% ()
V Pohrobkovom obsahu čítam, že Zabriskie Point "byl ve své době tvrdě odmítnut americkou kritikou". V danom okamihu sa pridávam k americkej kritike. V istom zmysle esencia väčšiny Antonioniho tvorby: uchopenie aktuálnej a pálčivej témy tým najkokotskejším a najnudnejším možným spôsobom. Ale zároveň takým, aby európska intelektuálna elita jasala. ()
Ze začátku se nám předvede parta přiblblých hipísáckých rádobyrevolucionářů, kteří mermomocí chtějí "něco změnit" a to třeba střelbou do policistů. Vše se děje v horkém pulzujícím velkoměstě. Paralelně s tím vidíme bosse nějaké stavební firmy, jak plánuje výstavbu nových sídel v poušti. Tohohle úspěšného chlápka a vše co představuje Antonioni kritizuje jako ztělesnění "systému." (přišlo mi to tak). Po určitých dějových peripetiích se ten hipík vyspí s atraktivní dívkou v poušti, z čehož se stane jakýsi symbolický grupáč. Vše pak spěje k neodvratně tragickému konci. Myšlenku tohoto filmu jsem pochopil a docela mne to i oslovilo, ale chování hlavního hrdiny prostě zcela neschvaluji. Přišel mi jako takovej ten synáček z bohatý rodiny, co roupama neví coby tak si hraje na hroznýho revolucionáře a když přestřelí a je po zásluze rozdrcen společností, tak je z něj najednou tragická oběť? Sorry, tohle vám nežeru. To ovšem nemění nic na tom, že film je velmi zručně a sugestivně natočen. Jeden krásný záběr, střídá druhý a do toho hraje skvělá oldies hudba. Herecké výkony jsou poněkud amatérské, ale to jaksi podtrhuje filmovost toho všeho (nevím jak jinak to vyjádřit). Až na ten grupáč a zbytečně dlouhé zpomalené výbuchy na konci opravdu dobré. Já jen prostě nemám rád hlubokomyslnou symboliku (čti onanii), která se dá vysvětlit více možnostmi. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (11)
- Film bol uvedený v roku 1978 v knihe "Päťdesiat najhorších filmov všetkých čias" ("The Fifty Worst Films of All Time (and How They Got That Way)") od Harryho Medveda a Randy Dreyfussa. (Arsenal83)
- Závěrečná pětiminutová destrukce byla natáčena deseti kamerami, díky čemuž mohl být poté výbuch ve filmu zopakován z několika úhlů pohledu. (Terva)
- Snímek stál 7 milionů amerických dolarů, ale nevydělal ani 900 tisíc dolarů. (Rattlehead)
Reklama